Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1220/bmid_bajecna-leta-pod-psa-xsh-1220.jpg
4
3290
3290
Satirický a humorně laděný román, který je rodinnou kronikou zachycující období od roku 1962 do gorbačovské perestrojky. Děj se odehrává v Praze a v městečku Sázava. V autobiografickém příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými tlaky nastupující normalizace z Prahy do městečka Sázava. Zde Kvido dospívá v mladého muže a díky své posedlosti psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i ironickým kronikářem kompromisních vzestupů i nekompromisních pádů ostatních rodinných příslušníků, zvláště pak svého otce, který je nejrozporuplnější postavou příběhu.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem nedávno opětovně přečetl po asi 20. letech. Bylo to nyní samozřejmě jiné čtení než tehdy, kdy mi bylo lehce přes 20 let, a kdy jsem hltal vše, co mi přišlo pod ruku. Viewegh byl tenkrát literárním objevem, román Báječná léta pod psa právem sbíral jedno ocenění za druhým. Již si nevzpomínám, co jsem při čtení prožíval tehdy, ale při svém nedávném čtení románu mnou zcela jistě procházely vlny dojetí, protože jsem byl nucen vzpomínat na své mládí, na své příbuzné, babičky, dědy atd., kteří již nežijí…Literárně a jazykově patří román k tomu nejlepšímu v české literatuře a těší mě, že M. Viewegh stále píše, byť už to tak úplně není ono. Každou jeho knihu si přesto rád vždy s chutí přečtu.
Knihu jsem koupila svým dětem protože to byla povinná četba k maturitě a s chutí jsem si přečetla to, co jsem už viděla zfilmované. Některé knihy Michaela Viewegha nejsem schopná dočíst, ale tato se mi moc líbila.
Film jsem před přečtením knižní předlohy viděl hned několikrát a byl jsem z něj nadšený. Po přečtení knihy musím konstatovat, že se mi moc líbí oboje - v tomto případě se filmové zpracování z mého pohledu téměř vyrovnalo knize.
A možná právě i v důsledku ovlivnění filmem jsem před sebou při čtení viděl Libuši Šafránkovou a Ondřeje Vetchého, takže prostor pro představivost byl trochu užší. Kniha oproti filmu samozřejmě obsahuje větší množství více či méně komických situací a za tuhle "nadstavbu" jsem byl rád.
Kniha ukazuje absurdity života nekomunistických intelektuálů v komunistické společnosti, která je namísto využití jejich potenciálu odsuzovala k životě ve skleníku (trafostanici), k práci ve vrátnici (v divadelní šatně, v kotelně kina) a k ponižování se před funkcionáři, které by v nepatologické společnosti sotva vůbec potkali, jen kvůli tomu, aby mohli mít jakž takž normální život. Nevěřím, že v době Báječných let pod psa byl ještě vládnoucí aparát přesvědčen o dějinné predestinaci komunismu a o tom, že svým konáním jen urychluje běh dějin. Tenhle socialistický marasmus je podán z pohledu přemoudřelého dítěte odlehčeně, s grácií a vtipně; lze pouze kroutit hlavou nad tím, jak ve jménu lepších zítřků pod vedením dělnické třídy dokázal policejní režim dohnat jednotlivce téměř k šílenství.
Mně se to hrozně líbilo. Mám ráda tohle podání vážného tématu humornou formou. Ačkoli mě ze začátku dost štval Kvido i jeho máma, postupně jsem ke všem postavám přilnula.
Cemu jsem se pred maturitou neustale rezala, mi neni jasne... V ramci ctenarske vyzvy precteno znovu po x letech, ale celkem zklamani... ????
Skvělá kniha, která mě opravdu překvapila. Moc jsem se bavila a zároveň jsem cítila úzkost. Doporučuji.
Michal Viewegh na vrcholu své tvorby. Právem za Báječná léta pod psa získal Ortenovu cenu.
Je náhoda, že se Michal Viewegh narodil 31. března, kdy má svátek Kvido?
Autobiografických prvků je v knize víc.
Název je naplněný 100% - nejen zachycením normalizační každodennosti, ale i motivem strachu ze psů.
Autor dokáže pobavit nejen vypointovanou historkou, ale i jazykově (Něha, Pako).
V příběhu je celá řada vtipných scének : Čekání na Godota, pátrání po andulkách, Kvidovo čtení pod peřinou...
Knihu jsen začala číst kvůli maturitě, po pár stránkách jsem ji ale odložila, nedalo se to číst. Už jen ten začátek je nesmyslný, arogantní, neuvěřitelně hloupý,... za mě jednoznačně jedna z nejhorších čtenářských zkušeností.
Viewegh píše čtivě, zajímavě, po svém. To se mi líbí. Byť ne vždy se mi líbí to, o čem píše. Ovšem zrovna tato kniha patří mezi ty z mého pohledu hodnotnější.
Má první kniha od autora a musím říct, že se mi líbila. Původně jsem si jí vybrala do Čtenářské výzvy jen tak namátkově, ale nyní jsem ráda, že jsem si jí vybrala.
Skvělá knížka, u které jsem se ze srdce zasmála, i když jsem období, ve kterém se příběh odehrává, nezažila. Byla to první kniha od autora a určitě si ráda přečtu další.
Jelikož je Viewegh můj oblíbený autor, tak mám jeho knihy ráda. Ani tato není výjimkou. Osobitý styl psaní, kniha se dobře a rychle čte.
"5.října 1968, z Kvidova deníku: Dneska jsem se ve školce zřekl moučníku ve prospěch Jarušky Mackové (včera byl pomeranč). Při odpoledním spaní mi na oplátku ukázala pohlaví."
Nemůžu za to, donutili mě, abych to přečetla k maturitě... a už nikdy se té knihy nedotknu, slibuji. První titul od Viewegha je zároveň můj poslední.
Bulvární brak s pornografickými prvky.
Příběh silnější, než jsem čekal. Možná to způsobila trocha nostalgie v připomínce časů naštěstí dávno minulých, ale Báječná léta pro mě byla příjemným překvapením.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století Česko, Česká republika česká literatura rodina dospívání komunismus rodinné vztahy autobiografické prvky socialismus Sázava ironie kronikáři Cena Jiřího Ortena české romány
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Hm... Tak já nevím. Čekal jsem asi něco víc. Ale asi za to může film, co jsem viděl dříve. Jako tak: první třetinu jsem se hodně namáhal, pak střed už jsem věděl, co od toho čekat a poslední třetina (možná polovina knihy) mě vlastně i bavila :) a bylo pak škoda, že kniha končí. Ale tentokrát nepoužiji tlačítko "doporučuji".