Balada o hadoch a vtáčatkách
Suzanne Collins
Kultová séria Hry o život je späť! Vráťte sa do Panemu šesťdesiat štyri rokov pred udalosťami z bestsellerovej série Hry o život. Osemnásťročný Coriolanus Snow čaká len na to, ako zahviezdi v Hrách o život. Tento rok bude totiž iný. Tento rok bude mentorom jedného z vyvolených. Tvrdo drel, aby dokázal naplno využiť svoj šarm, vedomosti a zručnosti a doviesť svojho vyvoleného k víťazstvu. Lenže šťastena mu nepraje. Jeho vyvolenou je dievčina z dvanásteho obvodu, tá najodpornejšia spodina v celom Paneme. Ich osudy sú odteraz nerozlučiteľne prepletené, každé Coriolanovo rozhodnutie ich môže vyniesť na stupienok víťazov alebo úplne potopiť. V aréne to bude súboj na život a na smrť. Mimo arény sa v Coriolanovi prebúdzajú city… a tak sa musí rozhodnúť, či bude dodržiavať pravidlá, aj keď mu jeho pud sebazáchovy radí niečo úplne iné.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
The Ballad of Songbirds and Snakes, 2020
více info...
Přidat komentář
Dočteno. Musím říct, že jsem tuhle knihu trošku protrpěla. Asi mi hodně uškodilo, že jsem od ní měla velká očekávání. Původní trilogii Hunger Games miluju, a těšila jsem se, že se do toho světa prostřednictvím Balady vrátím. Ale bohužel nadšená jsem byla opravdu jenom chvíli, zbytek knihy jsem spíš trpěla. Dle mého by ta kniha mohla být o dost kratší, proškrtaná. Vůbec mi nesedly ani hlavní postavy, jediná která mě jakž takž bavila byl Coriolanus, a to hlavně kvůli jeho myšlenkám. Naopak Lucy Gray mě celou knihu příšerně štvala.
Je to fakt škoda, ale ke knize se v budoucnu vracet nebudu. Jednou stačilo, ráda zůstanu jen u původní trilogie.
Původně jsem tuhle knihu vůbec číst nechtěla - čekala jsem, že kniha o Snowovi bude nudná politická fraška, kde semtam někoho otráví. Nakonec mi trochu zklamalo, že knížka zabírala pouhých pár měsíců jeho života a že nejspíše o něm vyjde další knížka (smíšené pocity - bude to zajímavé, ale víceméně ho nesnáším, takže to bude i "otravné").
Úryvek ke konci mi rozsekal : "Coriolanovi se zalily oči slzami. Oběsí ho, ale ona mu bude nabízku a budevědět, že byl nefalšovaně dobrý člověk" ....jelikož Korja rozhodně není ani falešně DOBRÝ. Cokoliv "dobrého/správného" co vždycky udělal, bylo pouze ze sobeckého důvodu toho, že on bude působit dobře, že z toho bude mít peníze, slávu a podobně. Lucy manipuloval od začátku až do konce, ale převrátil si to v hlavě tak, že z ní udělal manipulátorku a z toho jak byl extrémně zamilovaný se dostal během 5 minut, kdy na ní najednou vyběhl s puškou připravený zabíjet.
První dvě čási knížky až do konce her jsou poutavé, i když samotné hry nejsou zrovna akční. Třetí část mi osobně bavila nejméně.
Celkově je to napsaný hezky. Na to, že Suzanne se "specializuje" spíše na dětské knížky jí psaní Hunger Games opravdu jde.
Ke knize jsem se sice dostala až po shlédnutí filmové adaptace, ale vůbec to ničemu nevadilo. Naopak jsem mohla srovnávat.. Díky tomuto spin-offu můžeme vidět, jak se proměňuje Snowova povaha směrem k charakteru, který známe z Hunger games. Ačkoliv se zpočátku může zdát Snow líbivý, vše dělá jen na oko. Vše dělá ve svůj prospěch, ve svém nitru je zlý a zákeřný od začátku. Postava Lucy Gray nedostala mnoho prostoru a to mě trochu mrzí. Závěr mě nenechává chladnou, škoda, že se asi nedovíme, co se stalo dál.
Doporučuji!
