Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
Formou smutné grotesky a s velkou dávkou ironického nadhledu líčí autor situaci rodiny, která se odmítla zařadit do šiku nemyslících konzumentů a po svém se snažila čelit dusivé dobové atmosféře. Se smyslem pro absurdní komiku psaný příběh rodiny bezpartijního ekonoma a právničky, kteří se po srpnu 1968 odstěhovali na venkov, aby se vyhnuli následkům normalizace. Brzy zjistí, že se mýlili a že i na maloměstě se musejí uchýlit k nejrůznějším trikům, aby si mohli zachovat své přesvědčení a zároveň zajistit snesitelnou existenci. Vtipně, bez patosu a sentimentality podává autor svědectví o době a jejím dopadu na charaktery lidí. Znění tohoto textu vychází z díla Báječná léta pod psa tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Petrov v Brně v roce 2002. Verze 1.0 z 2. 4. 2019.... celý text
Přidat komentář
Vtipně popsaná léta za komunistického režimu. Kniha se mi četla celkem dobře i když tento pan spisovatel mi asi k srdci nepřiroste.
Tato kniha mě mile překvapila. Na rozdíl od jiné povinné četby byla čtivá a taková ,,lidská". Příběh jako takový byl velmi podobný ostatním, které se odehrávají ve stejné době, ale způsob jakým je napsaný je rozhodně poutavější a příběh dělá hned hezčím.
Hezký příběh, vtipně popisující pochmurnou dobu. Moje další repete. Knihu jsem četla už jednou, nejspíš v době, kdy byla novinkou.
Vieweghovi jsem se vždycky vyhýbala jako čert kříži a říkala si, že když už od něj někdy něco budu číst, tak snad jedině jeho (prý) nejlepší román Báječná léta pod psa. No, došlo na něj v rámci letošní čtenářské výzvy a musím říci, že mě Viewegh nepotěšil, a upřímně moc nechápu jeho značnou oblíbenost (ale to je čistě subjektivní záležitost). Styl psaní mi přišel dost nezajímavý a příběh, byť trefně charakterizující předrevoluční období, mě také úplně neuchvátil. Kvidovy občas humorné hlody to nevytrhly. Slabší průměr.
Knihu jsem si vybrala, protože v ní vystupuje babička Věra (jedna z postav se jmenuje jako já). Docela výstižně charakterizuje období před rokem 1989 a vůbec se nedivím, že ti, kteří ji měli jako povinnou četbu, ji s chutí přečetli. V knihovně mi také jedna gymnazistka řekla:" Tu si půjčte, je pěkná". Takže i já si ji s chutí přečetla, byť jsem asi viděla souvislosti trochu jinak, než ta gymnazistka, ta léta jsem také prožila.
Knížky od Michala Viewegha už nečtu, ale tato pochází z doby, kdy jsem netrpělivě čekala na jeho další román. "Léta" mě bavila, opravdu. Neurazily mě žádné oplzlosti a když jsem po čase uviděla film, radost byla dokonalá.
Již ani nevím, kolikrát jsem knihu četla, je to kniha, kdy pan Viewegh byl ještě panem Vieweghem, jak jsme ho všichni znali a měli rádi.
Tak tato kniha již patří mezi klasiku a já jsem ráda, že ji mohu mít ve své knihovně spolu s Báječnými léty s Klausem. Osobně je mi velmi sympatický humor a styl psaní pane Viewegha, který je dle mého názoru naprosto vstřícný a nenucený. Knihu jsem četla dříve než jsem viděla film, a už tehdy jsem smíchy plakala, některé odstavce jsem četla opakovaně, abych se mohla úspěšně smát znovu a znovu. Film mě jako opravdu jeden z mála nezklamal a stojí si na stejné rovině jako knižní předloha - za mě jednoznačně dokonalost sama.
Nebýt toho, že kniha patří do povinné četby, pravděpodobně bych se k ní nedostala. To by byla škoda, jelikož kniha je místy vtipná a také dobře zobrazuje historii Československa.
Viděl jsem film a docela se mi líbil,tak jsem se pustil do knihy a zjistil jsem,že kniha je víc než dobrá.Navíc jsem si pod podstavami představil při čtení herce z filmu a bylo to ještě lepší.A tak se těším na další díl Báječná léta s Klausem,který mám slíbený k narozeninám a vůbec nevím,o čem to bude a ani to nechci vědět.
Do knížky jsem se musela trochu nutit. Občas zazní výborné hlášky, ale celkově děj moc neubíhá. Kniha zachycuje různé "reality" života během komunismu, což je zajímavé, nicméně jako celek pro mě kniha moc čtivá nebyla.
Proti filmu mi kniha připadá ne tak úsměvná a zábavná, někdy mě spíš zamrazilo, když se mi oživily vzpomínky minulý režim, ve kterém jsem prožila velkou část svého života.
Na tuhle knihu jsem slyšel mnoho pozitivních hodnocení. Já tak milostivý nebudu. Co se knize nedá upřít je styl, jakým je napsána. Číst Kvidovy (občas vtipné) komentáře nebo myšlenky je zábava. Typický pubeťák. Místy (jak jsem už psal) obsahuje i vtipné momenty, komedií bych to ale úplně nenazval. Super (nebo možná také smutné) je, že jsem se dozvěděl o dalších praktikách minulého režimu. Komunismus jsem nezažil, vše znám jen z vyprávění. A při čtení téhle knihy jsem byl z otcova osudu dost smutný, ale zároveň i naštvaný. Celkově knihu hodnotím 80%
Knížka přečtená jako povinná četba a musím říct, že z povinné četby byla jedna z mála, která mě opravdu bavila.
Pěkná knížka.:)
Štítky knihy
zfilmováno 20. století Česko, Česká republika česká literatura rodina dospívání komunismus rodinné vztahy autobiografické prvky socialismus Sázava ironie kronikáři Cena Jiřího Ortena české rományAutorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Nebýt povinné četby tak jí nečtu. Jinak knížka oka :)