Až po mé smrti
Vasil Biľak
Zanechal po sobě dlouho skrývané písemné svědectví. Patřil mezi ty, kteří k nám pozvali sovětské tanky v roce 1968? Měl vystřídat Dubčeka v čele strany po ustavení tzv. Dělnicko-rolnické vlády? Vasil Biľak ve svých pamětech leccos naznačuje, leccos skrývá, nicméně v částech, které dopsal po roce 1989 přiznává, že byl jedním z těch, kteří požádali sovětskou stranu o pomoc, což v minulosti odmítal. V každém případě je to však mimořádě cenný dokument, který jsme v zájmu objektivity doplnili podrobnou analýzou renomovaného historika PhDr. Vladimíra Čermáka. Poněkud bizarní titul vlastně vystihuje téma. Bil’ak si totiž vymínil, že paměti mohou vyjít až po jeho smrti.... celý text
Přidat komentář
V žádném případě nebudu tak shovívavý jako můj předchozí komentátor. Vasil Biĺak, byl cosi jako československý Goebels . Je zajímavé, že svá nosná "díla" napsal až v době, kdy si ve své bratislavské vile užíval příjemného důchodu. Na rozdíl od M.Štěpána nebyl odsouzen, ač by si to za prokázanou vlastizradu zasloužil. Jeho literární tvorbu nesporně motivovaly finance od vydavatelů. kteří správně tušili vysoký zisk, což se také potvrdilo. Přesto si myslím, že i tato jeho slova stojí za zapamatování. Čtenář si uvědomí, jaké osoby byly v čele státu, lépe řečeno vedoucí síly KSČ.
Kniha, která stojí alespoň za nahlédnutí. Biľak je bezesporu právem považován za zrádce národa, ale po přečtení knížky můžete lépe porozumět jeho osobnosti a myšlení. Z četby je patrno, že navzdory obecnému přesvědčení Biľak nebyl žádným primitivem, ba spíše naopak a také nebyl člověkem bez charakteru, který by se choval podle toho, aby se zrovna zavděčil. Byl prostě jen hluboce oddaný ideologii marxismu-leninismu, které bezmezně věřil a která pro něj byla vírou na úrovni náboženství. I jeho oddanost SSSR byla upřímná. Kniha nám také může dát do života mnoho poučení: stále více lidí v dnešní době používá rétoriku typu: "Kdo nejde s námi, jde proti nám" , nerespektují jiné názory a pohledy na věc, jsou tito lidé řekněme trochu biľakovší. Bi'lak také ve své knize vyjadřuje přesvědčení, že myšlenka socialismu byla zapomenuta jen zdánlivě a že lidé se se současným systémem nespokojí a budou se znovu pokoušet o spravedlivější společnost. Z dnešního pohledu lze říct, že se Biľak nemýlil, socialismus je dnes opět hlavní, pokrokovou doktrínou, byť se jeho nositelé socialisty nenazývají. Hlavní ponaučení však je, že život není černobílý a že nelze na základě jeho vlastizrady říct, že Biľak byl špatným, či snad dokonce zlým člověkem.
Štítky knihy
totalitní stát paměti, memoáry lhaní, lži politici totalitní režimy zločiny komunismu KSČ komunistický režim demagogieAutorovy další knížky
2014 | Až po mé smrti |
1991 | Paměti Vasila Biľaka (1.díl) |
1991 | Paměti Vasila Biľaka (2.díl) |
1978 | Pravda proti lži |
1971 | Pravda zůstala pravdou |
Rozhodně doporučuji k přečtení. Ale nebude to nic pro lidi, kteří chtějí mít vše jednoduché, černé nebo bílé.