(SPOILER) Jelikož mám sérii Hunger Games moc ráda,těšila jsem se,až se dostanu k této knize. Ze začátku jsem byla dost překvapená, jaký Snow byl, chvílemi jsem ho měla i docela ráda,ale postupně se začal pěkně vybarvovat. Konec byl velice překvapivý, zvlášť co se týče Lucy,ale na druhou stranu jsem to asi měla čekat,že ti nějak takhle dopadne. Byla jsem trochu zklamaná ze samotných hladových her,že tam nebyl víc popisovaný ten jejich souboj a že byly takové nijaké,ale je pravda,že on je teprve Snow (jakmile se stane prezidentem) více rozvine a "zlepší". Každopádně se velice těším na film.
(SPOILER)
Rychle jsem knihu četla, abych si mohla pustit film. Teď vlastně nevím jestli ho chci vůbec vidět. Zřejmě jsem jediná, kdo si u smrti Sejana řekl: "Konečně. Cos jako čekal?". Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. U Corionaluse mi nepřišel ten zrod Prezidenta Snowa jako opodstatněný. Vlastně se tak moc nestalo, v knize se několikrát ukázalo, že ho pouze doháněla jeho bujná fantasie a vykonstruované teorie, které nebyli pravdivé (ano milý Snowe, nevytvářejte si žádné domněnky). Od Lucy jsem čekala trošku víc. A opravdu jsem čekala, že ta tyranie, kterou Snow předváděl bude mít hlubší kořeny a logiku. Konec? O tom pomlčím. Je pravda, že na: "Trvalo to deset, patnáct let, ale nakonec mě přemluvil." to nemá....
Nechápejte mě špatně, Hunger Games má v mém srdci stálé místo (samozřejmě až na ten epilog), ale tohle byl takový čajíček. Z lásky k trilogii a vodítkům k ní dávám takhle vysoké hodnocení.
Jazyk má kniha krásný, čte se sám a detailní ženský popis příběh ještě zlepšuje. Balada o ptácích a hadech dává skvělý čtenářský zážitek z fantasy minulosti a možná i budoucnosti o zbytečnosti války... Hlavní postava zastává spíše negativní názory, což je zajímavě neobvyklé. U této knihy jsem si uvědomil, jak nelze u filmu zpracovat vše a oprávněně má kniha 84 %! Trilogie Hunger games je ještě o stupínek lepší, ale rozhodně DOPORUČUJI!...
(SPOILER)
Dlouho jsem nečetla knížku, která by mě nutila tak intenzivně číst dál, že jsem ji přečetla za tři dny. V některých chvílích jsem dokonce zůstala sedět s otevřenou pusou údivem nad zvratem v ději.
Na hodnocení však srážím jednu hvězdičku.
1) Dva překlepy v knize.
2) Za Cor. vlasy, které byly údajně spálené, ale v dalším ději se na to zapomnělo.
3) Za uspěchanost / nenávaznost romantické linky.
Musím však říct, že ve mně knížka vyvolala spoustu neodbytných pocitů. Třeba zrovna na s478 velkou váhavost, zda tu knížku chci vůbec dočíst a zda si radši nechci vymyslet svůj vlastní konec.
Určitě však budu mít příběh v hlavě ještě hodně dlouho.
Nebylo to špatné, ale kniha mě nedokázala vtáhnout do děje tak, jako předchozí díly - celkově příběh gradoval do napínavého konce, ale začátek byl takový neslaný nemastný. Některá díla se nemají uměle natahovat...
Ke knize jsem se dokopala díky filmu a děkuju za to, protože je to opravdu dobré a je to mnohem lepší než film.
Kniha se pohybuje na velmi vysoké úrovni. Propracovaností, detailními popisy myšlenkových pochodů hlavní postavy, zároveň není zdlouhavá a velmi čtivá. Autorka je opravdu talent, jak všechno vymyslela a skvěle popsala.
Po dočtení mám ale takový zvláštní divný pocit, jako kdyby se ten příběh nestal i skrze to, že Snow pak bude žít snad do devadesáti a tohle se stalo kolem jeho plnoletosti. Napadlo mě několik variant, jak to s Lucy nakonec dopadne, ale, že to skončí takto, to jsem nečekala. Tak nějak jsem jejich lásce věřila. Ale pořád je to balada, takže člověk ve šťastný konec doufá marně, až k němu vše směřuje.
Zajímavý je i fakt, že aréna je v tomto příběhu úplně vedlejší prvek, ale v původní trilogii jde hlavně o ni.
Nějak mě tato kniha zasáhla mnohem víc, než původní trilogie. Nejspíš je to tím, že vím, jak to skončí. Že Panem tu bude dalších minimálně 60 let a Snow s ním.
