Balada o hadoch a vtáčatkách
Suzanne Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447103/bmid_balada-o-hadoch-a-vtacatkach-Xjz-447103.jpg
4
1595
1595
Kultová séria Hry o život je späť! Vráťte sa do Panemu šesťdesiat štyri rokov pred udalosťami z bestsellerovej série Hry o život. Osemnásťročný Coriolanus Snow čaká len na to, ako zahviezdi v Hrách o život. Tento rok bude totiž iný. Tento rok bude mentorom jedného z vyvolených. Tvrdo drel, aby dokázal naplno využiť svoj šarm, vedomosti a zručnosti a doviesť svojho vyvoleného k víťazstvu. Lenže šťastena mu nepraje. Jeho vyvolenou je dievčina z dvanásteho obvodu, tá najodpornejšia spodina v celom Paneme. Ich osudy sú odteraz nerozlučiteľne prepletené, každé Coriolanovo rozhodnutie ich môže vyniesť na stupienok víťazov alebo úplne potopiť. V aréne to bude súboj na život a na smrť. Mimo arény sa v Coriolanovi prebúdzajú city… a tak sa musí rozhodnúť, či bude dodržiavať pravidlá, aj keď mu jeho pud sebazáchovy radí niečo úplne iné.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
The Ballad of Songbirds and Snakes, 2020
více info...
Přidat komentář
Miluju svět Hunger Games a Baladu jsem přecětla na posezení. I když jsem čekala, že se víc rozebere Snow a jeho nástup k moci, tak mě to neskutečně bavilo. Určitě je tady ještě spoustu prostoru pro další příběh
Oslovily mě pasáže, ve kterých Snow pod vedením své učitelky hledá odpovědi na otázky, jak zdůvodnit nelidské HG. - Aby ve společnosti nenastal chaos (žádná kontrola, žádný zákon, žádná vláda), aby společnost mohla žít v míru, je nutná dohoda, společenská smlouva. Její součástí jsou HG. V knize se mj. dozvídáme o tom, že HG nebyly vždy populární; Snow přemýšlí o tom, jak "obecenstvo vtáhnout" (aby propaganda mohla zafungovat, musí mít lidé televizi, aby měli příležitost hry sledovat; vybavilo se mi, jak důležité bylo pro šíření nacistické ideologie, aby každá rodina měla rozhlas). Kromě zajímavého příběhu Snowova angažmá jako trenéra v hrách zaujaly aluze na současnou propagandu a manipulaci ve společnosti.
Kniha se zaměřuje na Snowa, takže postrádá něco zásadního, co mají ostatní knihy postavy, které milujeme. Přesto jsem si užila příběh ze zákulisí her a viděla jsem, jak začaly, protože jsem věděla, jak se vyvíjely v průběhu času až do doby Katniss.
Je to také odlišné, protože dostáváme pohled mentora, Snowa, kterého všichni nenávidíme. Jsme v jeho mysli, když stále více přijímá názory Kapitolu a stává se bezohlednějším, popírá lásku, přátelství a dokonce i rodinu s jediným zaměřením, a to že jednoho dne bude mít moc.
Užila jsem si tento raný pohled na Panem, ale nemohla jsem si pomoct, ale chybělo mi to velké nebezpečí Hunger Games, které všichni známe, odvážné činy vzpoury a upřímně řečeno postavy, které jsme si všichni během série tolik zamilovali.
Moc se těším na filmové zpracování, které má vyjít.
Ne že by mě čtení téhle bichličky vyloženě bavilo, ale rozhodně mě ve čtení popoháněla touha dozvědět se co bude dál.
Myslím, že kdyby byla o nějakých sto-dvěstě stran kratší, nebylo by to na škodu. Takhle mi některé části přišly až zbytečně rozvleklé. Ale ve výsledku mě ke čtení pořád něco táhlo, takže nijak špatně na tom Balada určitě není :)
Příběh velice povedeně dokresluje svět původní trilogie, především o poválečný Kapitol, a počátky Hladových her. Z pohledu čtenáře je z Balady snadno představitelné, jak za dalšíc 60 let dospěly Hladové hry do podoby v jaké je známe v příběhu Katniss. Bavilo mě hledat mezi těmito dvěmi časovými obdobími podobnosti a rozdíly.
Nejspíš se v blízké době pustím do opětovného čtení Hunger games. Jsem zvědavá, jaké další detaily, pojící původní trilogii s Baladou, objevím :)
Osvěžující návrat do známého, a přesto jiného Panemu. Velimi čtivě popsané vyprávění o člověku který se na své cestě za bohatstvím a slávou nebojí pokroutit si vnímání svého jednání tak aby mu vyhovoval. Vice jsem se rozepsal na svém blogu ale za mě 90% doporučuji všem kdo se chtějí po trilogii do Panemu vrátit.
Tato kniha se mi četla mnohem lépe než jiné knihy tématikou Hunger games. Bylo celkem fajn sledovat jak si hlavní hrdina vše odůvodňuje a bojuje občas s nějakou morálkou, ale převážně vždy si své kroky zdůvodnil tak, ab, z toho vyšel nejlépe on.
