Dar
Clara Benedict
Aura série
1. díl
Schopnost změnit realitu. Největší sen mnohých, který se v Auře stává skutečností. Takzvaní Předešlí jsou mistři telekineze, kteří dokáží zhojit rány i ovlivnit mysl druhých. Je to schopnost, již se dá naučit, ale pouze ti nejmocnější se s ní rodí. Jejich životy jsou však ohrožovány člověkem, který je loví, aby načerpal jejich sílu. Člověkem, který si říká Dr. Levander.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , King CoolOriginální název:
Die Gabe, 2018
více info...
Přidat komentář
Velmi nezáživné čtení. Začátek se dá, když si řeknete, že se to přece jenom rozjíždí. Jenže pak si uvědomíte, že ne a devadesát procent času se vůbec nic neděje.
Občas jsem měla silné nutkání knihu odložit a vykašlat se na to. Nakonec jsem to vzala jako výzvu a dočetla to.
Závěr, asi posledních 50 stran, hodnotím velmi kladně. Konečně se začalo něco dít a bylo to i napínavé. Ovšem po zkušenostech se zbytkem knihy, nemám vůbec žádnou touhu číst další díly.
Jediné plus teto knihy je, že se dobře četla. Děj ale nezajímavý, nezáživný, v podstatě se v knize nic pořádně neděje. Začátek připomíná 50 odstínů šedi ve verzi pro děti. Hlavní postava velice naivní a chováním jak malé rozmazlené dítě. Ani zvrat na konci mě nenavnadil k tomu, abych měla nějakou chuť pořídit si druhý díl. Téma dobré, jen bohužel mizerně zpracované.
Takhle hroznou knížku uz jsem dlouho nečetla, celou dobu furt to samé, žádná akce, a tense před koncem zvrat aby jste si chtěli koupit druhý díl
V PODSTATĚ CELOU knížku se nic nedělo pořád se omýlalo to samé, hanka miluje Jana, atd... 50 stránek před koncem udlají zvrat aby si člověk byl nucen koupit druhý díl
Týjo, doufám, že takový dobrodrůžo s knížkou už hodně dlouho neprožiju. Upřímně tohle je něco těžko uchopitelného slovy a jedno z toho nejhoršího, co jsem četla. Autorce sice nemůžu zapřít, že píše čivě a napadl jí super námět, ale tím končím u kladů. Štvalo mě slovo týpek, které autorka použila klidně 4x na dvoustránce. K oběma hlavním hrdinům jsem cítila naprosté antipatie a to jsem trpělivý člověk. Hanka byla naivní debilka, která se spíš než na šestnáct chovala na šest a Jan byl naprosto chladnokrevný kretén zkřížený s psychopatem. Mezi nimi byla povrchní romantická linka, kterou jsem byla odsouzena sledovat celou knihu. Opravdu se nezakládala na ničem jiném než na vzhledu, i když debilka každou chvíli něco žbleptala o důvěře. Schopnostem Hanky bylo věnováno málo pozornosti, místy mi přišlo, že k nim promlouvala jako k džinovi a autorka se jim věnovala jen tehdy, když Hance umožnovaly přístup k psychopatovi. V celé knížce se vlastně nic neděje, což by nevadilo, kdybych nemusela sledovat tu maškarádu mezi Janem a Hankou. Místy byly některé situace z běžného života naprosto nereálné a neuvěřitelné. V knize nepřišlo žádné šokujíci zjištění nebo zvraty a na rozdíl od hlavní debilky už v polovině knížky víte, kam to celé směřuje. Doporučuju všem, kteří by chtěli zažít nezapomenutelný zážitek, který vám toto dílo může zprostředkovat, pokud jste zocelení a chcete se zasmát nad totální blbostí, směle do toho. V tomhle ohledu neuděláte krok vedle.
Knihy vydávané Naším nakladatelstvím většinou nevěstí nic dobrého vzhledem k tomu, že ty dobré a mnohdy populárnější získají větší a známější nakladatelství.
S trilogii Nyxia se zdálo, že je King Cool na trochu dobre cestě k tomu začít vydávat i něco, co se dá číst. A s Aurou to šlo zase pěkně do kytek. Tohle je prostě špatně od začátku do konce. Člověk už se tady ani nepozastavuje nad tím množstvím chyb, které si Naše nakladatelství jednoduše nemůže odpustit v žádném svém titulu, ani nad tím překladem, který kolikrát ani nedává smysl. Hlavní postavy jsou tak strašně otravné, že dočíst příběh je už samo o sobě obrovský úspěch. A příběh? V životě jsem se tak nemodlila, aby tahle nuda už konečně skončila. Jedna hvězda za posledních 50 stránek, kdy se alespoň něco dělo.
