Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69684/vybrane-spisy-babick.jpg
4
4109
4109
Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby.... celý text
Přidat komentář
nojo, v dnešní době - Nešťastná to žena.
Na školení knihovníků jsem od jedné manažerky slyšel, že Rais patří do skladů Národní knihovny nebo do stoupy, ale rozhodně ne do dnešních knihoven, kde jenom zabírá místo pro Stíny. které mají jasně lepší půjčovatelnost, o což tady kráčí především.
Na Babičku si šáhnout netroufla, ale možná ji to jenom nenapadlo, protože jí všichni obrozenci splývají v jedno.
chudák Babička...chudák naše paní Božena.
Z odstupem let se vracím k různým knihám a autorům a v každém období se čtou jinak. A chápou jinak. Na dnešní mládež je Babička málo akční, nedivím se, že žáci už jen přepisují referáty z internetu a ani knihu neotevřou. Snad k ní najdou cestu jindy, protože přečíst ji je něco jiného než koukat na Libušku Šafránkovou v TV.
Babička sama o sobě je krásná kniha, dobře napsaná - byť zidealizovaná, čte se příjemně. Upřímně, myslím si, že většina náctiletých ji prostě nedokáže docenit, protože cítí, že je jim nucena; jasně, patří to k vzdělání, ale osobně si myslím, že k Babičce je potřeba dospět... možná, kdyby si ji ti samí, co se jim teď nezamlouvá, přečetli za deset let, budou komentáře i hodnocení vypadat jinak. Proto si nemyslím, že je fajn obviňovat tu někoho z nevzdělanosti a označovat za sociální analfabety, jen proto, že kniha je nezaujala. Každý jsme jiný, respektujme to prosím. Mně se kniha velmi zalíbila a pohladila po duši, takže děkuji Němcové za krásný čtenářský zážitek.
Ačkoli patřím do generace, která ve škole ještě jela dle normalizačních čítanek (a Němcovou do nás samozřejmě cpali), již tehdy mě dílo docela bavilo a i s odstupem času můžu říct, že jde o prózu, za níž se nemusíme v kontextu evropské literatury stydět.
Ano, je to kýč. Hodná kněžna, chudá babička, ofrklý úředník. Životní moudrost versus dětská bezstarostnost. Ale tento kýč se postupem času stal určitým literárním archetypem, který zase inspiroval desítky dalších autorů. Kdo z tvůrců venkovské či ruralistické prózy nepomyslel při psaní na Babičku?
Pominout nelze ani ducha doby, který autorku ovlivnil. Němcové její příběh můžeme věřit. Při psaní vycházela ze skutečných dobových poměrů a určitá sociální otázka byla prostě přirozeným rysem tehdejší literatury.
chudák Babička rozděluje národ - až snad České nebe ji poněkud rehabilitovalo po těch hrůzách povinného čtení. Mně osobně se v rámci pochopení souvislostí doby a místa to zpracování líbí.
No ale dnešní povinná literatura zase ubližuje jiným autorům.
Můj kamarád dostal před čtyřiceti lety k maturitě B.Němcovou. Z hlavních postav Babičky si pamatoval Viktorku, Sultána a Tyrla. Odmaturoval. A je z něj úspěšný programátor.
I přesto, že se tak nezdá, Babička je nepochybně moderním dílem české kultury. Říká se, že Božena Němcová je přechodem naší literatury mezi romantismem a realismem – to je však zcestná myšlenka. Stačí se hlouběji podívat na její dílo Babička.
Vlastně je třeba objasnit fakt, že samotná Němcová se o přerod české literatury z romantismu do realismu nijak nesnažila. Spíše tvořila na pomezí těchto uměleckých směrů.
V Babičce se totiž zrcadlí romantický realismus. V Babičce je mnohem méně reality, než bychom u realismu očekávali. Převládá idealizování a na rozdíl od západních realistů se toto dílo drží při zemi, nesnaží se grandiózně vyzdvihnout svou monumentálnost a to i přesto, že ji nepochybně má! Babička je vlastně v tomto smyslu ještě jakási pohádka s realistickými prvky, chcete-li, bez nadpřirozených jevů a bytostí pro pohádku jako žánr typických.
Svět v Babičce je jiný, než ten reálný, ale v jiném ohledu, je totiž nekonečně naivní a vládne zde až jakási mechaničnost – lidé se sdružují, jsou důvěrní, věrní, neexistují bariéry na základě původu, postavení apod. Postava Babičky je nejen důvěrnicí kněžny, ale snad až jakousi prozřetelností, která zasahuje do osudů ostatních.
Tvorba Němcové, konkrétně v tomto případě Babička tak není snahou o akademickou dokonalost, nýbrž je to tvorba citů, snů, především až naivity. V lidech není cítit rozpolcenost ani jiné spory a tak toto dílo přichází o základní prvek moderní tragiky.
