Babička
Božena Němcová
Božena Němcová: Babička. Rok 1926, II. vydání, formát cca 17 x 12,5 cm. Upravil: Dr. Q. M. Vyskočil. Edice: Drahokamy z děl Boženy Němcové.
Přidat komentář
Knížku jsem četla kvůli povinné četbě, ale četla se mi dobře. Dokonce padla mezi mé oblíbené. Samozřejmě není to moderní literatura, ale ty 4 hvězdy si odemě zaslouží bez pochyby! Knížku doporučuji přečíst a to až do konce, myslím, že potom hodně lidí změní názor.
Zkoušla kvůli škole několikrát, ale nedočetla jsem. Strašně jsem se za to styděla, dokud mi jedna velmi zkušená knihovnice (dnes už v důchodu) neřekla, že ji taky nikdy nebyla schopná dočíst.
možná pro mě ještě nenastal správný čas...
Bohužel jsem si nikdy nedokázala k této knížce vytvořit vztah a nikdy se mi moc nelíbila. Chápu, že to patří ke skvostům české literatury, ale mě to bohužel neuchvátilo.
nikdy jsem si k tomu příběhu nevytvořila vztah...vždyť to ani nejde, neboť tam žádný příběh není....z dnešního pohledu bohužel nuda, chápu, že napsala předobraz tehdejšího světa na vesnici a úctě ke starým lidem (a ne nejsem necita :) ) ale číst se to prosstě napodruhé neda...vlastně ani napoprvé...
Myslím že zásluhou této 'knihy' která je vnucována nepochopitelně už na ZŠ bylo navždy od čtení odrazeno na tisíce lidí...
Jako dítě školou povinné jsem ji přečetla, co by ne, četla jsem kdeco... Až později jsem ocenila tu snahu Němcové o to zachytit dětství v nejlepší možné podobě, s nostalgií a láskou...
No jo, jistě, že jsem četla babičku. A chápu, že ve své době to byla nosná kniha důležitá pro českou literaturu i české ženy. Ale že bych z ní kdy byla odvázaná, to ne. To už mám raději Divou Báru.
Vlastně mě Babička docela bavila (hlavně příběh Viktorky). Asi to bylo tím, že jsem nikdy neviděla pořádně filmové zpracování celé. Je to takový idylický, zasněný příběh, který prostě patří k české klasice.
Že by mě to nějak bavilo, to se říct opravdu nedá. Možná si Babičku přečtu až budu zase o pár let starší a možná změním názor, ale ten říkám, že se mi knih moc nelíbila.
Docela to ušlo. Nějaké pasáže byly dost nudné, ale tak to jsem i očekávala. A popravdě se mi líbil i film u kterého jsem si krádně pobrečela. Ale číst to znova to asi už vážně.
Babička není něco, co bych si klidně s chutí znovu přečetla. Myslím ale, že přečíst se to dá. Už jenom pro to, že to není nijak dlouhé. V knize je celkově dost zajímavých obrazů a scén, které se rozhodně nečetly tak špatně. Rozhodně proti české klasice nic nemám.
Naše česká Babička... tu zná snad každý, a to i díky jejímu filmovému zpracování, na které se vždy ráda podívám.
Atuin: Neřekla bych, že ti, které kniha nebavila, jí vidí jako něco nehodnotného. Beru to jako dílo své doby, které určitě hodnotu má a k české literatuře patří. Když jsem jí nepřelouskala kdysi na ZŠ, neznamená to, že si ji nepřečtu třeba za deset let. Film Babička jsem viděla několikrát a líbil se mi, kniha mě bohužel nebavila. Ale to je jen vyjádření mého pocitu, kterým hodnotu té knihy nijak neznevažuji.
Nemůžeme říkat že čeští klasici jsou přežítek, to je jako bychom se vzpírali vlastnímu jazyku, kterým mluvíme. Pravda, že v mnohých případech, bychom se mu měli naučit znovu, alespoň zčásti mluvit, což by bylo jistě lepší než odsunovat ho kamsi do ztracena. Mrzí mě že si někteří neuvědomují, že jazyk a historie je spojen s prostými lidmi a věcmi a osobními zážitky. Touto naší chronickou absurditou utrpěla mnohá díla a to jen proto, že se k nim přistupuje jako k něčemu mrtvému,témeř nečeskému. Což je obrovská škoda.
Babička je velmi pěkný příběh, psaný zdatnou rukou a psaný s citem. Božena Němcová prostě promítla svoje pocity, na které má snad právo každý.
Babičku jsem poprvé četla už dávno, možná někdy ve čtvrté či páté třídě. A dokonce si i pamatuji, že se mi líbila. Ale hodně knížek se mi časem přestalo zamlouvat, a když jsem spatřila Babičku na seznamu povinné četby, tak jsem se trochu zděsila a vůbec se mi do toho nechtělo. Avšak hned od prvních stránek jsem byla okouzlená, při čtení mi na tváři pohrával veselý úsměv a byla to radost se po dlouhém dni do Babičky zase začíst. Je to opravdu nádherně napsané. Skvost české literatury! :)
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
1958 | V zámku a v podzámčí |
1942 | Divá Bára |
2021 | Babička |
2002 | Povídky |
1988 | Velká kniha pohádek |
Krásný příběh z dob, kdy ještě lidi byli k sobě navzájem slušní.
U posledních stran jsem dokonce uronila i slzy, což se mi nikdy u knihy nestalo. Sama jsem podobnou babičku měla a vzpomínka na ní mi byla díky této knize radostí i zármutkem. :)