Balada o hadoch a vtáčatkách
Suzanne Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447103/bmid_balada-o-hadoch-a-vtacatkach-Xjz-447103.jpg
4
1595
1595
Kultová séria Hry o život je späť! Vráťte sa do Panemu šesťdesiat štyri rokov pred udalosťami z bestsellerovej série Hry o život. Osemnásťročný Coriolanus Snow čaká len na to, ako zahviezdi v Hrách o život. Tento rok bude totiž iný. Tento rok bude mentorom jedného z vyvolených. Tvrdo drel, aby dokázal naplno využiť svoj šarm, vedomosti a zručnosti a doviesť svojho vyvoleného k víťazstvu. Lenže šťastena mu nepraje. Jeho vyvolenou je dievčina z dvanásteho obvodu, tá najodpornejšia spodina v celom Paneme. Ich osudy sú odteraz nerozlučiteľne prepletené, každé Coriolanovo rozhodnutie ich môže vyniesť na stupienok víťazov alebo úplne potopiť. V aréne to bude súboj na život a na smrť. Mimo arény sa v Coriolanovi prebúdzajú city… a tak sa musí rozhodnúť, či bude dodržiavať pravidlá, aj keď mu jeho pud sebazáchovy radí niečo úplne iné.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
The Ballad of Songbirds and Snakes, 2020
více info...
Přidat komentář
Svět Hunger Games je mojí největší srdcovkou už od dětství.
Trochu jsem se bála toho, že hlavní postavou bude prezident Snow, ale zcela zbytečně. Bylo super se dozvědět o jeho minulosti, vztahu s Tigris, pozorovat jeho myšlenky a hledat odkazy na trilogii, kterých tam bylo plno. Možná jedinou výtkou je posledních cca 50 stran, které mi přišly celkem uspěchané.
Každopádně jako celek je kniha skvělá, možná i srovnatelná s původní trilogií.
A doufám, že dostaneme další prequely ze světa Hunger Games, protože po dočtení mám milion otázek :D
Kdy člověk odhodí svou lidskost a co ho k tomu vede? A jak se s tím popere jeho svědomí? Čekala jsem jen návrat do světa Hladových her a dostala jsem možná trochu víc než jsem čekala. Mám jisté výhrady, ale příběh vyhrál.
Dočteno.
Závěrečná tečka za Hunger Games a stvoření krutého prezidenta Coriolanuse Snowa - jen nepatrný náznak lidstvý a lásky, který byl uhašen v zárodku a touha po uznání a moci, která zvítězila a převálcovala všechny morální hodnoty, které člověk v sobě má.
Snow vždycky vítězí.
Původní sérii s Katniss se to vyrovnat nemohlo, ale jako fanouškovi Hunger Games, se mi to líbilo.
Moc se těším na filmové zpracování, jak si s tím poradí!
Jsou zahájeny již desáté Hladové hry a osmnáctiletý Coriolanus Snow se připravuje na svou velkou příležitost - získat slávu jako mentor jednoho ze splátců. Byla mu přidělena dívka z dvanáctého kraje, a ačkoliv není zprvu nadšený, ukáže se, že Lucy Gray není taková, jaká se zdá být. Postupně s ní začně soucítit a musí se rozhodnout, jestli se má řídit pravidly, anebo poslouchat své city...
Tato kniha mě celkem dlouho lákala. Důvod byl jasný: jsem velkým fanouškem série Hunger Games. Když jsem si přečetla, o čem příběh pojednává, začala mě tato kniha k sobě táhnout čím dál tím víc a víc. Rozhodla jsem se ji číst v angličtině a jsem za to moc ráda, protože jsem se dozvěděla hodně nových slov, která jsou na dosti vysoké úrovni.
Ale teď k mým dojmům z knihy... Příběh mi připadal místy příliš táhlý a nudný. To však nemění nic na tom, že o zvraty v něm nebylo nouze. Často mě různé obraty v ději opravdu překvapily a v tu chvíli byla kniha nesmírně napínavá a poutavá. Ale ty nudné pasáže to dost zkazily. Myslím si, že kdyby se některé stránky vyškrtaly, vůbec by to nevadilo a spíše by to tu knihu vylepšilo. Co se týče popisu, ten byl bezvadný. Autorka nám detailně vylíčila, jak funguje Kapitol a jednotlivé postavy vykreslila dokonale. Uměla do psaní zapojit velké množství emocí, které byly nejvíce cítit v písničce "The Hanging Tree", kterou již známe z trilogie Hunger Games. Na knize se mi nesmírně líbil ten fakt, že nás uvádí do příběhu Coriolanuse Snowa, který se později stane v sérii Hunger Games prezidentem. Tento příběh nám dává nahlédnout za oponu a my během čtení zjišťujeme, co všechno tuto postavu ovlivnilo. Nejvíce dramatický byl samotný konec knihy, díky kterému dokážu mnohem lépe pochopit směřování pana Snowa.
Knihu bych doporučila všem fanouškům Hunger Games. Je však dobré od knihy příliš neočekávat, protože byste po jejím přečtení mohli být zklamaní. Nicméně, nejedná se o žádný brak, jen Hunger Games byly mnohem lepší.
3,5*
Mírné zklamání. Možná jsem čekala něco trochu jiného. Postavy byly skvělé, zákulisí Hladových her a jejich začátky jak by smet. Myslím, že mírné proškrtání by rozhodně neuškodilo. Místy byl příběh zdlouhavý a trochu nudný. Ale mám hroznou chuť si znovu přečíst původní trilogii. :D
Po dlouhé době jsem musela odolat nutkání podívat se na konec knihy (což normálně nedělam). Stejně by to nebylo nic platné, na konci se člověk dozví jen to co ví od začatku: že Snow je záporák. A přitom dost velkou část knihy bylo těžke ubránit se tomu aby byl člověku sympatický. A to se mi na te knize líbí.
