Babička
Božena Němcová
Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby.... celý text
Přidat komentář
jedna z knih z povinné četby k maturitě - kniha se mi docela líbila, ale měla jsem dost problém se staročeštinou - špatně se mi to četlo
Tak to je moc že babičku tady tolik lidí nemá rádo je super kniha a lidi si musí uvědomovat že taky není babička žádná novinka ale mě zůstane v srdci ona a mlýn a jiné věci myslím si že každý kdo to nedočetl atak že nemůže hodnotit tečka
Já téhle knize nějak nemohu přijít na chuť. Už od mala se ji pokouším přečíst a vždy se dostanu až k Viktorce, a potom sáhnu po napínavější knize. Je to jediná kniha z mé obsáhlé knihovny, kterou jsem nedočetl. Považuju se za čtenáře, který dočítá knihy do konce, i když je považuje za špatné. Babičku považuju za svůj nedostatek, jinak nic proti Němcové.
Film jsem viděla nesčetněkrát a konečně jsem se dostala i k přečtení samotné knížky. Překvapil mě odlišný konec od filmové verze, ale i tak jsem si pobrečela (stejně jako pokaždé brečím u filmu). Příběh o ideálním, téměř by se dalo říct vysněném typu babičky mě prostě chytil za srdce. Její laskavost, moudrost, dobrota a láska ke všemu a ke všem ve mě zanechala hluboký dojem. Všichni by si zajisté přáli takovou babičku :)
Nesmím však zapomenout na vedlejší příběhy, například příběh o Viktorce, komtese, Kristle... i ty stojí za povšimnutí :)
Krásný příběh z dob, kdy ještě lidi byli k sobě navzájem slušní.
U posledních stran jsem dokonce uronila i slzy, což se mi nikdy u knihy nestalo. Sama jsem podobnou babičku měla a vzpomínka na ní mi byla díky této knize radostí i zármutkem. :)
Knížku jsem četla kvůli povinné četbě, ale četla se mi dobře. Dokonce padla mezi mé oblíbené. Samozřejmě není to moderní literatura, ale ty 4 hvězdy si odemě zaslouží bez pochyby! Knížku doporučuji přečíst a to až do konce, myslím, že potom hodně lidí změní názor.
Zkoušla kvůli škole několikrát, ale nedočetla jsem. Strašně jsem se za to styděla, dokud mi jedna velmi zkušená knihovnice (dnes už v důchodu) neřekla, že ji taky nikdy nebyla schopná dočíst.
možná pro mě ještě nenastal správný čas...
Bohužel jsem si nikdy nedokázala k této knížce vytvořit vztah a nikdy se mi moc nelíbila. Chápu, že to patří ke skvostům české literatury, ale mě to bohužel neuchvátilo.
nikdy jsem si k tomu příběhu nevytvořila vztah...vždyť to ani nejde, neboť tam žádný příběh není....z dnešního pohledu bohužel nuda, chápu, že napsala předobraz tehdejšího světa na vesnici a úctě ke starým lidem (a ne nejsem necita :) ) ale číst se to prosstě napodruhé neda...vlastně ani napoprvé...
Myslím že zásluhou této 'knihy' která je vnucována nepochopitelně už na ZŠ bylo navždy od čtení odrazeno na tisíce lidí...
Jako dítě školou povinné jsem ji přečetla, co by ne, četla jsem kdeco... Až později jsem ocenila tu snahu Němcové o to zachytit dětství v nejlepší možné podobě, s nostalgií a láskou...
No jo, jistě, že jsem četla babičku. A chápu, že ve své době to byla nosná kniha důležitá pro českou literaturu i české ženy. Ale že bych z ní kdy byla odvázaná, to ne. To už mám raději Divou Báru.
Vlastně mě Babička docela bavila (hlavně příběh Viktorky). Asi to bylo tím, že jsem nikdy neviděla pořádně filmové zpracování celé. Je to takový idylický, zasněný příběh, který prostě patří k české klasice.
Že by mě to nějak bavilo, to se říct opravdu nedá. Možná si Babičku přečtu až budu zase o pár let starší a možná změním názor, ale ten říkám, že se mi knih moc nelíbila.
Docela to ušlo. Nějaké pasáže byly dost nudné, ale tak to jsem i očekávala. A popravdě se mi líbil i film u kterého jsem si krádně pobrečela. Ale číst to znova to asi už vážně.
Babička není něco, co bych si klidně s chutí znovu přečetla. Myslím ale, že přečíst se to dá. Už jenom pro to, že to není nijak dlouhé. V knize je celkově dost zajímavých obrazů a scén, které se rozhodně nečetly tak špatně. Rozhodně proti české klasice nic nemám.
Naše česká Babička... tu zná snad každý, a to i díky jejímu filmovému zpracování, na které se vždy ráda podívám.
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
První polovina knihy mi přišla poněkud nudnější, zdlouhavější, ale přesto zajímavá. Líbilo se mi dostat se do tak trochu idealismu. V druhé polovině už jsem knize přišla opravdu na chuť. Přišla mi čtivá, s krásnými příběhy a vztahy mezi lidmi. Pro mě naprosto dokonalé vyobrazení babičky (já měla na Moravě podobnou). Šťastná to žena.