Ázerbájdžánci Íránu
Josef Kraus , Emil Souleimanov
Monografie se zabývá otázkou ázerbájdžánské komunity v Íránu, největší etnojazykové menšiny v hranicích této Islámské republiky, jejíž evoluci zkoumá v kontextu bezpečnostní architektury kaspicko-středovýchodního areálu. Pro bližší pochopení této ve světové odborné literatuře téměř neprozkoumané problematiky text obsahuje představení etnické a náboženské identity íránských Ázerbájdžánců, turkofonní komunity, jejíž většina se hlásí k ší'itské odnoži islámu. Zaměřuje se rovněž na historický vývoj této komunity v Íránu se zvláštním zaměřením na poslední dvě desetiletí, a analyzuje aktuální situaci v regionu s akcentem na emancipační hnutí etnických Ázerbájdžánců v Íránu. Z mezinárodního hlediska je v textu rozebrána pozice klíčových lokálních i mimoregionálních mocností, které jsou pro bezpečnost Islámské republiky Írán důležité, a jejich vztah k íránským Ázerbájdžáncům a Íránu samotnému se zvláštním zaměřením na bezpečnostní problematiku.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla skoro jedním dechem. Informace jsou podány srozumitelně. Díky ní jsem si udělala aspoň malý obrázek o poměrech na Kavkaze a o tom, jak to v SZ Íránu asi vypadá na pozadí běžného života Ázerů. V knize je výčet jak enviromentálních problémů v oblasti, tak také toho, v jaké bezpečnostní situaci se tamní okolí nachází a jak se frustrace Ázerů vybíjí třeba ve sportu. Kniha je velmi dobře zpracovaná a nabytá pro mě novými informacemi a pohledem na situaci. Sňala mi určité růžové brýle, které jsem vůči Íránu měla a zatáhla mě do velmi zajímavé problematiky Ázerbájdžánu a jeho historie. Situace dnešního Ázerbájdžánu opravdu není jednoduchá a rozbor mezinárodních vztahů v knize je více než dobrý. Jsou zde informace, které se jinde nedovíte, a které ani běžný turista nemá šanci odhalit.
Proto knihu doporučuji k přečtení nejen Íránistům a moc děkuji autorům za její zpracování včetně citací a použité literatury na konci.