Osobně mě kniha hodně bavila, takže by si zasloužila asi lepší hodnocení, jenže ono to je celé poskládané, jak když pejsek s kočičkou vařili dort. Cokoliv, co autora napadlo v souvislosti s Austrálií, tak to tam vložil, aniž by to vše mělo nějaký řád. Nejvíce je to patrno u obrázků, které třeba vůbec nesouvisí s textem a když ano, tak je na ně zpětně odkazováno. Také je tu hodně vyobrazení novozélandských Maorů, přitom v knize o nich prakticky nic není. Do poloviny je to jen o objevování a prozkoumávání tohoto nejmenšího kontinentu. Pak už je to čím dál tím čtivější a zajímavější. Především vlastní zkušenosti Kořenského, či slavného českého cestovatele Čeňka Paclta jsou opravdu zajímavé. Bavilo mě se seznamovat s místními endemity a zjišťovat, co vůbec to jejich staročeské označení znamenalo. Někdy jsem soudobý český ekvivalent ani nenašel. Překvapilo mě, jak velké množství zvířat muselo zahynout při výzkumech určitého druhu, či že ke konci 19. století byl zvláštní klokaní úřad starající se o masové vybití klokanů. Kniha je zábavná a poučná především. Sice je určena mládeži, ale někdy to ani není znát. Už teď se těším na další setkání s touto ikonou českého cestovatelství. Těším se, jak s ním objevím neznámé kraje, zvyky, slova, národy, dobrodružství a o tom všem ty knihy Kořenského vlastně jsou.
Osobně mě kniha hodně bavila, takže by si zasloužila asi lepší hodnocení, jenže ono to je celé poskládané, jak když pejsek s kočičkou vařili dort. Cokoliv, co autora napadlo v souvislosti s Austrálií, tak to tam vložil, aniž by to vše mělo nějaký řád. Nejvíce je to patrno u obrázků, které třeba vůbec nesouvisí s textem a když ano, tak je na ně zpětně odkazováno. Také je tu hodně vyobrazení novozélandských Maorů, přitom v knize o nich prakticky nic není. Do poloviny je to jen o objevování a prozkoumávání tohoto nejmenšího kontinentu. Pak už je to čím dál tím čtivější a zajímavější. Především vlastní zkušenosti Kořenského, či slavného českého cestovatele Čeňka Paclta jsou opravdu zajímavé. Bavilo mě se seznamovat s místními endemity a zjišťovat, co vůbec to jejich staročeské označení znamenalo. Někdy jsem soudobý český ekvivalent ani nenašel. Překvapilo mě, jak velké množství zvířat muselo zahynout při výzkumech určitého druhu, či že ke konci 19. století byl zvláštní klokaní úřad starající se o masové vybití klokanů. Kniha je zábavná a poučná především. Sice je určena mládeži, ale někdy to ani není znát. Už teď se těším na další setkání s touto ikonou českého cestovatelství. Těším se, jak s ním objevím neznámé kraje, zvyky, slova, národy, dobrodružství a o tom všem ty knihy Kořenského vlastně jsou.