Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379451/bmid_babicka-PjY-379451.png
4
4154
4154
Božena Němcová: Babička - obrazy venkovského života. Rok 1961, 1. vydání (v SNKLU). K vydání připravil František Váhala. Doslov napsal Jiří Kotalík. Edice: Nesmrtelní, svazek 54.
Přidat komentář
Je divné tuhle knihu hodnotit. Kdo přečetl z povinnosti, tomu se líbit nebude. Kdo se k ní vrátil jako dospělý, pochopil, že tahle kniha do školní povinné četby nepatří, ale do povinné výbavy dospělého čtenáře ano.
Jen mě tak napadá o co všechno přicházíme.
Nejsem zase "až tak" stará,ale pamatuju ještě rodiny,kde se rodičům vykalo a líbala se jim ruka.Mělo to svůj smysl.
Když se v rodině narodilo dítě,rodina se sešla,aby ho přivítala na světě. Když někdo umíral,rodina se shromáždila,aby se rozloučila.
Staří lidé (jak se dnes sterilně říká"senioři") byli pamětí minulosti. Věděli a znali a byli proto v úctě. Dnes máme google a "seniory" máme za někoho,kdo už je dávno "out".Ale jak dlouho bysme přežili,kdyby došlo k nějaké katastrofě a my byli odkázaní jen na své ruce a hlavu? Nevím jak vy,ale já moc dlouho ne.
Kniha, která má své kouzlo. Obdivuji Boženu Němcovou, že i přes to, že to v mládí s babičkou neměla jednoduché, vylíčila příběh tak idylicky. Já bych to rozhodně nedokázala. I když na druhou stranu, každý rád utíká do vybájeného světa, kde je všechno hezké.
Tak to je klasika. Škoda jen, že ji dávají číst dětem brzy. Je to krásná kniha pro dospělé.
Babička ..., tak tuhle knížku jsem poprvé přečetla jako povinnou četbu na střední škole. Podruhé jsem ji četla svým dětem před spaním, když ji měl v páté!! třídě jako povinnou četbu můj syn a nevěděl si s ní rady. Právě teď jsem ji dočetla potřetí, protože je to oblíbená kniha mé maminky. Nyní se četla určitě nejlépe, v pohodě, v klidu. Našla jsem v ní i to kouzlo, které tam dříve nebylo. Prostě, jak už někdo přede mnou komentoval, na tuto knihu je třeba dozrát.
Normálně přečtu knížku během pár dní, ale tuhle jsem četla snad půl roku. Strašně těžce se čte, je tam noho ,,omáčky" kolem. Navíc k vesničanům a jejich životu nemám moc blízko. Je to hezká ukázka tamnějšího života. ale určitě to není nejlepší české dílo. Jsou lepší díla.
Knížka, dle mého, podnítí čtenáře k zamyšlení nad svým vlastním vztahem k příbuzným, líčí život vesnického občana a lásku k vnoučatům. Mám z ní rozporuplné pocity, místy se mi četla téměř lehce, ale byly i chvíle, kdy bych stránky nejradši přeskočila až nakonec. Jazyk až takový problém nebyl, ale samozřejmě, že je to něco jiného, než dnešní literatura.
Avšak jako stručný obraz venkovských tradic by se kniha dala použít, přestože chyběl příběh.
Za přečtení Babičky by se měl dávat metál. Opravdu nechápu, proč zrovna tenhle titul je v povinné četbě snad na všech školách, když autorka napsala i lepší a záživnější knihy. Babička je tak idylická a naivní, až to bolí. Ano, bylo by krásné, kdyby se měli všichni rádi, všechno by fungovalo a nebe bylo bez mráčků, jako tady, ale bohužel na mě je to sladké až moc. Každá stránka pro mě byla utrpením a musela jsem se do čtení vyloženě nutit.
Já jsem za svůj život poznala hodně takových babiček - studnic moudrosti pro vnoučata. A vím, že jsou takové pořád, i když trochu modernější. Je to klasika české literatury.
A je logické, že je psána jazykem tehdejší doby.
Jak člověk zraje, touží poznat své kořeny a ty sahají až za naše babičky.
Dávám 4 hvězdy, než si to rozmyslím, ale svoje děti to nutit číst nebudu. To jim to raději stručně převyprávím, protože Němcová se stává pro dnešního čtenáře méně přístupnou, myslím.
Božena Němcová a její Babička české literatury. Přínáší nejen kouzelný příběh ze svého dětství, ale také nás nechává nahlédnout pod pláštík tehdejšího života a zvyků. Bylo to tehdy o hodně jiné než dnes, ale možná o trošku kouzelnější. Zvlášť po boku moudré babičky.
Celkově se jedná o relativně čtivé dílo, které dokáže pohladit po duši a zpříjemnit tak dlouhý den.
Čistota, úcta ke stáří, pozitivní životní pohled, všude klid a láska, i ta uhranutá Viktorka nevyčnívá, splyne a je milována. I dnes po 162 letech se příběh dá číst, i když čeština drhne, a našim potomkům by se měl předčítat povinně! Neboť české vesnické zvyky a radosti vymírají!
Klasika. Hodně emocí. Spousta nostalgie. Žádný děj, jen sled obrazů a vyprávění. Zajímavé ze sociálně antropologického hlediska - venkovské zvyky, způsoby i pověry (přestože se kvůli všeobjímajícímu idealismu musí brát s rezervou). Přečtení nelituji, ale podruhé se k ní vracet nebudu.
Je to klasika, ale mám pocit, že kdybych důvěrně neznala Ratibořice a Babičino údolí, kde se dej odehrává, tak by mě to moc nebavilo.
Nádherné ilustrace Adolfa Kašpara...a především noční můra z obrázku Viktorky za oknem ze kterého mi jde mráz po zádech dodnes...To je čirá hrůza. Takhle děsivé oči nenamaloval ani Mucha ve své Epopeji.
V srdci mém vyvolala Babička mnoho emocí. Představa života na venkově, kterou Božena Němcová zobrazila prostřednictvím díla Babičky, je velmi pozoruhodná.
Další podle mě z povinných znalostí každého Čecha....ať si o ní myslí kdo chce co chce, je to klasika a aspoň v něčem musí zaujmout...Já ji mám ráda!
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Kniha byla pěkná....jen se mi staročeština pomaleji četla.