Babi
Martina Trchová
Síla obrazů, které nepotřebují slova. Je to jako ztratit se v galerii a zapomenout na čas. Nebo jako snít jeden sen za druhým. Knížka Martiny Trchové přináší silný zážitek čtenářům všech věkových kategorií. Ti malí se budou cítit spříznění s hlavní hrdinkou, dvouletou holčičkou objevující svět, který oplývá kouzly a tajemstvími. Těm velkým bude docházet dojemný rozměr nuceného odloučení od prababičky. Všichni máme podobnou zkušenost. Vždycky je zkrátka někdo daleko. Sedm epizod, sedm procházek po kouzelném okolí, které vedou na stejné místo, nahoru po schodech do babiččina bytu. A nezáleží na tom, že jednou je nutno projít šnečí ulitou a jindy připlachtit na pampeliškovém padáčku.... celý text
Přidat komentář


Ilustrace, pěkné, ale díky chybějícímu textu to vyžaduje spolupráci s dospělým člověkem.


Krasna ilustrovana kniha s trefnym slovnim zrcadlem. Stoji se nad ni zastavit a zamyslet.


Nádherná kniha beze slov. Stačí se ponořit do obrázků a nechat se unášet příběhem.
Doslov mi vehnal slzy do očí i kvůli podobně prožité situaci.
Moc doporučuji všem, kteří nad obrazovými příběhy rádi přemýšlí.
Podoba s díly Shauna Tana není náhodná.
Já jsem se s takovou knihou ještě nesetkala. A je to velmi zajímavé, zároveň ale od knihy očekávám text i kdyby jen maličko. Když se tedy odprostíte od toho, že nemá slova a položíte všechen prožitek do obrázků, dostane kniha přesah, který vás zasáhne.
Je to o malé holčičce, jak vnímá svět kolem sebe a je to něco úžasného. Představivost a fantazie dětí nemá konce. To jen my dospělí ji v průběhu let a prožitých věcí ztratíme. V každé věci vidí svůj malý pohádkový příběh. Který každý končí cestou za babičkou.
Šnečí ulita je kroucená chodba do krásného pokojíčku, kytka vlčí mák má svého vlka a pampeliška a její chmýří jsou dokonalá paraplata. Každý jeden obrázek v knize navazuje na druhý a vdechne příběh.
A je jen a jen na naší fantazii dokreslit, dopsat si do příběhu slova. A mohou být jiná v 6 letech, jiná budou v 18, jiná v 50 a určitě jiná budou v 80 letech. Každý věk má svoje slova, která si k obrázkům dodá.
Tak je příběh pokaždé jiný a přesto důvěrně známý a já získala skvost do knihovny. Neprohlížím si ji naposledy…