Autorka neklidu - Věra Chytilová očima české filmové kritiky

22.09.2022

Miluju Chytilovou, nesnášim kritiky. Tak by se dalo stručně shrnout, co si o tomto sborníku myslim. Zatímco filmy Chytilový získaly nesmrtelnost, kritiky jejich filmů zmizely (z 99% právem) v propadlišti dějin aneb kritika má život jepičí, zatímco její filmy nezaniknou. Jeden příklad za všechny. Film Dědictví byl klenot, jehož hodnotu v době jeho premiéry z kritiků poznal málokdo (čestná výjimka J.Blažejovský). Dnes přitom každý ví a chápe, že to je geniální film. Ti, co ho tehdy kritizovali a přirovnávali k Trhala fialky dynamitem, těm by měla být znemožněna další "kritická" činnost a měli by jít radši házet lopatou. Chápu, že každý kritik nemůže být jasnozřivý génius, ale nemusí si na něj ani hrát. Čím větší hňup, tím větší přesvědčení o své pravdě má. Kritika není exaktní věda, ale jen jistý úhel pohledu ovlivněný stovkou subjektivních faktorů, potud fajn, ale proč jsou kritici většinou tak omezení a krátkozrací? Takže slovo závěrem: filmy Chytilové ano, kritici a kritika ne.