Až do konce času
Brian Greene
Fascinující výprava rámovaná otázkami, na které možná nikdy nenajdeme odpověď, ale které jsou o to naléhavější. Brian Greene nás svým typickým přístupným stylem a krásným jazykem provází na dlouhé cestě, jež začíná Velkým třeskem a ústí do konce prostoru a času. Při tom si autor všímá formování těch nejmenších i těch největších fyzikálních struktur, vzniku života, zrodu vědomí, povahy lidského myšlení, představivosti, tvořivosti či způsobů, kterými se člověk potýká se svou existencí, jako jsou mýty, náboženství, filozofie a věda. Prchavým okamžikem lidské existence tato cesta přirozeně nekončí, nýbrž vede ke scénářům dalšího vývoje člověka, poznání, myšlení – a celého vesmíru. Greene nám pomáhá porozumět tomu, jak jsme vznikli, v jakém stavu se nachází vesmír dnes a kam směřuje.... celý text
Literatura naučná Věda Přírodní vědy
Vydáno: 2021 , PasekaOriginální název:
Until the End of Time: Mind, Matter, and Our Search for Meaning in a Evolving Universe, 2020
více info...
Přidat komentář
Při čtení anotace jsem se trochu bál, zda Brian Greene v této knize nesklouzne příliš do oblasti filozofie a spekulací. Naštěstí tomu tak není, snaží se očima vědy a současných poznatků zaměřit na vznik vesmíru, života, náboženství atd. a hlavně překládá vizi toho, jak to vše skončí. Ta entropická cesta od počátku až ke konci je strašně zajímavá, ale určitě je znát, že popsat něco takového v jedné knize je hodně ambiciózní plán a proto se nedostaneme do větších detailů, jak je to třeba u jiných Greenových knih. Rozhodně to ale stojí za přečtení.
Z této knihy jsem trochu na rozpacích. Briana Greena znám především jako fyzika. V knize "Až na konec času" se však pouští mnohem dál. Zabývá se vznikem života, vývojem komplexních biologických tvorů, vývojem řeči, a mnoha dalšími otázkami z evoluční biologie, psychologie, náboženství atd. Problém spatřuji v tom, že je velmi dobře poznat hranice, které části textu píše z pozice odborníka a kde se lidově řečeno nechává unést svou fantasií. Přestože i tyto části píše s odkazem na zdoje, ze kterých čerpal, jsou více obecné a celkově takové nemastné, neslané.
Osobně jsem si nejvíce užil kapitoly 2 a 3, ve kterých autor velmi podorobně vysvětluje pojem entropie a její fyzikální interpretaci. Dále kapitoly 9 a 10, ve kterých popisuje životní cyklus hvězdy. Zde jsem si ujasnil některé detaily, které jsem nepochytil na astrokurzu v pražském planetáriu. Tyto části knihy se mi moc líbili.
Vzhledem k výše uvedeným výhradám nemohu knihu jako celek doporučit. Pokud bych se k ní vracel, tak bych si přečetl pouze výše zmíněné kapitoly a ostatní přeskočil. Takto mi přijde, že se na jednom místě motá moc věcí dohromady a to mi nesedí. Kniha navíc obsahuje rozsáhlý počet poznámek pod čarou, které jsou umístěny v závěru knihy, což je značně nepraktické a neustálé listování tam a zpět narušuje plynulost čtení.
psáno spíše esejisticky než populárně-naučně, tematicky velmi široce rozkročeno od vzniku po zánik vesmíru přes meditování o důvodu vzniku lidské řeči a vědomí po úvahy o smyslu umění a možnosti žít věčně; absence terminologie je pro mne spíše matoucí, než aby mi nebránila výklad pochopit (třeba opis typu "entropický taneček"); taky se nepotřebuju dojímat autorovými osobními zážitky z dětství, ale budiž; je (bohužel někdy až moc) poznat, že Greene je zastánce teorie strun a cyklické kosmologie; téma velmi poutavé, ale výklad stráááááášně ukecaný a vyvatovaný
hanba českému vydání za mizerné redakční zpracování a odfláknutou korekturu (do knihy musela být po vytištění vložena errata na samostatném papíru !!!)
Fascinující jízda na vlně snižování a zvyšování entropie ve vesmíru, vysvětlené na příkladech z vaší vlastní koupelny, vysvětlení důležitosti umění pro lidský druh, evoluce, částice, Bolzanovy mozky...
