Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379459/bmid_babicka-x0l-379459.jpg
4
4129
4129
Božena Němcová: Babička. Rok 1926, II. vydání, formát cca 17 x 12,5 cm. Upravil: Dr. Q. M. Vyskočil. Edice: Drahokamy z děl Boženy Němcové.
Přidat komentář
Klasika povinné školní četby a jediná kniha, kterou jsem nedočetla do konce. Snažila jsem se o to dvakrát, ale nepovedlo se, nebavilo mě to.
No prostě Babička. I přes to, že vím, že je značně zidealizovaná, pořád mě vždy okouzlí. A také samozřejmě černobílá filmová adaptace. Je úžasná.
Neodsuzujte knihu jen proto, že se zrovna vám nelíbila. Je to prostě česká klasika. Dnešní literatura je už někde jinde,ale to neznamená,že zavrhneme vše co bylo již dříve napsáno.To co bylo na svou dobu pokrokem. je dneska už přežitek, ale tak je to se vším, nejen s literaturou.
Babička je čtení pro romantiky a možná trošku pro historiky. Dneska už se to téměř nedá číst. Obecně to podle mě platí pro Boženu Němcovou. Rozhodně jí nechci upírat zásluhy o český jazyk, práva žen, politickou kulturu atd. Ale její knížky jsou přežité a pochybuju, že si je někdo z mladých lidí přečte jinak než z donucení.
Babička nebyla na začátku mého seznamu knih k přečtení. Až po přidání knížky do povinné/doporučené četby a po důkladném zamyšlení nad tím, že chodím na Gymnázium Boženy Němcové a ještě jsem od ní nic nečetla, jsem usoudila, že bych po ní měla sáhnout. Po přečtení zastávám tento názor:
Rozhodně je to kniha, která by podle mě měla projít v libovolném (spíše starším) věku rukou každému. Pravda, že když se kouknu na dnešní náctileté (ano, uvědomuji si, že jsem jednou z nich, doufám však, že se od těch zmalovaných, kouřících, hudbu-nehudbu poslouchajících holek, co knihy moc často nevídají, aspoň v něčem liším...), musím uznat, že Babička už nikdy nebude mít takovou oblibu jako kdysi za našich babiček, případně i maminek, ale rozhodně bych to nenazvala hrůzou!! Já osobně ji řádím k významným dílům české literatury. Je jedno, jestli ji milujete nebo nesnášíte, myslím, že těch 200 stránek by se "obětovat" mělo... Dílo samo o sobě ve mně zanechalo rozporuplné pocity. Prvních deset stránek jsem byla zděšená, ale to přičítám tomu, že jsem ze stylu psaní Oscara Wildea přeskočila na Boženu Němcovou. Po tom, co jsem si na ty všecky archaismy, historismy, dlouhá souvětí a prapodivnou skladbu vět zvykla, docela jsem se i začetla. I přesto, že se toho v knize opravdu moc neděje. Poklidný statek na venkově, milující rodina a přátelé, přehlídka českých tradic...
Moje pocity během čtení knihy přešly od mírné nelibosti, k úsměvu na tváři a konečnému pocitu uspokojení, že si Babičku můžu přidat do listu přečtených děl, i když to není jedna z mých oblíbených knih!
Jako mladší jsem měla tuto knížku ráda, zobrazení venkova mě nadchlo. Když jsem však knížku četla nyní, už mě tolik nebavila a silná idealizace postav mi vadila. Na druhou stranu jsem už dokázala více číst "mezi řádky", takže se mi odkrývalo i to, co jsem dříve nepochopila nebo ani nepostřehla. Babička tak jako tak patří ke klenotům, ale myslím, že je lepší přečíst si ji později.
Knížku jsem četla veeelmi dávno, ale byla pěkná, trošku zidealizovaná, ale přesto velmi mile napsaná ve smyslu popisu člověka (babičky), která nemyslí jen na sebe, ale chce ostatním předávat svá moudra a lásku k ostatním.
Na Němcovej Babičku nedám dopustiť, pre mňa to je jedna z najdojímavejších kníh, rovnako je to s filmom. Vždy sa mi pri nej vybavujú spomienky na vlastnú babičku, s ktorou som mala nádherný, blízky, výnimočný vzťah. Navyše sa na tú filmovú veľmi podobala,rovnako fyzicky ako i povahovo, skrátka vyzerala ako klasická rozprávková babička. A keďže už ju nemám vedľa seba, aj takto si ju vždy pripomeniem a zakaždým mi pri tom padajú nefalšované slzy, v ktorých sú ukryté spomienky na moje krásne detstvo a najláskavejšieho človeka, akého som kedy stretla a ktorý ma veľmi ovplyvnil...
Určitě patří mezi knížky, které bychom alespoň trochu měli znát.
Je celkem zajímavá, ale nějak moc mě neuchvátila. Nejvíc se mi líbil Viktorčin příběh.
přečetla jsem ji ale se skřípěním zubu hrozně dlouhá ale bylo to zpusobeno tím, že tam popsala zvyky , tradice, i zlou stranu venkova lidí a správcu ze zámku
Taky se přidám :)) Ano, povinnná četba ve škole ( k matuře ). Docela mě překvapilo, jak se mi po dočtení knihy líbil děj. Netušila jsem, že Babička je dílo, které se sice občas v nějakých částech špatně čte, jelikož je to psané ještě starou češtinou, zato jsem i ráda, že sem si jí přečetla. Ze začátku jsem nadávala, že Babičku číst nechci, jak je to otravný atd. Ale beru to zpět :) Po té kapitole, kde se píše o Viktorce, jsem pak četla jenom ráda. Zaujala mě a sem za to i ráda. Zbylých 7 kapitol sem měla přečtených během chvíle.
Mě se také líbila. :)
Babička nikdy nepatřila mezi mé oblíbené čtení, jako povinnou četbu jsem to úspěšně přetrpěla. Když jsem četla později, měla jsem o něco lepší pocit, ale nikdy ve mně větší nadšení nevyvolá. Uznávám tuto knihu, že patří mezi českou klasiku, ale toť vše.
Božena Němcová byla ve své době opravdu fenomenální spisovatelkou. Proč fenomenální? Protože její díla se četla a čtou, dokonce i v záplavě takového množství literárních děl, co jich dnes máme na trhu, což je opravdu velký úspěch, ze kterého by měla spisovatelka určitě radost.
V jejích dílech, lze stále znova a znova objevovat ono pomyslné dobro, o kterém tak ráda psala. Vdechla ho i do některých svých literárních postav, aby na tuto vzácnou lidskou vlastnost poukázala. Jak asi všichni víme, vlastnosti, jako je poctivost, přátelství a láska jsou dnes tak vžácné, že abychom úplně neztráceli víru v dobro, máme naději, že pokud ho obhájíme především sami v sobě, bude dál pokračovat svou samostatnou cestou, tedy nejen v těch knihách. Ale možná i sama spisovatelka měla jisté pochybnosti o dobruu, které je v lidech, protože ho mnohdy sama hledá marně. Rozhodla se proti tomu bojovat všemi možnými prostředky. Záměrně tedy svým hrdinům knihy přikrášlila povahu, aby touto formou svým čtenářům sdělila, že nikdy nesmí ztrácet víru nejen s sami sebe, ale především v to, že dobrý člověk ještě existuje a kus je ho i v nás.
Ten černobílý film je pěkný. Babička má i dobrý příběh. Ale kniha mě opravdu nebavila.
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 |  Velká kniha pohádek |
Krásná česká klasika a filmy jsou oba také velice zdařilé!!!