Celou dobu mě zajímalo, jak to autorka udělá? Jak se ze Snowa stane nejmocnější muž Panemu, když v jednu chvíli v knize ztratí úplně všechno - bohatství, postavení a ještě se zamiluje do dívky, která chce utéct daleko za dvanáctý kraj.
Tato kniha objasňuje hned několik věcí z trilogie, které mě zajímaly, a to kdo byl Tygra (nějak jsem si vždy myslela, že to spíš byla nějaká Snowova dávná milenka :´D), odhaluje celý příběh písničky o Oběšenci, ze které mě mrazí pokaždé, když ji slyším, a taky už vím, proč Snow tak nesnáší reprodrozdy a proč ho tedy Katniss o to více provokovala. Trilogie najednou dává mnohem větší smysl. Navíc se mi moc líbila ta vznešená neobvyklá jména.
Ovšem do kina se na to celkem bojím jít, co to semnou udělá, už jen čtení je silný zážitek. Desáté hladové hry jsou nejsou o moc děsivější než ty sedmdesáté, ale jsou mnohem více takové syrové, beznadějné, nepromyšlené, chaotické.
Nicméně opět kvalitní čtení.
Are you, are you
coming to the tree...
Oproti původní trilogii je tato kniha lepší, přesto si s autorkou nějak moc nesedíme. :( Hodnotila bych tak na 3,5 hvězdičky. Ze začátku jsem z knihy byla docela nadšená, ale postupem čtení moje nadšení opadávalo, občas jsem se ztrácela v tom, kdo je Splátce a kdo trenér a vůbec mi tak nějak přijde, že na to, jak moc je kniha hipovaná by mohla být lépe zpracovaná.
(SPOILER) Jako vždy čtivá a skvěle napsaná kniha. Nikdo se nerodí zlý... Zlým se stává díky vlivu prostředí, v němž žije a v němž ho vychovávají.... ale i přesto... tak bezpáteřní člověk... až mi bylo zle, že jsem s ním ze začátku trochu soucítila. I když vím, co to bylo v Hunger Games za člověka. I když vím, že se postava Coriolana musela vyvinout tímto směrem. Pořád jsem "doufala", že se vydá správnou cestou. Jen škoda toho nedokončeného příběhu o jeho vzestupu na post prezidenta...
4.5/5-Silný prequel, který je stejně čtivý jako všechny ostatní díly Hunger games. Bylo velice zajímavé vidět jak probíhaly začátky Hunger games, ale také je úžasné se ponořit do filosofie charakterů, především Snowa.
(SPOILER)
Je super moct se vrátit do světa Hunger Games v knižní podobě, ale čekal jsem asi více a nebo tohle mohlo sloužit jako první díl třeba dvou knížek o zrodu a vzestupu prezidenta Snowa. Protože jsem se původně těšil na jeho historii, během které si umetl (a za sebou všechny zametl a otrávil) cestičku až k funkci prezidenta Panemu. Zde nacházíme spíše zrod jeho charakteru. Ale díky Finnickovi přitom víme, že se pak odehrávaly neskutečné hnusárny a prasečiny mezi smetánkou kapitolskou...
V první části se zdá Snow být až soucitný, ačkoliv zdeformovaný prostředím a obavou ze ztráty postavení, ale je možné mu i fandit a rozumět jeho pohnutkám. Vše však směřuje k tomu, že nakonec vidíme zrod toho nevypočitatelného, arogantního, zdánlivě namyšleného (ale myslím si, že uvnitř velmi nejistého) bídáka, kterého už známe z původní trilogie. V závěru pak jde pouze o rozmazleného podrazáka, který si umně získá moc a peníze na svou stranu a stojí před ním celá jeho budoucnost. Její závěr známe, ale co ten průběh? O tom bych si chtěl upřímně přečíst o dost víc, myslím, že by to byla bomba.
V průběhu knihy na nás zamrká několik paralel a náznaků děje, ke kterému dojde za příštích 65 let.
Hladové hry jsou zde vlastně méně podstatné, stále ještě ve svém zárodku, je vidět, že tu pravou pompu jim dal až sám Coriolanus.
Nejsem fanda nedovysvětlených konců, když k tomu není důvod. Co se tedy stalo s Lucy Gray?
Jak pokračoval život Tigris a proč se nakonec rozkmotřila s drahým "Korjou"? Jedině že si autorka nakonec nechala otevřená vrátka pro další příběh o kariéře prezidenta Snowa. Kéž by.
