Autopohádky
Jiří Marek (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/118890/autopohadky-p4F-118890.png
4
20
20
Humorné příběhy o autech a lidech kolem nich, ve kterých převládá přesvědčení, že nejen řidiči, ale i jejich vozy mají své charaktery, bývají zlomyslné i dobrácké, dovedou své pány potrápit, vytrestat je, ale také jim pomoci. Nové rozšířené a přepracované vydání, jež přináší 15 příběhů (nově: O neperníkové chaloupce a krásných autíčkách, O rybáři, jeho pyšném Populáru a ještě pyšnější paní, Nejkrásnějši sen, O princezně, která se nesmála), je upraveno především pro děti.... celý text
Přidat komentář
Jó, jako malej smrad jsem si tou knížkou často listoval, protože se mi líbily ilustrace. A jak jsem zjistil, ani se mi to po těch letech neomrzelo. No a skvěle se mi hodí letos do výzvy a tak jsem si řek proč ne? Nikdy jsem ji vlastně nečet a za večer bylo hotovo. Patejdl dostal svojí soudružku princeznu, zloděje kradoucího z eráru čaply švestky, zlej soudruh hromaditel materiálních statků do osobního vlastnictví dostal přes prsty a to je v kostce obsah.
Jó, jasně padá tu jeden soudruh za druhym a další narážky na světlý zítřky jsou v každý pohádce, ale vzhledem k době vzniku je to zcela logický. Až budu předčítat mym dvěma ratolestem, s radostí jim vysvětlim co a proč. Když totiž obereme knížku o tyhle srance, tak tu máme milou a hezkou pohádkovou knížku pro děti. A o to tu jde předevšim.
Za mě fajn, ale asi bude potřeba už v dnešní době komentář rodiče. Nás ta doba sice jenom trošku štrejchla, ale asi jsme poslední generace, která si ještě přímo uvědomuje, o co šlo a naše těsně porevoluční dětská léta byla (až na to, že už se nemuselo řikat soudružka učitelka, ale pani učitelka) vesměs svým rázem ještě socialistická a bezstarostná.
Příběhy skvělé, např. "Dědek řepu zasadil" a "Jak se Jaromír Patejdl stal málem králem", ale i hodně dobré, jako např. " Jak si pan Chrysler pořídil šoféra" a další potěší a pobaví jak předškoláka, tak dospěláka, ať už čte máma nebo táta.
Se synem (7) čteme už asi po šesté a ještě se mu to neomrzelo, navíc, protože se vzpírám číst stále znovu, ho to přimělo a louská už i sám :)
četl jsem ji před cca 30ti lety z dědovy knihovny. Tehdy byly typy aut ještě podobné těm z příběhů, dnes už je to víc pro veteránisty. :-)
Nečekejte klasické pohádky s čarodějnicemi, trpaslíky a princeznami. Název mluví za vše. V hlavních rolích tu jsou auta, policisté, stopaři a "jejich šoféři". (Poznámka pod čarou: Víte, že na začátku jezdila auta bez řidičů!?) Knížka vyšla poprvé v roce 1965. Vyprávěním nenásilně probublává tehdejší JZD mluva, ale hlavně lehkost a stále fungující humor. Čtenáře, pardon, malé i velké motoristy pobaví i po více než čtyřech desítek letech.
Pěkná kniha, která zaujme nejen děti, ale trochu i jejich tatínky, když jim je budou číst. Ani film nebyl vyloženě špatný, ale kniha je samozřejmě lepší
Štítky knihy
pohádky humor auta, automobily rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 1968 |  Panoptikum starých kriminálních příběhů |
| 1981 | Panoptikum Města pražského |
| 1974 | Panoptikum hříšných lidí |
| 2001 | Můj strýc Odysseus |
| 1984 | Panoptikum |
Při čtení o tom, jak z poustevníka táhla borovička, jsme s manželem nechápavě kroutili hlavou. Nejsem si jistá, zda tuto knihu synovi dočteme.