Babička je tedy sice přímá, až naivní, možná dokonce primitivní, ale to jen souvisí s tím, že Němcová přirozeně věřila v přirozenou dobrotu lidské duše.
Kdybych Babičku neměla na seznamu povinné četby, tak bych po ní asi nesáhla. Jsou krásně vylíčeny tehdejší zvyky, ale celkově mě nezaujala. Dokopala jsem se k tomu ji dočíst až do konce a z celé knihy jsem mi líbila akorát závěrečná pasáž. Čekala jsem něco víc.
Nejkrásnější kniha povinné četby. Jsem unešená, nadšená a mám slzy v očích. Do sedmé kspitoly jedním dechem, pak mi trochu daly zabrat popisy všech slavností a tradic a zvyků a okolí, ale nebyly tak těžké, aby mě odradily.
Babička mě mile překvapila a jsem si skoro jistá, že jsem ji nečetla naposledy...
S ťažkým srdcom, ale úprimne musím dať len dve hviezdičky. Kniha ma moc nebavila, dej sa vliekol, čital som viacmenej nasilu :(
Ano, takhle má vypadat povinná četba. Výchovná, vzdělávací, realistická, předpotopní, tak trochu i nudná, ale přesto máte pocit, že za to přečtení stála.
Poprvé jsem ji četla asi tak ve čtvrté třídě. Tehdy mě tedy moc neoslovila... TEdy až na poslední stránku kdy Babička zemela... Dnes po pár letech jsem šťastna , že tuto knihu mám doma a mohu nahlédnout do české historie. Ne historie vznešené ale prosté vesnické... Mně nejbližší.
Kdo nečetl Babičku... kromě mistra Jana Husi? (Nemravnou spisovatelku já nečtu :-D ) Jako školou povinné dítko jsem ji teda FAKT nečetla. Poprvé jsem ji četla v 19ti letech a ohromila mě - na 19. století je to skvělé prozaické dílko. Takže jsem se k ní již několikrát vrátila.
Učitelka nám řekla, kdo nečetl babičku není Čech a tak jsem ji ze zvědavosti a dobrovolně četla, ale popravdě mě vůbec nezaujala, ani jsem ji nedočetla, já už nemohla, na mě moc obyčejné.
Rozhodně to není kniha pro základní školy. Právě na ZŠ to pro mě bylo nezáživné a stupidní čtení...dnes na to koukám jinak....
Tak, jako většinu lidí, ani mě Babička v dětských letech, kdy byla jako povinná četba, nezaujala. Teprve daleko později můžu s klidným svědomím říct, že jde skutečně o literární skvost. Ano, spoustu lidí nezaujme nikdy, ale pořád je to dílo plné životních hodnot (možná dneska pro někoho naivních), naděje a víry v lepší dny a lidi.
Knihu jsem četla v rámci povinné četby dvakrát. Poprvé na základní škole a podruhé na střední. Na základní škole totálně nepochopeno a na střední škole, mě již zaujala více. Věřím, že kdybych si jí opět přečetla, tak by bylo hodnocení jiné. Nechápu proč se toto čte již na základní škole, podle mě naprosto nevhodná četba pro děti. Věřím, že tyto knihy odrazují řadu dětí od četby, protože toto nejsou knihy pro děti (dále například Povídky malostranské,....).
Ačkoliv je to prý první moderně napsaná česká kniha, její kvalitu jsem díky povinné četbě nedocenil a už nedocením. Jestli mi kniha něco dala, tak to, že nutit kohokoliv do čehokoliv může být velká chyba. Howgh.
Odpad Babičce může udělit pouze sociální analfabet neznalý souvislostí.
I když můžu mít k textu výhrady, tak z hlediska popisů a charakteristik postav autorka vytvořila plastické dílo. Navíc v dobách, kdy české země byly sužovány nepřízní osudu, Babička dávala obyčejným lidem naději.
Proč asi filmové adaptace vznikly v r. 1940, respektive v r. 1971?
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov pro děti od 11 let babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 |  Velká kniha pohádek |
Piste si co chcete,ale tento pribeh kazdemu z vas,jednoho dne,pripomene vase mladi a vaseho dedecka,a,ano i Babicku..A proc ji císt ve skolnim veku? Treba proto,ze je u nás v Cechach jedinym dilem,ktere jasne a jednoduse ukazuje cestu k ucte k prarodicum (snad jeste Honzikova cesta) a jak je videt dnesni generace na to zapomela (nezajem,agresivita ve skolach...).Ja bych Babicku ve skolnich osnovach jeste nechal.Potrebujeme ji.