Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411715/bmid_bajecna-leta-pod-psa-653b9f8b250ac.png
4
3298
3298
Formou smutné grotesky a s velkou dávkou ironického nadhledu líčí autor situaci rodiny, která se odmítla zařadit do šiku nemyslících konzumentů a po svém se snažila čelit dusivé dobové atmosféře. Se smyslem pro absurdní komiku psaný příběh rodiny bezpartijního ekonoma a právničky, kteří se po srpnu 1968 odstěhovali na venkov, aby se vyhnuli následkům normalizace. Brzy zjistí, že se mýlili a že i na maloměstě se musejí uchýlit k nejrůznějším trikům, aby si mohli zachovat své přesvědčení a zároveň zajistit snesitelnou existenci. Vtipně, bez patosu a sentimentality podává autor svědectví o době a jejím dopadu na charaktery lidí. Znění tohoto textu vychází z díla Báječná léta pod psa tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Petrov v Brně v roce 2002. Verze 1.0 z 2. 4. 2019.... celý text
Přidat komentář
Kniha,která nikdy nezklame a líbila se mi její zfilmovaná podoba.Otevřela jsem knihovnu a po třech letech jsem znovu přečetla.
Asi to nejlepší, co jsem od tohoto autora četl, i když můj náhled může být ovlivněn tím, že jsem onu dobu skutečně zažil.
Sarkastické seznámení se s komunistickým režimem mně bavilo a udivovalo zároveň.
Knížka ze začátku byla fakt nudná. Myslela jsem , že jí snad ani nedočtu ale po pár stránkách to už šlo. Ale čekala jsem víc.
Čtivá zábavná kniha, ke které se budu určitě s radostí vracet. Přečtenou jsem ji měla hned, smála jsem se u ni, ale i prožívala zrovna ne příjemné chvíle.
Zábavný vyprávění ze života jedný docela neobyčejný rodinky...přečteno jedním dechem, potěšilo. :)
Od Michala Viewegha jsem toho moc nečekala, jelikož mě od něj všichni poměrně zrazovali. Nicméně Báječná léta mě příjemně překvapila tím, jak děj plynul i přes časté vstupy rozhovorů redaktora a Kvida. Líbí se mi taky nahlédnutí do života "normální" rodiny v druhé polovině minulého století (ano, takových knih je mnoho, ale proč ne? Tematika je to stále celkem živá...). Ale i přesto si asi další tituly zmíněného autora nepřečtu...
Podle mně jedna z dvou nejlepších knih M. Viewegha, nicméně snad nejpozoruhodnější je fakt, že film se stejným názvem je podstatně lepší. A to se hned tak nestává.....
Viewegha nečtu v podstatě vůbec, takže jeho knihy neznám (až na pár adaptací). Báječná léta mi nicméně docela sedla, ačkoli začátek mě značně vyděsil - o žádné variace na Garpa nestojím. Od chvíle, kdy se děj přestěhoval do Sázavy, se všechno vydalo očekávanými kolejemi, což je v tomto případě dobře, a poklidně dospělo až do zdárného konce. Kniha venkoncem příjemná, ale na další se zatím kvůli ní nechystám.
Pro mne top of the top of Viewegh. Zamilovala jsem si moulu taťku, rozumím Kvídovi a přemýšlím, jak moc je biografie autobiografická. Já tu dobu zažila jen okrajově, narodila jsem se sladkýho osmdesátýho, a tak je pro mne kniha spíš nostalgicky úsměvná, výstražně výpravná a pateticky veselá. Koupila jsem si ji na gymplu, když nám začali vyhrožovat návštěvou kina, protože jsem chtěla vědět, do čeho jdu. Padlo na to skoro půlroční kapesné (jo, to byla doba!).
Louskala jsem to s baterkou pod peřinou dvě noci (jelikož to byla ještě pořád doba, kdy se na mne rodiče snažili výchovně působit a tlačili mě do postele před půlnoci). A jelikož jsem nemohla řvát smíchy, na dvou místech jsem se málem počůrala. A jedním z nich byla hláška malého Kvída proti početí mladšío sourozence. Viewegh rulez!
Troufám si řadit mezi českou klasiku. Ladně pluju od jedné dějové i časové linie ke druhé a stále se bavím. A říkám si, nakolik to bylo režimem samotným a nikolik fanatiky v něm. Srovnáno se mnou: taky mám dneska slušnou práci jen díky tomu, že mluvím cizím jazykem... mohlo to být všechno jinak ale nebyla by to taková zábava.
Jsem ráda, že knížku autor napsal. Jsem i ráda, že jsem si ji koupila. A jsem ráda, že jsem neviděla film. Ale určitě ho někdy dám!
I když zrovna nejsem Vieweghův fanoušek, Báječná léta pod psa mě celkem bavila. Ono jde hodně o oddychovou četbu, na pláž nebo na cestování hromadnou dopravou. Životem vám nepohne, ale odpočinete si u ní.
Vždy, když jsem na střední psala nějakou slohovku, jakousi záhadou se mi pokaždé podařilo navézt se do Viewegha s tím, že jeho knihy jsou brak, a to jsem od něho nikdy nic nepřečetla. Tak jsem si řekla, že si přečtu jeho nejlépe hodnocený výtvor, abych vám mohla říct, že ten docela jde, a tím pádem jeho ostatní knihy musí být rozmístěny na škále horší než docela jde a to mi stačí k tomu, abych se je nikdy nechystala číst. Chtěla jsem projevit snahu autora neodsuzovat, ale pravda je, že je mi pořád strašně nesympatický a že jeho díla nemají podle mě žádnou hodnotu. Člověk holt má asi skupinu oblíbených autorů, které bude bránit do roztrhání a stejně tak má i skupinu autorů, které bez mrknutí oka předhodí lvům a v té je pro mě Viewegh králem.
Tak tahle kniha se Vieweghovi podle mě 100% povedla, viděla jsem i filmové zpracování, ale kniha je naprosto jedničková
I když se může zdát, že jde o další přeceňovanou knížku z povinné četby (s čímž bych normálně souhlasil), ale tady tomu tak není. Naopak jde o zajímavé dílo, které výborně ukazuje, jak se "tehdy dobře žilo". Děj se odehrává v několika časových rovinách, přičemž autor mezi nimi ladně přechází, vše je navíc obohaceno o dostatek satiry, což je u knih z povinné četby velké plus. Vrchol Vieweghovy tvorby a zatím snad nejlepší české, porevoluční dílo.
~(2,9★)~
Viewegha moc nemusím, ale Báječná léta jsem přečetl s chutí a moc jsem se pobavil. Škoda, že takto nasazenou laťku už nikdy nepřeskočil, ba se k ní ani nepřiblížil. Tato kniha si však zaslouží plný počet.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století Česko, Česká republika česká literatura rodina dospívání komunismus rodinné vztahy autobiografické prvky socialismus Sázava ironie kronikáři Cena Jiřího Ortena české rományAutorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Překvapilo mě, jak podobný a přitom možná o trochu vtipnější je tenhle román svému filmovému zpracování, které znám už odmalička. Ke knize jsem se dostala vlastně náhodou a nelituji. Fakt jsem se zasmála. :)