Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164276/bajecna-leta-pod-psa-164276.jpg
4
3265
3265
Román o Kvidovi, který se chtěl stát spisovatelem.
Přidat komentář
Film jsem před přečtením knižní předlohy viděl hned několikrát a byl jsem z něj nadšený. Po přečtení knihy musím konstatovat, že se mi moc líbí oboje - v tomto případě se filmové zpracování z mého pohledu téměř vyrovnalo knize.
A možná právě i v důsledku ovlivnění filmem jsem před sebou při čtení viděl Libuši Šafránkovou a Ondřeje Vetchého, takže prostor pro představivost byl trochu užší. Kniha oproti filmu samozřejmě obsahuje větší množství více či méně komických situací a za tuhle "nadstavbu" jsem byl rád.
Kniha ukazuje absurdity života nekomunistických intelektuálů v komunistické společnosti, která je namísto využití jejich potenciálu odsuzovala k životě ve skleníku (trafostanici), k práci ve vrátnici (v divadelní šatně, v kotelně kina) a k ponižování se před funkcionáři, které by v nepatologické společnosti sotva vůbec potkali, jen kvůli tomu, aby mohli mít jakž takž normální život. Nevěřím, že v době Báječných let pod psa byl ještě vládnoucí aparát přesvědčen o dějinné predestinaci komunismu a o tom, že svým konáním jen urychluje běh dějin. Tenhle socialistický marasmus je podán z pohledu přemoudřelého dítěte odlehčeně, s grácií a vtipně; lze pouze kroutit hlavou nad tím, jak ve jménu lepších zítřků pod vedením dělnické třídy dokázal policejní režim dohnat jednotlivce téměř k šílenství.
Mně se to hrozně líbilo. Mám ráda tohle podání vážného tématu humornou formou. Ačkoli mě ze začátku dost štval Kvido i jeho máma, postupně jsem ke všem postavám přilnula.
Cemu jsem se pred maturitou neustale rezala, mi neni jasne... V ramci ctenarske vyzvy precteno znovu po x letech, ale celkem zklamani... ????
Skvělá kniha, která mě opravdu překvapila. Moc jsem se bavila a zároveň jsem cítila úzkost. Doporučuji.
Michal Viewegh na vrcholu své tvorby. Právem za Báječná léta pod psa získal Ortenovu cenu.
Je náhoda, že se Michal Viewegh narodil 31. března, kdy má svátek Kvido?
Autobiografických prvků je v knize víc.
Název je naplněný 100% - nejen zachycením normalizační každodennosti, ale i motivem strachu ze psů.
Autor dokáže pobavit nejen vypointovanou historkou, ale i jazykově (Něha, Pako).
V příběhu je celá řada vtipných scének : Čekání na Godota, pátrání po andulkách, Kvidovo čtení pod peřinou...
Knihu jsen začala číst kvůli maturitě, po pár stránkách jsem ji ale odložila, nedalo se to číst. Už jen ten začátek je nesmyslný, arogantní, neuvěřitelně hloupý,... za mě jednoznačně jedna z nejhorších čtenářských zkušeností.
Viewegh píše čtivě, zajímavě, po svém. To se mi líbí. Byť ne vždy se mi líbí to, o čem píše. Ovšem zrovna tato kniha patří mezi ty z mého pohledu hodnotnější.
Má první kniha od autora a musím říct, že se mi líbila. Původně jsem si jí vybrala do Čtenářské výzvy jen tak namátkově, ale nyní jsem ráda, že jsem si jí vybrala.
Skvělá knížka, u které jsem se ze srdce zasmála, i když jsem období, ve kterém se příběh odehrává, nezažila. Byla to první kniha od autora a určitě si ráda přečtu další.
Jelikož je Viewegh můj oblíbený autor, tak mám jeho knihy ráda. Ani tato není výjimkou. Osobitý styl psaní, kniha se dobře a rychle čte.
"5.října 1968, z Kvidova deníku: Dneska jsem se ve školce zřekl moučníku ve prospěch Jarušky Mackové (včera byl pomeranč). Při odpoledním spaní mi na oplátku ukázala pohlaví."
Nemůžu za to, donutili mě, abych to přečetla k maturitě... a už nikdy se té knihy nedotknu, slibuji. První titul od Viewegha je zároveň můj poslední.
Bulvární brak s pornografickými prvky.
Příběh silnější, než jsem čekal. Možná to způsobila trocha nostalgie v připomínce časů naštěstí dávno minulých, ale Báječná léta pro mě byla příjemným překvapením.
Vyborna kniha...
Jen mi prislo ze oproti filmu je trochu smutna. Jinak se cetla velice dobre
Jedná se o první román, který jsem četl od Michala Viewegha. Tato kniha bývá také na některých školách zařazena jako povinná četba. Knihu bych hodnotil průměrně. Pokud zhodnotím knihu komplexně, tak pro mě kniha nebyla moc čtivá. Další knihy od tohoto autora už neplánuji číst. Myslím si, že současným studentům středních škol může tato kniha rozšířit obzory na období ve kterém žili jejich rodiče, prarodiče..
Kniha ukazuje příběh jedné rodiny, která žila v období komunismu. Pokud chtěl mít člověk dobrou práci a udržet si ji, chtěl, aby se měla dobře celá jeho rodina, musel vstoupit do Komunistické strany Československa (KSČ) a tím získal řadu výhod oproti jiným, kteří nebyli členy strany. V KSČ bylo 2 milióny členů. Když nastala revoluce v roce 1989, tak se často stávalo, že členové strany vyhazovali do vzduchu své stranické knížky, alespoň podle vyprávění mamky, když popisovala situaci v práci v tomto období. Z mého pohledu asi převážně lidé vstoupili do komunistické strany kvůli výhodám, které získali a přitom možná většina z nich nevěřila v myšlenky komunismu..
Myslím si, že v knize jsou věrohodně popsány situace, které se stávali lidem, kteří nesouhlasili s režimem. Kvidův táta, ačkoliv je vysokoškolsky vzdělaný a schopný, tak nakonec skončí jako vrátný. Člověk musel být ostražitý s kým se stýkal. Pokud se sešel s někým, kdo byl pro stranu nežádoucí, tak pak měl problém..
Líbily se mi zápisky z Kvidova deníku, líbil se mi rozhovor mezi Kvidovým tátou a mamkou v nemocnici, to mi připadalo legrační a našly by se ještě nějaké další situace, kterým jsem se pousmál. Naopak některé části mi připadaly nezáživné a nudné.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století Česko, Česká republika česká literatura rodina dospívání komunismus rodinné vztahy autobiografické prvky socialismus Sázava ironie kronikáři Cena Jiřího Ortena české romány
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 | Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2007 | Andělé všedního dne |
Knihu jsem koupila svým dětem protože to byla povinná četba k maturitě a s chutí jsem si přečetla to, co jsem už viděla zfilmované. Některé knihy Michaela Viewegha nejsem schopná dočíst, ale tato se mi moc líbila.