Kde začít... podle anotace zjistíte leda jen to, jaká bude série. V téhle knize sledujeme 16letou Hanku, která nabyla zvláštní schopnosti a může nyní manipulovat nejen s věcmi, ale i myšlenkami lidí. Jelikož se jedná o naprosto typické YA, nechybí zde románek s klukem Janem, kterého svými schopnosti málem zabije. Jenomže Jan její city neopětuje a ukazuje se, že vše dělal účelně.
Po téhle knize jsem sáhla jako po odpočinkovce, u které člověk absolutně nemusí přemýšlet.. a povedlo se. Tahle kniha nejspíš není špatná, líbil se mi vnitřní boj Hanky, která přemýšlí nad tím zda je morální určité věci dělat, ale nakonec je stejně arogantní a používá svoje schopnosti ve svůj prospěch.
Autorka sice vytvořila 16letou postavu, která ale místy jedná jako 12letá a místy se vyjadřuje jako profesorka na VŠ.. je to takové rozporuplné a nedoladěné. Ale hlavně, na tohle jsem asi vážně už moc stará. Uvidíme jaké budou další díly, ale o žádný zázrak se podle mě nejedná.. bohužel.
Tato kniha mě hned zaujala jak obalem tak názvem i popisem.
Samozřejmě jsem ji musela hned koupit.
Četla jsem ji.. a je úžasná.
Nemůžu se dočkat jak bude pokračovat.
Hrozně moc se těším na další díl.
Jen chci říct, že ne každá hl. hrdinka či hrdina se bude vždy chovat na svůj věk.
Tuto knihu doporučuji.
Aura: Dar je ukázkovým příkladem dobré myšlenky ale špatného provedení. Od začátku jsem se musela do knihy nutit a nebýt toho, že nemám ráda nedočtené knihy, zahodila bych jí po prvních stránkách.
Hlavní hrdinka se chová spíš jako malé dítě než teenager a její vyjadřování tomu neodpovídá už vůbec. Žádná šestnáctiletá holka přece nepoužívá slova jako toto, šarmantní, adekvátní, vůz, svou atd. Ani další postavy jsem si neoblíbila. Jan je jen namyšlený frajer který mi lezl krkem už od začátku a Hanina přemoralizovaná kamarádka jakbysmet.
Jediné, co má potenciál je téma morálního dilematu v souvislosti s výjiměčnými schopnostmi, což hrdinka řeší jen teoreticky, v praxi s nimi nakládá dost sobecky a nesmyslně.
Za mě nemá cenu tuhle knihu číst.
Myslela jsem si,ze jde o samostatnou knihu s zacatkem a koncem, ale evidetne to bude dalsi serie. Hlavni hrdinka mi prisla ponekud mdla, konec knihy se trochu rozpochodoval, ale celou dobu, co jsem to cetla, me vytacelo jak malo se autorka venuje popisu daru a jak moc rozvadi naivni myslenky Hanky. Kluk ji skoro znasilni a ipresto je taaak krasny, prece i teenageri nejsou tak moc naivni, obzvlast kdyz ma byt postava tak sectela, jak autorka tvrdi. A styl vyjadrovani mi vubec nesedl k postavam, takhle se pubertaci nevyjadruji.
Byla jsem zvědavá, když jsem se do knížky pouštěla. Po thrillerech, které běžně čtu, jsem si řekla, že si vezmu něco jednoduššího... ovšem, tohle bylo AŽ MOC jednoduché. Skoro na každé druhé straně jsem nestačila zírat, jak je hlavní hrdinka - s prominutím - bez mozku a nad jejími myšlenkovými pochody mi zůstával rozum stát. Na nějaké 137 straně jsem to vzdala a vzala jsme si jinou knihu s tím, že se k téhle zkusím vrátit časem, třeba v průběhu čtení té druhé knihy. Chtěla jsem jí aspoň dočíst, i když mi dávalo docela zabrat už jen to, dopracovat se na tu stranu 137. No a jak sem knihu odložila, tak už mi u postele leží asi druhý měsíc (možná třetí) a pořád jsem nenašla odvahu tomu dát další šanci, takže už to asi uzavřu a pošlu jí dál nějakému jinému majiteli, který ji ocení třeba víc než já. Je fakt, že tento druh literatury je spíše pro mladší čtenáře i co se formy psaní týče. Takže mladších holkám v začínající pubertě by se líbit mohla. Bohužel, mě docela zklamala.