(SPOILER)
To. Bolo. Neskutočné.
Rozbilo ma to na milión kúskov. Teraz sa už nedokážem dať opäť dokopy.
Snažila som sa so Snowom nesympatizovat a neprechovávať k nemu veľké city, môj pohľad bol skôr neutrálny, ale to ako ma dokázal odrovnať v závere knihy, nedokážem brať inak ako zradu. Akoby som ja osobne bola tam v tom lese s ním.
Nenávidím ho. Ale milujem túto knihy, túto sériu. Mám opäť 15 rokov a dokážem žiť len Panemom. Suzanne, my "deti hier o život" Ti za toto veľmi ďakujeme.
(SPOILER) Tak nebyla to taková hitparáda jako hunger games ale šlo to. poslouchala jsem načtené panem Táborským, což bylo výborné. Hodně se vysvětlilo, Snowova povaha už od samého počátku pokřivená, ikdyz možná vlivem okolností. Jeho postoj k 12tému kraji i k písni, která provází Hunger games. I to jak a proč vlastně hry vznikly. Ale nemám ráda neukončené příběhy, volné konce a nevysvětlené otázky. Takže co se stalo s Lucy? Opravdu nastražila na Snowa hada a proč? K čemu došla?
"Slyšíš to, Coriolane? Takhle to zní když padá Snow."
Čekala jsem od knihy trošku něco jiného. Doufala jsem, že se dozvím jaká cesta dovedla Coriolana Snowa do role presidenta Snowa tak jako ho známe z Hunger games. Že se také dozvím jak vlastně vznikaly hry a jaké je jejich pozadí, nebo také nějakou pořádnou romanci. Možná i to proč se Tigris dostala do nemilosti. Jenže ani jedno s toho jsem vlastně pořádně nedostala. Náznaky v knize byli, ale nebyli dostatečně zpracované, protože se autorka zaměřila na jiné a za mě méně zajímavé věci.
Coriolanus už od začátku působí trošku jako záporná postava hlavně kvůli své sebestřednosti. Musím uznat, že jeho život nebyl zrovna procházka růžovou zahradou, takže nějaké vlivy okolí na jeho vývoj určitě mají, ale on se již od první chvíle staral hlavně o to jak bude vypadat před svým okolím a jak bude jeho jednání vnímáno. Všechny svoje činy kalkuluje tak aby mu něco přinesli a dostál motu "Snow vždy vítězí". Takže mi tam chybí takový ten postupný přerod v zápornou postavu, který jsem čekala.
Hladové hry jako takové jsou tu spíše okrajově což mi zas tak nevadilo, ale chybělo mi nahlédnutí do zákulisí vzniku her. Celkově tam byla informace o plánování her jen v pár kapitolách a nic moc jsme se vlastně nedozvěděli. Myslím že kdyby se autorka zaměřila na život Coriolana jako tvůrce her mohlo by to být mnohem zajímavější než část mírotvůrce.
Romantická linka byla taková vlastně nijaká. Nebylo na ní nic co by nijak zvláště zaujalo a byla tam spíš proto aby zavdala důvod k několika zvratům, které se v knize odehrají. Mnohem zajimavější byli vztahy s ostatními postavami což je škoda.
Naštěstí autorka má dostatečně čtivý styl aby udržela pozornost i přestože příbeh neobsahuje moc akce a děj se spíš tak pozvolna táhne. Plus je i vypravěč, který umí lépe vyjadřovat svoje myšlenky a emoce, než jak tomu bylo v případě Katniss. Nejlepší část knihy byl asi epilog a to ne protože kniha skončila, ale protože je zde asi nejlépe vykreslen počátek cesty mladého studenta k funkci prezidenta a také informace o vývoji Hladových her. Celkově mi ovšem kniha dala více otázek než odpovědí.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura reality show pro dospívající mládež (young adult) fantasyAutorovy další knížky
2010 | Aréna smrti |
2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
2011 | Síla vzdoru |
2020 | Balada o ptácích a hadech |
2010 | Vražedná pomsta |
(SPOILER) Knížka se mi vcelku líbila, ale nepřišla jsem na důvod, proč by se do sebe měli vůbec zamilovat. Neměli vůbec nic společného. To co jeden zbožňoval, druhý nesnášel (hudba, příroda, volnost x pravidla, moc, pověst). Proto jsem jim nevěřila a nebyla ani tolik vytažena do jejich románku.