Auschwitz a spojenci
Martin Gilbert
Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval. Směs nezájmu, úřednického šlendriánu a alibismu nacistům umožnila realizovat plán na vyhlazení Židů prakticky nerušeně po několik let. Nakonec se spojenci pro akci přece jen rozhodli; to však již bylo pozdě.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 2020 , AcademiaOriginální název:
Auschwitz and the Allies, 1981
více info...
Přidat komentář
Vzpomínky které vám nikdo nevezme.
Ale ani taky neuvěří.
..................................................................
Jedním z pasažérů mířících do Palestiny na lodi Kazbek byla i patnáctiletá školačka Jona Scharfová.
Narodila se v Černovicích,odkud byla odvezena roku 1941,když jí bylo 12 let.Byla deportována s oběma rodiči,osmnáctiletou sestrou a babičkou do jednoho z koncentračních táborů v Podněstří.
Šlo o Verchovku.Do deseti dnů po příjezdu byli mrtvi oba její rodiče i babička.Povíce než dva roky byla Jona denně svědkem surové brutality,hladovění,nemocí a umírání.
................................................................................
Po příjezdu do Palestiny Jonu šokoval a rozčílil fakt,že jejímu děsivému vyprávění o dění k koncentračním táboře nechtěl nikdo věřit a to ani její bratr a další příbuzní,kteří do Palestiny přišli už před vypuknutím války.
Nevěřili mi ani slovo,vzpomínala později.Vlastní bratr mi nevěřil,uvedla a dodala:
................................................................................
Nevěřili,že v koncetrčních táborech byli lidé zabíjeni,jejich vlastní příbuzní.Nevěřili,že si před zastřelením lidé museli vykopat vlastní hrob.
Asi to bylo tak strašné,že tomu nešlo uvěřit.Ale roli v tom hrála i jistá lhostejnost.V palestině se jim žilo velmidobře.
Jedna paní mi řekla: Lidé takové věci nechtějí slyšet,nechtějí vídat smutné tváře.Lidé chtějí poslouchat nadějné příběhy,Jono,ne něco,co jim naruší jejich dobře uspořádaný život.
................................................................................
Bylo by pomohlo,kdyby nám hodně lidí uvěřilo.Říkali,že jsem si to vymyslela.Ale já bych si to nemohla vymyslet,ani kdybych chtěla-to nikdo nebyl schopen pochopit.
Když jsem bratrovi vyprávěla o rodičích,zeptal se mě: Jseš si jistá ?
Při tom se na mě podezíravě díval.
...............................................................................
Prohra spojenců:
Netečnost.Letargie.Lhostejnost.Apatie.Byrokratická mašinérie.
Neuvěřitelná neuvěřitelnost,že něco takového lze stvořit.Odmítnutí uvěřit.Fakta a fůra nedorozumění plná paradoxů.
Antisemitismus.
Výsledek-miliony křížků různých národů.Lidských bytostí.Neskonalá beznaděj a neutuchající smutek nevyslyšených výkřiků lidí velmi vzdálených.
Vítězství nácků:
Získané body: šílenství,hrůzy,mlžení,propaganda,fanatická zrůdnost.
..............................................................................
Vzpomínky kterým i v dnešní době některé bytosti nevěří nebo je dokonce zlehčují.
Vzpomínky blednou a mysl je slepě bezradná.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) holokaust, holocaust Spojenci (protihitlerovská koalice)Autorovy další knížky
2005 | První světová válka |
2002 | Izrael: dějiny |
2002 | Churchill – život |
2006 | Druhá světová válka: Úplná historie |
2007 | Křišťálová noc |
Zdejší anotace knihu naprosto vystihuje. Název by mohl navozovat dojem, že bude o tom, jak Spojenci (jejich představitelé) přemýšleli, rozhodovali, nerozhodovali, jak se radili generálové a úředníci atd. - nikoliv je o cestě informací (nejen o Auchwitz) k nim a o jejich reakci/nereakci. Nicméně jde o Spojence ze "Západu", o cestě informací na východ ke Stalinovi pár střípků, což mi přijde zvláštní. Kvalitní práce, super životopisné medailonky na závěr, kterými byste měli začít, protože vám ulehčí orientaci ve jménech v textu.