Nebudu lhát, Dar od Clary Benedict pro mě byl docela trápení. Hlavní hrdinka získá nadpřirozené schopnosti, které jsou velmi zajímavého rázu, protože vedle takové telekineze dokáže lidem vnutit svoje myšlenky a přimět je k nějakému chování. Vzniká tu tedy pěkné morální dilema. Na druhou stranu se zápletka zaměřuje na Hanin vztah s klukem Janem. A právě tady nastává ten největší problém – jejich sbližování bylo něco, co mě ani přinejmenším nezajímalo, a tedy číst o něm mi neposkytovalo žádné potěšení. Jan je od začátku velmi nesympatická postava, navíc okamžitě víte, že mu o něco jde, a opravdu nemluvím o románku s hlavní hrdinkou. Je to očividné z jeho chování, ze samotné anotace knihy – při jeho sbližování s Hankou se tedy nakonec jen prostě chytáte za hlavu. Autorka se tou očividnou čitelností Janovy postavy postarala o to, aby mi na vztahu hlavních postav nezáleželo, abych si ho vůbec neužila. Na konci, kde na čtenáře čeká zvrat, jsem proto ani nemohla zůstat v šoku, jak bych asi správně měla. Pro mě bohužel zatím největší zklamání tohoto roku.
Šablonovitý děj, hlavní hrdinka se místo na šestnáct chová jako dvanáctiletá holka a mluví jako kniha, překlad je místy dost hrozný a hlavní hrdina je od začátku dost čitelná osoba. Jediné, co má potenciál je téma morálního dilematu v souvislosti s výjiměčnými schopnostmi, což hrdinka řeší jen teoreticky, v praxi s nimi nakládá dost sobecky.
Přemýšlím, kde mám začít… Aura – Dar má rozhodně mnoho much, ale také chytlavý děj. Co mi hodně vadilo, bylo, že je kniha psaná hrozně strojeně, až moc spisovně, místy až knižně. Takhle se přece nevyjadřuje žádný teenager! Tenhle styl mluvy byl použitý i v dialozích a to mi až drásalo uši. Žádná šestnáctiletá holka přece nepoužívá slova jako toto, šarmantní, vůz, svou (místo tohle, auto, svojí…) atd. „Nesu veškerou zodpovědnost za tuto eskalaci. Tvá reakce byla adekvátní.“ Těchto vět jsou na každé stránce desítky. Více radši v mojí recenzi v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Tahle kniha se mi navzdory ne moc dobrým ohlasům fakt líbila. Neříkám, nic nového do světa fantasy moc nepřinesla, ale bavila jsem se :)
Námět skvělý, ale zpracování o něco horší. První polovina knihy byla o ničem, ale pak to začalo být napínavé, ale pak se to zase pokazilo. Hlavní hrdinka mě pěkně vytáčela. Ale dávám tomu 3 hvězdičky, protože mě to bavilo.
Za mne bohužel jedno velké mínus.
Obálka nádherná, nápad se schopností, kdy můžete ovlivňovat druhé osoby, předměty .. dobrý, ale děj?
Musela jsem se přemlouvat abych knihu dočetla.
Hl. postava Hanka mi lezla na nervy. Navíc ty zdlouhavé průpovídky v její hlavě. Asi by se nic nestalo, kdyby autorka některé věty vyškrtla.
Pak tu byl Jan: nemyšlený frajer, který mi neseděl už od začátku. Pořád jsem čekala, že se objeví někdo třetí a trochu děj rozvíří. ..
Ke konci knihy vyšlo pár věcí na povrch (něco jsem už tušila). Jinak jsem se celou knihu nudila.
Dar je jedna z knih, kterou jsem si koupila a s postupem času se mi do jejího čtení moc nechtělo. Tak jako tak si ale myslím, že můj konečný názor na ni by dopadl přesně takhle.
Sice jsem od knihy nic moc neočekávala, zvlášť po přečtení několika jiných názorů, přesto jsem při čtení dost trpěla.
Nápad, který je v knize zpracován má dle mého názoru obrovský potenciál, bohužel zůstal zcela nevyužit. Kniha je neoriginální, jednoduchá a přeplněná naprosto zbytečnými informacemi a událostmi.
Hlavní hrdinka je naprosto stupidní, zaobírá se nepodstatnými věcmi a oblíbit si ji je podle mě nemožné. Stejně tak hlavní hrdina, který zde plní typickou úlohu tajemného a částečně záporného bad boye. Všechny postavy jsou ploché, naprosto bezcharakterní a neoriginální.
Jediným plusem knihy (který ji ovšem stejně nezachraňuje) je, že se rychle četla. I přesto ale čas s ní strávený považuji za ztracený. Věty působily krkolomně. Co nedávalo vůbec žádný smysl, byla spisovnost. To šestnáctileté holky přemýšlejí spisovně?
Popisy oblečení postav jsou další nesmyslný prvek. Když už je nutné se tomu věnovat, nemohlo by to být popsáno detailněji?
Jakmile hrdinka provede nějakou stupidní věc, odkazuje na to skoro v každém dalším odstavci, což bylo neskutečně otravné a zbytečné.
Děj se neustále točí v kruhu a nic převratného se vlastně nestane. Samotný konec měl jako jediný nádech nějaké akce, ale po přečtení 300 stran naprosto o ničem už jsem si ho ani nedokázala užít.
Celá kniha působí jako nějaká fanfikce, kterou bych ale po pár stranách odložila. Zklamání.