Ach jo, asi budu jediná, které se tohle vůbec nelíbilo, strašně dlouhá kniha, Coriolanus je prostě strašně sobecký a všechno dělá jen kvůli sobě i když se neustále přesvědčuje o opaku. Ani nedokázal být s Lucy, co se vlastně stalo s ní, jsem se na konci knihy nedozvěděla. Hunger games miluju, ale tohle bylo vážně za trest a strašně mě to mrzí.
Po vydání jsem na tenhle prequel poněkud zapomněl a narazil na něj až teď náhodou v knihovně, a těžko říct co jsem vlastně čekal. Je to ale neskutečná jízda od začátku do konce, a nepočítaje povstání je to určitě nejdrsnější co do dění mimo samotné hry. Snow je místy až překvapivě sympatický, a taky je za mě lepší vypravěč než Katniss.
Hunger Games miluju takže tu jsem šla na jisto a byla jsem moc potěšena zajimávý priběh Snowa...
Právě jsem dočetl a jsem plný emocí. Je těžké knihu hodnotit a přitom nenaznačit a nevyjádřit postoj k jednotlivým postavám a tím Vám prozradit to, na co se těšíte. Většina lidí, (logicky), viděla nebo četla trilogii "Hladových her" a tak máte představu, co se chcete dozvědět. A ano, dozvíte se. Dozvíte se, jaký byl Snow od mládí a co je to za "člověka".
Kniha má určitě spád a není problém se do knihy začíst. Stejně tak jako poznat hodně jeho přátel a známých a lidí kolem her. Určitě stojí za přečtení a i když některé otázky zůstanou nezodpovězeny, hodně věcí se dozvíte.
(SPOILER)
Těšila jsem se na to, že se dozvíme proč byl Snow takový hajzl jaký byl. Takže jsem očekávala, že se prostě stane nějaký velký zvrat, který z něj udělá takového parchanta. Ale... Z mého úhlu pohledu samozřejmě. On už hajzl byl v podstatě od začátku. Ano, sice tam byl náznak toho, že je "dobrý", ale ve skutečnosti všechno to "dobré", co udělal mělo nějaké vedlejší sobecké úmysly. Dokonce i ta romantická linka, která tam byla.
Takže kniha očekávání splnila, protože jsem se opravdu dozvěděla, jak se Snow stal takovým parchantem. ;)
(SPOILER)
Pokud jste si mysleli, že Coriolanus Snow vždycky nebyl úplný záporák, tak jste měli pravdu, nebyl, a tahle kniha vypráví jeho příběh a taky příběh Lucy Gray, zpěvačky z 12.kraje, která se dostane do Hladových her jako splátkyně. V hladových hrách došlo po deseti letech jejich fungování ke změnám, a tak se mladý Snow stane trenérem splátkyně Lucy Gray.
Musím říct, že to byl krásný návrat do Panemu, ale určitě to pro mě nebude nejoblíbenější kniha z této série. Snowa jsem si opravdu neoblíbila a i když jsem věděla, že ho nikdo nezabije, strašně jsem doufala, že ho někdo po tý hlavě přetáhne :D Fakt jsem mu nedokázala fandit. Oblíbila jsem si Lucy Gray, s ní bych si další knihu představit dokázala, zajímalo by mě, jakým směrem se její osud vyvíjel dál. Třeba se dočkáme dalšího dílu.
Tak přátelský. Tak falešný. Tak sebezničující. Jako můra k plameni.
Pochopitelně se tomu vyhýbají. Kdo se chce dívat na to, jak se navzájem vyvražďují děti?Jenom krutý úchyl. Lidské bytosti možná nejsou dokonalé, ale určitě jsou lepší než tohle.
Ráda jsem se vrátila do "Panemu" a v čase, abych zjistila, jak to bylo..
Psáno je to poutavě, s náměty na přemýšlení, ovšem náročné je nemít jak Damoklův meč v hlavě nad četbou pořád to, jak je Snow vykreslen v Hunger Games, čili že celou dobu víte, jak bude za x let jednat a tady sledujete, jak se k tomu postupně "dopracoval". Není to nutně na škodu, ale já se od toho nemohla oprostit a trochu mi to vadilo a čekala jsem zlejškoviny za každým rohem.. :)
Klidně bych uvítala i více návratů do historie Panemu a jeho Hladových her. Kvality prvních knih to zřejmě nedosáhne, ale výprava je to příjemná a autorce děkuji.
Knihu jsem si zakoupila již v roce 2020 formou předprodeje. Poté co kolem ní vzniknul velký boom jsem jsi však odložila a vrátila se k ní až nyní. Hned od prvních stránek mě příběh mladého Snowa natolik pohltil, že jsem jej přečetla takřka jedním dechem. Celá kniha pro mě byla jednou velkou emoční jízdou a za každou cenu ji doporučuji. Neočekávejte však nic podobného Hunger Games, tahle kniha je něco úplně jiného a pokud k ní bude čtenář přistupovat s očekáváním další knihy o hladových hrách, mohl by být zklamaný.
