Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33888/bmid_babicka-FgK-33888.png
4
4154
4154
Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby.... celý text
Přidat komentář
Babičku jsem musela přečíst už na ZŠ, bohužel tehdy jsem ještě nebyla schopna ji pochopit. Teprve teď po 15 letech jsem ji vzala znovu do ruky (tentokrát dobrovolně) a přesvědčila se o tom, že je to opravdový poklad české literatury. Každý by si ji měl přečíst teprve tehdy až je "literárně vyspělý", pak teprve bude schopný ji porozumět. Pokud ale nedosáhne toho správného "levelu" připadá mu děj nudný a jazyk těžký.
Knihu jsem vynechal, když jsem ještě chodil do školy. Teď jsem v rámci čtenářské výzvy (zfilmovaná kniha) přemýšlel co si přečíst a napadla mě tato knížka. Před rokem jsem se byl podívat v popisovaném kraji a byl jsem zvědavý, jaká ta kniha je. Byl jsem mile překvapený, že kniha na sobě nenese patos, který jsem cítli jak z filmů tak z komentářů tehdejších čtenářů, kteří si opisovali čtenářské deníky. Překvapuje mě, že komunistům nevadila veliká zbožnost babiččina. Jazyk je trochu težký a význam mnohých slov se změnil. Přechodníky jsou krásné a je je trochu škoda, že se dnešní čeština tak zjednodušila.
Môj dedo vždy veľmi pekne hovoril o tejto knižke (aj o jej filmovej verzii) a tak som ju najmä preto začala čítať. Občas ma trooošku nudila, ale inak celkovo ju hodnotím pozitívne. Jednoduchá knižka, jednoduchý príbeh no veľmi pekný opis milovanej babičky ako osoby, jej láskyplných skutkov a krásnych vzťahov či už s ľuďmi ale aj s prírodou a zvieratami.
Nádherná kniha, ať si říká kdo chce, co chce. Pro dnešní mládež je možná odrazující dobová čeština, ale dá se zvládnout, a když se do ní člověk dostane, přečte Babičku jedním dechem. Filmová zpracování jsou dobrá, ale kniha je kniha. :)
Kniha se mi moc líbila. Neni to nic akčního, a tak k tomu člověk musí i přistupovat. Celá knížka mi přijde moc milá, příběhy jsou zajímavé a myslím, že by si ji měl přečíst každý.
Pokud si vyberu Babičku jako maturitní otázku, vadit mi to určitě nebude, ale přísahám bohu, že víckrát už jí číst nebudu.
Nevím, čím to bylo. Mám ráda tyhle nadčasové příběhy, ale tahle kniha mi prostě nesedla. Možná to je i tím, že babička mi sama o sobě vůbec nepřijde sympatická.
Na film se ještě dívat dalo, ale kniha... Asi jsem čekala něco jiného.
Kniha má rozhodně své kouzlo, které jsem měl tu radost poodhalit.
Některé části se četly samy, nutily mě hltat každé slovo, každé písmeno. Povětšinou to byly ty, ve kterých uháněl děj kupředu, ať už v příběhu z vypravování nebo v samotném životu na Starém Bělidle. Kolikrát se mi i draly slzy do očí. Zato se pak některé více popisnější části vlekly. Tempo knihy pro mě bylo tím pádem poněkud kolísavé.
Ovšem z některých popisných části jsem měl vysloveně radost. Mohl jsem nahlédnout na téměř zapomenuté zvyky, pod pokličku myšlení ze starých časů. Zajímalo by mě, jak kniha působila na dobového čtenáře, mě v tomto ohledu rozhodně potěšila.
Dílo babička se mi velmi líbilo, nemůžu však zastírat, že jsem měla raději audioknihu, než knihu samotnou, ačkoliv se mi čtení knihy velmi líbilo, dílo babička se mi zdá poněkud rozvláčnější s mnoho popisy a preferovala jsem, když mi “byla předčítána“.
