Autostopem do Nepálu
Štefan Rybár , Ondřej Hejma
Cestopis líčí zážitky dvou mladých autorů z cesty do Nepálu a zpět, kterou podnikli autostopem, pěšky, koňskou bryčkou, letadlem i lodí. Kniha neobsahuje historická data, nýbrž představuje zasvěcený komentář, skládající se zpocitů a dojmů dvou cestovatelů..
Přidat komentář
Skvělá cestovatelská kniha, která mne motivovala, dovedla k rozhodnutí, že to také musím dokázat, vyrazit na soukromou cestu do světa i za bolševiků, stejně jako se to povedlo Rybárovi a Hejmovi.
Nepovedlo se mi to, nikdy jsem nezískal "devizový příslib".
A proč si to dokázali zařídit jmenovaní a navíc na delší dobu, než tehdy max. 3 týdny?
Trochu se mi rozjasnilo, když jsem si uvědomil, že Hejma později pracoval za socíku pro americkou tiskovou agenturu AP a pak když začal podporovat prezidenta Zemana. Dnes po letech dospívám k názoru, že se tehdy Hejma tajným soudruhům upsal a že to nebyli soudruzi z Prahy, ale z Moskvy. Pro soudruhy z Moskvy je nutno pracovat celý život, nejde jim dát výpověď, jako těm českým.
Ale to jsem odbočil, knihu mám pořád moc rád v knihovně a nikdy se jí nezbavím.
Můj oblíbený cestopis a první setkání s Ondřejem Hejmou. Trvalo delší dobu, než jsem zjistila, že je i vynikající hudebnik. Pohodové čtení :-)
Není nad to, když se v období normalizace, kdy někteří lidé nemohli ani do Prahy dostanou dva študáci stopem do Nepálu. Vybrat si takové období, abych mohl v roce 2023 říct - jel sem stopem po Afgánistánu a Pákistánu - to už dneska zní jako když se člověk dočte, že Z a H stanovali na vrcholku pyramidy faraona Cheopse.
No jo - holt je to štěstí. Kniha celkem dobrý i když za mě je to popsáno hodně subjektivně ze zadního sedadla.