Babky na divoko
Milena Holcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/5170/babky-na-divoko-5170.jpg
4
163
163
Je vám přes čtyřicet, děti se osamostatnily, manželství už vás nemůže ničím překvapit. V téhle životní etapě však dozrává nový, dosud opomíjený problém. Máte stárnoucí, nemocné, čím dál závislejší rodiče. Dvě přítelkyně středního věku se rozhodnou řešit své konfliktní vztahy s matkami, kterým je přes sedmdesát, poněkud netradičně - společným cestováním po Krétě "na divoko", bez střechy, bez průvodce, bez jistot. Den po dni, hodinu po hodině se před námi odkrývá téma rozporuplnosti mateřství, opuštěnosti stáří, různých variant sexuality, závislosti, nesmiřitelnosti i něhy. V nových situacích se palčivě připomínají děje dávno odeznělé, ale nikdy nezapomenuté. Vždyť to všichni známe. Málokdy se nám však podaří nad problém povznést. "Babky na divoko" svým nadhledem, bystrým humorem a odzbrojujícím pochopením nám k tomu mohou pomoci.... celý text
Přidat komentář
Nebylo to špatné, ale zázrak tato kniha není.
Příběh 4 žen, matek, dcer a jejich putování po ostrově.
Chvílemi snaha autorky o nějaké hlubší filosofování s Cestou, to mi nesedělo vůbec. Místy trochu vtipných míst, většinou však neurvalost až otravnost, že je někdo na obtíž. Ať už od babek nebo dcer, které je pozvaly na tento výlet...
Co mi ale vadilo nejvíc byla nepřítomnost uvozovek. Přímá řeč označována pomlčkou se fakt do knihy nehodí.
Plus naopak za ilustrace, které v knize jsou. Vždy jsem se bál až na stránku sáhnout, protože jsem měl pocit, že ta kresba je úhlem dodělaná teď.
První polovina knihy se mi líbila moc, bavila mě. Od druhé poloviny jsem se začala trochu nudit. Příběh není napsán špatně, ale zdálo se mi, že se nic nového neděje. Na dovolenou je to odpočinková nenáročná četba.
Autorku mám ráda, teď jsem si cíleně knihu vybrala kvůli cestě na Krétu. A mohu říci, že jsem víc než ráda. Jak už mnozí napsali, je to kniha spíš pro střední až starší věk. Možná ani tak nejde o věk jako o tu zkušenost s rozdílným světem dcer a matek. Bavila jsem se náramně, bylo mi líto střídavě všech, fandila jsem jim a občas jsem chtěla trochu oddechu, aby už nikam nejezdily a chvíli vegetily. Stejně by to dlouho nevydržely :-) Cesta se mi líbila, nepřišlo mi to nějak přehnaně filozofické. Nebude nějaké pokračování?
Šlo to. Čekala jsem více humoru. Vadilo mi filozofování s tzv. Cestou. Ale jinak dcerám naprosto rozumím.
Za mě nic moc. Souhlasím, že dcery se k matkám chovaly dost nehezky, chvílemi to vypadalo, jako kdyby se jim matky na dovolenou vnutily, ne že je dcery pozvaly. Taky mě někdy mamka naštve (a já ji), ale takhle bych se k ní chovat nedokázala.
Zajímavé téma, dočetla jsem dokonce, ale šlo to ztěžka. Někdy byly holky dost nemilosrdné.
Celý život jsem si myslela že jenom já mám špatný vztah se svou matkou a že ji vůbec nechápu.Tahle kniha mi ukázala že je to skoro vlastně normální :)). Hezké čtení to bylo, takové dobrodružství které mi ukázalo krásná místa na Krétě.
Dobré téma na knihu. Četla se dobře, vadily mi jen promluvy s Cestou a filozofické tlachání dcer. Ty se ke svým matkám chovaly hrozně, mimochodem. Čekala jsem nějaký velký průšvih, problém, ale nic. Vlastně to je cestopis okořeněný přítomností matek.
Pěkné, skvělý nápad, ale vzhledem k tomu, že kniha se dostala do stovky “Kniha mého srdce”, tak jsem asi čekala víc. Je to příjemná oddechovka, obzvlášť na dovolené na Krétě, ale chování mých vrstevnic mi nebylo nijak sympatické. Chudáci maminky si to sice užily, ale… Navíc jsem se i trochu styděla, co si ti Řekové musí o nás myslet.
Pěkný a místy dojemný pohled žen ve středním věku na své matky a naopak. Kniha je jako život, místy veselá a humorná a místy smutná a dojemná.
Putování po Krétě s matkami v důchodovém věku a zdravotními problémy? No to nebude pro mě... A bylo! Příjemný humor, vztahy dospělých dcer s matkami a "divoké"putování Krétou. Bavila jsem se, ideální četba na letní dovolenou, nebo do korona-krize... Dala bych tři hvězdy, ale můj táta ji přečetl taky a byl tak nadšen, že přidám hvězdu i za něj. :)
Mě knížka celkem příjemně překvapila. Nejdříve jsem považoval za nepravděpodobně, že by se hlavní představitelky rozhodly vzít své starší matky na takovou "náročnou" cestu, ale pak mě to vlastně bavilo - jak se odkrývaly jejich vztahy. Vlastně dobrý nápad.
Čekala jsem víc a trochu jinak, vlastně se mi to vůbec nelíbilo a musela jsem se do čtení nutit.
Putování po Krétě se mi líbilo - i když bylo občas divoké ....
Kromě krás ostrova a dobrodružství jsem tu našla kousek humoru, kousek psychologie ženy a mezigenerační vztahy ....
I zamyšlení nad životem - nevzdávat to v každém věku .... a babky to daly ....
To je pěkné čtení na dovolenou.
Kniha mi byla inspiraci jak k cestování samotnému tak vyzvou k cestování s mamkou, obě se nacházíme ve věku knižních postav. Zajímavý náhled na stárnutí, na generační úvahy, na téma stáří: V čem je dojemnost stáří? V té propasti mezi duši a tělem. Stárne jen tělo, duše bezmocně přihlíží.
Příjemné putování po Krétě na divoko. Věřím, ze se CESTA uskutečnila a smekám.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Babky na divoko |
| 1995 |  Nech tu děti a zmiz |
| 2010 | Romance na tři doby |
| 2014 | Láska v moll |
| 1999 | Orinokem k přechodu |
Knize jsem vůbec nepřišla na chuť. Nevím, jestli je to tím, že mám s mámou skvělý vztah a vždycky mezi sebou všechno zvládneme vykomunikovat. Přišlo mi, že autorka dělá z místy až babiček nesvéprávné. Mé matce je skoro osmdesát a takhle by se nechovala. Dcery se rozčilovaly nad hloupostmi. Pokud bych měla s matkou nezdravý vztah, rozhodně bych ho nezkoušela napravit tímto způsobem. Krétu se autorce podařilo popsat hezky, ale to je tak celé.