Báječný únik
Anna Gavalda
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35624/bmid_bajecny-unik-sM6-35624.jpg
3
108
108
Simon, Garance a Lola, bratr a dvě sestry, se mají velmi rádi a drží při sobě, byť už mají svůj dospělý život. Téměř se nevídají – příležitostí ke společné výpravě je po dlouhé době svatba příbuzného na venkově. Radost z toho, že jsou zase pohromadě, konvenční maloměstské prostředí i skutečnost, že čtvrtý ze sourozenců, Vincent, nemůže přijet, je přivádějí k nečekanému a bleskovému rozhodnutí: lehkomyslně nechají příbuzné příbuznými a spiklenecky se rozjedou se za Vincentem do zpustlého zámku, kde dělá kastelána. Na několik hodin tak zapomenou na svoje partnery, ratolesti, rozvody, starosti a život plný povinností, znovu si uvědomí silná sourozenecká pouta a lásku, kterou k sobě cítí, a nostalgicky prožijí poslední krásný den dětství, který se jim nečekaným únikem podařilo uloupit.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Mladá frontaOriginální název:
L'Échappée belle, 2001
více info...
Přidat komentář
Byla jsem hodně zvědavá na tuto autorku. Za mě je konkrétně tato knížka vhodná tak na dovolenou. Odpočinkové čteni u kterého nevadí, že pár slov přeskočíte, nebo na chvíli klimbnete či nedaleko od vás zrovna pokrikuji děti na písku... vklidu navážete a čtete dal:-)
Díky výzvě jsem se po delší době vrátila k mojí oblíbené spisovatelce a brzy jsem si vzpomněla, co mě na jejích knížkách tak baví. Je to pocit volnosti, pohody a radosti ze života, v Báječném úniku navíc doplněný o sourozeneckou sounáležitost a vzájemnou lásku. Milé pohodove čtení!
Taková krátká milá sonda do života čtyř sourozenců. Občas vtipné, lehce na zamyšlení, ale stejně si myslím, že kdyby bylo o pár stránek víc, příběh by vyzněl lépe a zanechal trvalejší dojem...
Od autorky jsem četla výbornou knihu Prostě spolu, takže jsem asi očekávala víc. Báječný únik je jen kraťoučkým zapomenutelným zážitkem, tedy pro mne.
Tuto knížku jsem koupila za cenu dýška! (Levné knihy) - a užila jsem si ji ohromně. Děj? Nepotřebuji ho vždycky. Fakta? Většinu z nich neznám, přiznám se: Nicola Carati v La meglio gioventu? Kreslený seriál Příznivý vítr? Robert Linhart a Ľ Établi? Ale rozumím tomu, čemu rozumějí všichni lidé na světě (doufám!) a čím mě tahle útlá knížečka vtáhla a pohltila: souladu, vyrovnanosti, smutku z odloučení a radosti ze shledání, společnému naladění, vtipnosti, smyslu pro krásu, vzpomínkám, smíření, odpuštění. Usínala jsem s Jeffem Buckleym v hlavě.
Zpočátku mě kniha hodně bavila, sourozenecké vztahy jsem, bohužel, neměla možnost poznat a to porozumění mezi sourozenci mi vždy chybělo. Od knihy jsem ale čekala víc, možná víc akce při návštěvě Vincenta, a v závěru už jsem knihu jen dočítala ze setrvačnosti.
Knížka nabízí zajímavé téma: vzájemné porozumění čtyř dospělých sourozenců, kteří jsou jeden druhému oporou, vede k vlastním vzpomínkách i k zamyšlení, co je v životě důležité.
Bohužel zpracování i jazykové prostředky zůstaly tomuto námětu mnoho dlužny: povrchní děj (podstatnou částí je popis cesty autem, kdy hlavní hrdinka nemůže vystát protivnou a namyšlenou švagrovou), i místy zbytečně vulgární jazyk mně nezaujaly.
Ani obálka knize příliš neprospěla (asi by se zde více hodilo nějaké vyjádření pospolitosti čtyř sourozenců než foto tváře dívky, která sfoukává pampelišku).
Netvrdím, že knížka nestojí za přečtení, ale hlubší čtenářský zážitek asi nezanechá.
Nejvýstižnější úryvek: "To, co jsme právě prožívali tady a teď, byl tak trochu nášup. A všichni čtyři jsme si toho byli vědomi. .... Jak dlouho ještě budeme mít energii na to, abychom se vytrhli ze všedního života a ztratili se? Kolik propustek nám život ještě poskytne? ...... Jak dlouho ještě budeme paběrkovat zbytky dětství? Kdy se jeden druhému ztratíme a jak moc ochabnou pouta mezi námi?
Kolik let nám ještě zbývá, než zestárneme?"
Sourozenecké přátelství, které mohou pochopit jen sourozenci. O přátelství, které se mění a zároveň nemění s věkem, o společných poutech, které ani čas nerozdělí. Krásná vzpomínka. Bezdějová, ale plná pocitů, útržků, snů, proher, pádů i nadějí. Poetika života. Krásně nenásilně plynoucí. Vtáhne vás přímo mezi Simona, Garance, Lolu a Vincenta a jejich takový malý krátký únik do vlastního světa. 80%
Krátké a čtivé, ale jiné věci od Anny Gavaldy mě bavily mnohem víc. Mám raději knihy s příběhem, než pocitové.
Krátké, vtipné, čtivé, líbezné. Určitě zkusím i něco jiného od této nadané autorky.
vtipné čítanie - možno "strelených súrodencov" - dve sestry, dvaja bratia, ktorí sa majú stretnúť na svadbe príbuzného....zaujímavé vtipné ...
Mne sa pre zmenu táto kniha od Gavaldy páčila najmenej zo všetkých, ktoré som čítala....
vynikajícně geniální :), na tak malém prostoru tolik emocí a smysluplnosti - není třeba 500 stránek na sdělení podstaného :)
Autorovy další knížky
| 2006 |  Prostě spolu |
| 2006 |  A taková to byla láska... |
| 2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
| 2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
| 2014 |  Lepší život |
Milý únik od všedních okamžiků dní.Sourozenci který mají k sobě krásný a vřelý vztah.Chybělo tam trocha víc děje ale jako jednohubka to šlo.