Uzavřené série by měly zůstat uzavřenými. Chápu snahu prodloužit komerčně úspěšnou sérii ještě o jeden díl, ale tentokrát se to moc nepovedlo. Asi nejsem tak skalní fanoušek.
Zkrátka a dobře se mi to nelíbilo.
Tohle byla ale vážně zvláštní kniha! A především zvláštní a absolutně rozporuplný hlavní hrdina. V předchozích komentářích bylo už mnohé řečeno, a já se s tím plně ztotožňuji.
Ve mně navíc příběh zanechal spoustu otázek - Jak to bylo vlastně s první válkou? Jak Snow potom pokračoval v plnění svých ambicí? Co se stalo s Plinthovými a s Tigris? Vzpomněl si Snow někdy na Lucy Gray - obzvlášť ve spojitosti s Katniss?
Bude další díl? Potřebuju další díl!
OMG. Čekala jsem tohle? Asi jo a asi ne. Návrat do Panemu byl skvělý a Collins mě přesvědčila, že to byl opravdu dobrý tah, čtení jsem si navýsost užila. Snowův pomalý, leč jasný vývoj je prostě perfektní.
Coriolanus Snow, všemi nenáviděný prezident Panemu. Jaký byl jako mladík? Prospěchář, egoista, nafoukanec, ale určitě ne pouze záporná postava, tak jak je vylíčen v trilogii (a ve většině zdejších recenzích). Sledujeme jeho vývoj. Myslím si, že stejné vlastnosti mají téměř všichni jeho spolužáci, někteří ještě horší, jen se o nich dovídáme pouze v náznacích. Ale protože sledujeme pouze interní zpověď Snowa, nevidíme do motivací jiných. Kdyby to tak bylo, myslím, že by nevypadal až tak hrozně. Měl i pozitivní stránky, i když vždy byly motivovány vlastním prospěchem. Dokázal se zamilovat a i přes případný budoucí trest, porušit pravidla (kapesník u hadů, jed v pudřence). Mnohem zvrácenější v této knize byla doktorka Gaulová, která měla hlavní podíl na tom, co se ze Snowa stalo. Shakespeare v díle Oko za Oko ústy Anglela říká něco jako: "Když jednou svou čest ztratíme, tak snadno, ať chcem či nechcem, klesneme až na dno." A přesně tohle se podařilo doktorce Gaulové se Snowem. První zlý čin byl těžký, další už snadnější a vedlo to k finálovému vyústění. Balada o ptácích a hadech nebyla lepší než Hunger Games, protože se velmi těžko dalo indetifikovat s hlavní postavou a fandit ji, ale za přečtení (či poslech), určitě stojí.
Hned po dočtení Hunger games jsem se pustila i do Balady o ptácích a hadech. A i když se mi knížka líbila, kvalit Hunger games pro mě nedosahovala. A myslím, že za to mohli především 2 věci.
Tou první je nesympatický hlavní hrdina. Ač to ze začátku možná může působit, že Snow vlastně jedná dobře a že není zlý, mě vadí už od prvních úvah. Vyloženě z něj čiší, že si jde jen za tím, co mu přinese nějaký prospěch. Jasně, občas při tom pomůže i někomu jinému, ale jemu jde jen a jen o sebe. Je to extrémně sebestředný hlavní hrdina toužící po moci.
Druhá věc, která mi vadila se týká audioknihy, po báječném přednesu Terezy Bebarové v prvních dílech jsem si vůbec nemohla zvyknout na Táborského. Navíc mi jeho hlas vůbec neseděl k mladičkému Snowovi a už vůbec ne k Lucy Gray.
Lucy Gray mě naopak bavila svou osobitostí a nezlomnou osobností a oblíbila jsem si i Sejana.
Navíc mě bavilo pozorovat, jak hladové hry vlastně začali a porovnávat to s tím, kam se posunuli o 60 let později.
Celkově se mi knížka líbila, jen prostě první díly byly o něco lepší.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura reality show pro dospívající mládež (young adult) fantasyAutorovy další knížky
| 2010 |  Aréna smrti |
| 2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
| 2011 | Síla vzdoru |
| 2020 | Balada o ptácích a hadech |
| 2010 | Vražedná pomsta |
Jako bych od doby četby Arény smrti vyrostl a už mi to nestačilo. Nebo Balada oproti předchozím knihám trilogie zbytečně nabobtnala a tím ztratila ten pořádný říz? Nestaly se zvraty knihy povrchní a vývoj hlavní postavy nezajímavý? Dění v aréně nemělo řádný šmrnc a změna lokace jinam sice byla vítaným zpestřením, výsledkem je však popis vzniku šedého "normalizačního" spolupracovníka/konfidenta režimu, který z nějakého důvodu z čista jasna začne popírat část své na desítkách předchozích stránek postupně budované osobnosti. Jak moc má čtenáře bavit četba o sebestředném sobci? Nevím, jako doplnění Hladových her zajímavé, ale chybí mi tam něco, kvůli čemu bych se měl ke knize vracet.