Není to sice nic světoborného,ale buďme vlastenci. Tohle by si měl alespoň jednou každý přečíst :)
Poprvé jsem Babičku četla jako osmiletá. A od té doby se k ní pravidelně vracím dodnes, ať již k té či oné kapitole. Není to kniha s příběhem. Podtitul je koneckonců "Obrazy z venkovského života" a přesně tak je nutné se k Babičce chovat. Čtenář prochází galerií vzpomínek a tak jako se skutečným obrazem je třeba i ten vykreslený slovy hlavně vnímat srdcem.
Kniha se mi moc líbila. Zasvětila mně do života na venkově kdysi. Němcová popisuje v knize různé zvyky, a jak babička vnímala novou generaci a celkově všechno. Rozhodně se mi kniha líbila. Určitě se k ní vrátím :)
Mám doma ještě historický výtisk po moji babičce z roku 1888 a nikdy mě ta kniha nenadchla. Možná proto, že nás ji nutili ve škole číst a pořád nám ji předkládali jako veledilo. I když oproti hrůzam, co dnes vychází, to bylo hezky napsané a mělo to myšlenku.
Další moje oblíbená.Miluju ji také zfilmovanou černobílou.Ať je mi kolik chce let,brečím na jejím konci pokaždé.
K Babičce se vždycky ráda vracím a nechám se unášet do minulosti. I když idealizované. Ale kdo z nás si minulost neidealizuje? Byť jen svoji vlastní?
Mé největší čtenářské překvapení! Na základní škole jsem se zařekla, že ji číst nebudu. Taková všemi omílaná "lidovka". Na střední jsem byla ještě zatvrzelejší. Na vejšce na literatuře jsem si nakonec řekla, že by byla ostuda vystudovat literaturu a neudělat si vlastní názor. A jaké bylo moje překvapení, když jsem knihu přečetla jedním dechem a ještě si u ní ne poplakala, ale pobrečela. Je to neuvěřitelný "mástrpís", který bohužel nenajde často čtenáře jen pro tu obrovskou propagandu. K téhle knize se vrátím a budu mít pocit, že se vracím někam, kde to znám, že se vracím ke SVÉ babičce, protože takhle kniha umí vrátit do dětství a umí vytvořit vztahové pouto. Má místo v mém srdci.
Já tomu prostě nerozumím, jako by to bylo tatarsky. Trvalo mi strašně dlouho, než jsem knihu přečetla a ani nevím o čem to bylo. Filmové zpracování se mi docela i líbí a kniha určitě není špatná, ale nebaví mě pořád hledat, co znamená to a to slovo.
Babičku nepřestanu nikdy mít ráda, už jenom proto, že mi připomíná mojí vlastní babičku, narozenou v malé jihočeské chaloupce v roce 1889. Tolik jsou si podobné!
A když vidím filmová zpracování, vždy mě to dojme. Nestydím se za to.
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Vím, že tuto knihu spousta lidí proklíná, protože byli nuceni číst ji ve věku, kdy jim připadala těžká, nudná, nestravitelná a nesrozumitelná. Škoda však, že mnoho lidí knize nedá v dospělém věku druhou šanci a koukají na ni s odporem. Kniha je podle mého kouzelná a milá a pozornost si zaslouží, akorát myslím - jak již bylo napsáno v jiných komentářích - k ní člověk musí tak nějak vnitřně dospět, aby ji ocenil.
A já jsem moc ráda, že jsem se ke knize nakonec vrátila! Baví mne ten styl a ta atmosféra "starých dob", kterou nám Němcová předkládá. Kniha není nijak dějově akční a převratná, naopak to celé tak jako poklidně plyne. Místy je kniha dojemná a vžene člověku slzy do očí, někdy poněkud úsměvnější, zároveň nám Němcová nabízí zajímavé popisy zvyků, prostřídané s živými vyprávěními. A mně se to prostě líbí a ráda se k této knize vracím.