Aye-Aye a já
Gerald Durrell
Humorně laděné vyprávění o expedici na Madagaskar. Jde o záchranu některých druhů opiček a mezi nimi především o mládě Aye-aye.
Literatura světová Příroda, zvířata Příběhy
Vydáno: 1994 , MelantrichOriginální název:
The Aye-Aye and I, 1992
více info...
Přidat komentář
Celý svůj život jsem smutná z toho, že se nemohu osobně seznámit se spisovateli, malíři a skladateli, kteří by měli být nesmrtelní.
A pan Durrell je jedním z nich. Tak laskavých, zvířata milujících a zachraňujících lidí by bylo obzvlášť dnes potřeba. R.I.P.
V televizi jsme mohli před lety vidět sérii jeho pořadů o tom, jak i v potoce nebo na louce za vaším domem je svět plný dobrodružství a já jsem je opravdu jako dítě prožívala. Fascinovaly mě pijavice ve strouze svojí schopností neustále měnit tvar ( těch jsem se bála). Koníci, brouci a domů jsem také nosila různé živočichy ( třeba čolky, ti jsou úžasní).
Škoda, že na dnešní děti se hrne ze všech stran obrovské množství informací o všem možném, těžko pak nacházejí své já.
Proč to píšu zrovna sem?
Měla jsem pracovní nabídku na Madagaskar a první mi naskočila myšlenka na pana Durrella.
Páni, to bych si bývala užila, ale z rodinných důvodů jsem musela odmítnout a dodnes promarněné šance lituji.
Od půlky jsem trpěla a přemáhala sama sebe, ať to dočtu....
...jestli je tohle nejlepší co autor napsal, jak je zmíněno níže, tak se ani nesnažím o druhý pokus s jinou jeho knihou.
Přemýšlím však co mi vlastně vadilo - zvířata mám moc ráda, Madagaskar taky, ale tohle mi vážně nesedlo - snad jen...že by ten autorův humor..? i když párkrát jsem se taky zasmála.
Nebo prostě jen pan James Herriot nasadil velmi vysokou laťku :o))))
Sorry pane Durrelle :o*
Jestli miluju nějakého autora, tak je to Durrel, ve svých knihách spojuje lásku ke zvířatům, lidem a rodině s dobrodružstvím a ukázkou toho, že opravdická vášeň, pokud se jí nebráníme, nás může zavést ke štěstí. Tahle knížka pojednává o jeho cestě na Madagaskar, nenásilně popisuje krajinu, místní lidi a svůj vztah k tamním zvířatům. Od chvíle, co jsem si knihu přečetla, si nepřeju nic jiného než mít svého vlastního lemura.
Za mne nejlepší "Durrellovka". Autor se zde opět prezentuje jako vynikající vypravěč a kniha dokonale vystihuje jeho snahu zachránit ohrožené živočišné druhy.
Incident s "hrombednou" a kačenkami je nezapomenutelný...
Pěkná kniha o Madagaskaru a jeho zvířeně, doprovázená klasickými durrelovskými sarkastickými komentáři. Někdy mi některé jeho knihy přijdou velmi podobné, ale přesto mají své kouzlo, kterému je těžké nepodlehnout.
Poslední kniha mého oblíbeného autora. Jakoby tušil, že už žádné další příště nebude. Na pozadí výpravy na Madagaskar shrnul vše, o co mu v životě v ochraně přírody šlo. Působivá, čtivá a lidsky moudrá kniha, která se loučí slovy "Náš kruh se uzavřel, ale všichni víme, že kruh nemá žádný konec." Gerald Durrell dokázal neuvěřitelné věci. Díky mu za ně.
Opět další vynikající durrelovka, která pobaví i poučí.
G. Durrell v ní opět ukazuje jaký byl nadčasový človek, když už před víc jak 25 lety nabádal lidi k tomu,aby pomáhali zachránit přírodu a zvířata, které jsme téměř vyhubili.
Moc hezky psaná kniha, asi by ji měli číst hlavně obyvatelé a vykořisťovatelé Madagaskaru....
Velmi hezky napsaná výprava na Madagaskar, ostrov plný pozoruhodných zvířat i lidí.
Autorovy další knížky
| 1983 |  Mluvící balík |
| 1986 | O mé rodině a jiné zvířeně |
| 2008 | Ptáci, zvířata a moji příbuzní |
| 1996 | Zahrada bohů |
| 1988 | Ostrov v nebezpečí |
Před pár lety jsem se na MDG konečně podíval. Před cestou jsem se v rámci domácí přípravy k Durrellově knize vrátil. Bavila mě stejně jako, když jsem jí četl kdysi poprvé.
A podepisuji komentář uživatele "uxor": "Celý svůj život jsem smutná z toho, že se nemohu osobně seznámit se spisovateli, malíři a skladateli, kteří by měli být nesmrtelní." Ano, já též, a Durrell je u mě na 1. místě pomyslného seznamu.