Moc pěkně vysvětlené mechanismy statisticky nepravděpodobných jevů, které ale zcela jistě nastanou, když dáme vesmíru dostatek času. My se toho asi nedočkáme, ale co je čas existence lidského druhu proti časovým možnostem, které má celý vesmír...
Někde jsem se zase přestávala chytat, s tou kvantovou fyzikou si moc netykáme. Ale přesto se mi zdálo, že relativně rozumím.
Doporučuji.
Tenhle pokus aplikace rozvláčného filozofického stylu vyprávění aplikovaného na zákony fyziky mi opravdu nesedl. Vážně nemám chuť hledat fakta o fungování vesmiru v kupě balastu.
Brian Greene nás znovu vezme na cestu vesmírom aby nám ukázal od základu všetky jeho tajomstvá a záhady pekne od začiatku vekov až do ...no po pravde nenájdeme ani začiatok ani koniec. Začneme u človeka a jeho vzniku a vývoj ľudstva jeho jazyk a myslenie. Ukáže nám začiatky chaosu alebo ak chcete entropie ktorá má veľký význam pre vesmír a samozrejme aj pre nás ľudí. Postupne autor názorne ako to vie len on nám plasticky ukáže na príklade výškovej budovy Empire State Building plynutie času vesmíru. Túto záverečnú časť veľmi odporúčam pre všetkých ktorý by chceli porozumieť vývoju vesmíru od začiatku až do konca. Možno autor mohol touto časťou začať samotnú knihu ale v poriadku beriem to ako " odľahčenie " na záver po ťažkých témach. Ako sme zvyknutý u tohto autora, všetko vysvetľuje nanajvýš zrozumiteľne, jasne, používa minimum alebo vlastne vôbec žiaden vzorec ! jeho myšlienkové pochody sú jasné a majú hlavu a pätu. Kto chce využije aj nezvykle nabitý doslov a veľmi bohatý zoznam použitej literatúry a veľmi obsiahle poznámky. Nemám knihe čo vytknúť. Aj vzhľadom na komplikovanosť tém sa čítala ľahko a vždy som vedel čo čítam a mal som predstavu o tom čo sa snažil autor vysvetliť. Greene je autor ktorý dokáže zaujať a viete prečítať aj také veci ako sú napr. Boltzmannove mozgy - téma ktorá je mimo akékoľvek chápanie a absurdita je zrejme krajne nevhodné pomenovanie pre túto látku. Každý koho fascinuje kvantová mechanika a záhady spojené s vesmírom bude ako doma. Ťažko som knihu zatváral, neviem sa dočkať s čím príde tento obdivuhodný fyzik a spisovateľ v jednej osobe.
Autorovy další knížky
2001 | Elegantní vesmír |
2006 | Struktura vesmíru |
2012 | Skrytá realita |
2021 | Až do konce času |
Tuto knihu jsem četl hned po Tegmarkově pseudofilozofickém Matematickém vesmíru, tak jsem byl pln obav, že podtitul "Vědomí, hmota a naše hledání smyslu ve vesmíru" bude podobného ražení, a já se střetnu s dalším trapným a navzájem odporujícím si filozofováním, ale byl jsem naštěstí velmi mile překvapen. Greene vyzdvihuje stejně jako Tegmark krásu matematiky a vědy obecně, ale jeho závěry působí mnohem skromněji, upřímněji, opravdově, ne vyumělkovaně, jen aby to znělo "chytře". V logickém postupu nás Greene provází celým životem vesmíru, od narození až do smrti, a také od počátku do konce života jako takového. Naším hlavním společníkem na cestě bude všemocná a všudypřítomná entropie, bez ohledu na to, jestli budeme sledovat zánik galaxií, zrod života a myšlení, zánik Země nebo zhmotnění Boltzmannova mozku. Někomu může vadit nebo nesedět styl, kdy se fyzik pouští i do oblastí, které jsou mimo jeho obor. Já osobně v tomto problém nevidím, záleží však, jak je daná kniha koncipována a zpracována a pro mě konkrétně byl Greene trefou do černého. Kniha se mi opravdu moc líbila a doporučuji všem, kteří mají rádi propojení různých věd (jak my lidé jsme například biologické systémy, které se řídí chemickými procesy, které se řídí fyzikálními kvantovými pravidly apod.). Je to opravdu obohacující a přínosné čtení.