Báječné časy
Maeve Haran
Nejlepší přítelkyně Claudia, Sal, Ella a Laura se měsíc co měsíc scházejí u koktejlu a oslavují svoje přátelství, jež trvá už pětačtyřicet let. Každá zná ty ostatní i jejich život do nejmenších detailů: vzájemně znají svoje ambice i pracovní život, ví všechno o svých manželích, milencích i dětech, svěřují si svoje naděje i strachy, znají cesty, jimiž se vydaly, i ty, které je minuly. Sal celý život budovala kariéru šéfredaktorky úspěšného časopisu, zaskočila ji však ta jediná věc, kterou nemohla nijak ovlivnit. Claudia zase odjakživa zbožňovala život ve městě, i letmý závan venkova jí naháněl husí kůži. Jenže, jak by jistě potvrdily stovky žen, potřeby ostatních jsou zřejmě vždycky přednější… Ella byla připravena vyzkoušet něco nového, jenže… s takhle radikální změnou rozhodně nepočítala! A Laura? Ta podlehla nejstaršímu klišé na světě, ovšem ani tohle vědomí jí nepomáhá se s tím smířit. Mimo důvěrný, láskyplný kroužek svých přítelkyň každá z nich chápe, že její život se od představ, jež o něm kdysi měla, na hony liší; generace plná vervy změnit svět jaksi nepočítala s tím, že jednou zestárne. Pravdivý, provokativní, zábavný a inspirativní román Báječné časy si klade obtížnou otázku, co život vlastně nabízí ženám, jež přicházejí do let, a přináší na ni dojemné a současně radostně povznášející odpovědi. Najdeme je v cestách, jimiž čtyři rozdílné přítelkyně oslavují svůj vstup do světa zralých žen…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , BaronetOriginální název:
The Time of Their Lives, 2014
více info...
Přidat komentář
Zajímavé srovnání, jaké problémy řeší ženy v tomto věku v Anglii a jaké v Česku. Některé jsou stejné, některé naprosto jiné. Knížka mě bavila.
Oddechová kniha vhodná pro starší čtenářky.Kniha nás provede příběhem čtyř stárnoucích přítelkyň ,jejich radostmi i starostmi.
Červená knihovna pro starší ročníky. To jsem i já. Dobře se čte a je celkem zábavná. Zápletek je dost, ale autorka je řeší většinou dost povrchně a dle obvyklých schémat. Kniha pobaví, neurazí ale od románu o stárnoucích kamarádkách jsem čekala víc.
Ale jo,líbilo.
Trochu pomalejší tempo ,lehce červená knihovna a pro mladé to nejspíš nebude.Trochu mi tam vadil ten anglický snobismus.Přesto potěšilo i pobavilo.Stárnout je umění a ne každý to umí.
Docela dost škoda jak si ženy nedokáží vážit sami sebe ,postavit se za sebe ,podléhají naprosto škodlivému diktátu sdělovacích prostředků a nechají sebou manipulovat.Ach jo.
Příběh je pro starší čtenářky(co já ještě nejsem),ale přečetla jsem ji a byla pěkná.A proto,že takové přátelství je vzácné a krásné.