Holýma rukama
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17868/bakly-holyma-rukama-17868.jpg
4
238
238
Bakly pracuje pro „vévodu". Inkognito se pohybuje na území Císařství a plní úkoly občas hraničící až se sebevražednými misemi. Nevadí mu to, vlastně právě takové podniky ze soukromého důvodu přímo vyhledává. Sebrat císaři nadaného čaroděje nevypadá zpočátku na nijak obtížný úkol – do chvíle, než se na místě objeví sám lord Varatchi a jeho těžká pěchota. Když to nejde po dobrém, vždy se to zdá zkusit i po zlém. Zachmuřený muž s krvavou minulostí s tím nemá problém.... celý text
Přidat komentář
Malá, ale přeci jenom silná povídka. Ten finální soubouj ,to je strašná síla. Je vidět, že pan Žamboch prostě umí.
Cetl jsem Koniasovu sagu a ted ctu Baklyho. Svet, ktery autor vytvoril se mi libi, ale nelibi se mi, jak autor vubec nevysvetluje pozadi.. Proc Bakly a Zuzana pomahaji hrabeti? Nechapu, proc Bakly v teto knize riskuje svuj zivot pro maga, ktery ho nezajima.. V minule knize slo o Zuzana, ktera buh vi proc pomahal hrabeti najit cloveka nadaneho magii, a Bakly ji zachranoval.. Ale ted? Nedava to smysl.. Autor si prilis zkracuje cestu a vynechava podstatne casti celku..
BRZY MRTVÝ MUŽ:
„Bože, je to špalek masa,
jak na tři chlapy“!
BAKLY: Na dva, ani o kousek víc
– povídám.
Tohle by se mohlo zdát léty opotřebovaný příběh. Hlavní hrdina, v tomto případě Bakly se snaží zachránit mága a i s jeho rodinou. Pokud by se mu to nepovedlo, dostane se mág do špatných rukou. Libí se mi, že i tak do toho Bakly jde – je to vlastně jeho práce a tu chce vykonat ať to stojí, co to stojí. V tomto případě už má skoro namále. Ale i tak do toho jde i s holýma rukama.
Malá ochutnávka:
Bylo to teplé podvečerní slunce, stále hřejivé, ale bez kousavých zubů. Mám rád teplo, mám rád slunce, občas si připadám jako jeden z těch velkých ještěrů, které člověk může potkat v kamenitých pouštních vnitrozemí Kontinentu. Ve slunci si připadám silnější, rychlejší, prostě jako bych opravdověji žil.
Nejmrazivější na tomto příběhu je jeho vyvrcholení. Sluneční souboj s armádou lorda Varatchiho. Nejnebezpečnější soukromá horda těch nejlepších zabijáků. Vlastní plno zbraní, kuší, mečů a dalších zabijáckých předmětů. Proto jsem ocenil ten vtip, že to vše na Baklyho nestačí. Holýma ruka a úplně nahý se vrhne do boje proti mnoha násobné přesile. Další brutálně krvavý příběh, který mě nesmírně bavil.
Citát: Pokud ho nezabiješ, sám umřeš.
„Přece nebudeš dělat takovou hloupost, aby ses nám sám jediný zkoušel postavit,“ promluvil znovu velitel, v hlase lehké pobavení.
„Už to tak bude,“ potvrdil jsem, „jsem prostě Hloupej.“
Holýma rukama představuje další krátkou epizodu, v níž se nám představuje Bakly v plné síle a nasazení. Potěšilo mě, že se na scéně objevil starý známý lord Varatchi a také pan Lasička. Celkový příběh začíná pomaličku nabývat jasnějších kontur… V tomto díle mne nejvíc osobně zaujalo, jak M. Žamboch vylíčil sílu a houževnatost, kterou je schopna matka projevit, když jde o bezpečí jejích dětí. A opět si kladu otázku: Byla bych toho také schopná?
Můžete se těšit na čaroděje v akci, typický suchý humor a opravdu hooodně se tu bojuje. Při čtení jsem se přistihla, že si představuji popisované momenty z boje. Asi si dám od Baklyho na chviličku pauzu, ale rozhodně ne dlouhou:-D
„Nelitoval jsem je, ale přišlo mi zbytečné je zabíjet. Možná jsem měkl. Možná, každý má své chyby.“
„Pochybovat?“ pokrčil jsem rameny. „K tomu je nutné přemýšlet, a to já nedělám.“
Další kousek skládačky o monstru ze kterého by šli udělat tři dospělí muži ( ,,dva, ani o píď víc" :) ). Krátký příběh o záchraně čaroděje a první setkání Baklyho s magií, která je použita v jeho prospěch ne proti němu. Svižné, úderné, krvavé...jako Bakly
Dobré, ale příliš krátké. V podstatě se jedná jen o popis boje. Plus je, že se znovu setkáváme s Lasičkou a že rozvíjí boj o čaroděje. Perlička: "....mohl jsem zůstat, mohl jsem jít....." a já jsem si už naprosto jistá, jak se rozhodl. ;-)
treti baklyho kolibrik, sama akce zadna nuda takze idealni ;) ... holyma rukama ... vystizny nazev :D
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Tu sa ukázala sila Žambochovho pera. Že mu nejde len o krvavú akciu, ale aj o príbeh, o príbehy v príbehu a o postavy. Malá knižôčka, ale obsahom na dva chlapy. Ani o kousek víc ;)).