Zajímavé číst o Snowovi který miluje (z HG ho známe jenom jako toho krutého dědka, nebo aspoň já mám ten dojem) a aspoň do jisté míry se chová jako člověk.
Hrozně mi bylo líto Sejana, fakt, po tomhle jsem v noci nespala. Ale náznak Snowovy podstaty tu probleskoval i teď, smýšlení že vše co dělá, dělá ve jménu Kapitolu.
Moc se mi líbilo zavedení romance do příběhu, Lucy Gray byla zvláštní, ale velmi sympatická postava, ikdyž konec mě trochu zklamal. Na druhou stranu se dalo očekávat že happy end nebude.
Tak či tak to byla skvělá knížka a úžasný příběh, a já ho vřele doporučuju :)
Na mě byla kniha příliš rozvleklá. Dlouho se nic nedělo a mnoho informací se opakovalo stále dokola. Líbil se mi vývoj postavy Coriolana, který si dokáže ospravedlnit i seběvětší hnus a sám sebe vidí jako kladného hrdinu, který ctí Kapitol. Větší akce přišla až nakonec. I sledovat ty desáté Hladové hry musela být celkem nuda.
(SPOILER) První část knihy (Trenér) mě bavila nejméně, byla dost rozvleklá. Druhá část knihy (Stipendium) se mi líbila podstatně více, obsahuje zejména průběh 10. ročníku Hladových her. Třetí část knihy (Mírotvůrce) byla ještě o něco lepší – teprve zde se začal Snow měnit k horšímu, aby na konci čtenář konečně poznal toho parchanta, který byl hlavním padouchem trilogie Hunger games. Postavy Sejana Plintha a Lucy Grayové byly velmi sympatické, ale, bohužel, nedalo se očekávat, že tato kniha bude mít happy end. Navzdory tomu doporučuji knihu k četbě, alespoň tedy těm, kterým se líbí série Hunger games. Kniha také osvětluje, proč měl Snow jistou slabost ke Katniss Everdeenové – nejen jako zástupkyně Dvanáctého kraje mu připomínala Lucy Grayovou. Pokud si dobře pamatuji, v Hunger games bylo uvedeno, že z Dvanáctého kraje vyhrály před Katniss a Petou jen dvě osoby, takže jednou z nich byla Lucy Gray, kterou Snow do určité doby miloval. Rovněž Balada o ptácích a hadech se zřejmě dočká filmového zpracování.
Trilogii Hladových her jsem už četla pár let zpátky a celkem dost jsem si je oblíbila. Takže dříve či později jsem se k této knize musela dostat. A ani nevím jak, ale měla jsem ji přečtenou velmi rychle a bavila mě celou dobu. Očekávání splnila. Sice jsem věděla jaký Snow je, ale jako ten konec byl i na mě moc. Takhle rychle otočit postoj k Lucy. A co se týče samotného Snowa, tak asi půjdu proti ostatním, ale že bych si ho tedy nějak oblíbila se říct nedá, naopak mi z něho bylo dost zle. I když je pravda, že ze začátku jsem si taky říkala, že snad nejde o tu samou postavu jaká byla v předešlých knížkách (což tím asi dokazuje jak je kniha výborně napsaná, obzvlášť vývoj jeho charakteru). Za mě byl super Sejanus. Toho jsem si oblíbila, podobně jako to bylo u Peety... o to víc mě ten konec přijde krutý a bolestný... vlastně bych i řekla přímo odporný.
Určitě moc doporučuji. Je to pěkné doplnění k Hladovým hrám. Zvažuji že si přečtu celou trilogii znovu.
Návrat k Hladovým hrám by byl fajn, ale zde jsou samotný hry spíš v pozadí. Celkově mě příběh moc nevtáhl a stěžejní romance mi přišla skoro až trapná. Osekat to o všechny ty pasáže s jídlem a zpíváním (a neustálý opakování jmen mi přišlo už taky za hranou), vzejde z toho solidní novela (ale víc písmen, víc peněz) a mě by čtení místy až neštvalo. Ale knížku jsem nejenže neodložil, naopak jsem si celkem užil finální twist a transformaci postavy Snowa a to šílený tempo posledních cca 50ti stran.
Do knihy jsem se zpočátku nějak nemohla začíst, ale podařilo se a byť se mi některé části zdály poněkud rozvleklé, četlo se dobře.
Příběh rozhodně nepostrádá napětí, jasnou dějovou linku, ani překvapivé zvraty.
(SPOILER) Já jsem z návratu do světa Panemu nadšená. Čtenář ví, že Snow nebude žádný velký klaďák, přesto jsem mu první půlku knihy trochu věřila. V druhé půlce jsem zas věřila Lucy, že není tak pitomá, aby ho opravdu milovala. Zároveň se nám hezky odhaluje vznik Hunger games, jak je známe z předchozích knížek.
Sérii Hunger Games mám moc ráda jak ve filmovém či knižním zpracování. Byla jsem proto velmi zvědavá na tuto knížku a musím říct, že mě nezklamala. Bylo velice zajímavé sledovat jak se z Snow postupně mění v toho, kým pak byl v HG. Za mě bezvadná kniha.
Bylo to zajímavé, ale Hunger games se to podle mě ani zdaleka nevyrovnalo. Souhlasím s dalšími názory, že druhá půlka se autorce povedla mnohem méně
Úžasný příběh odhalující Snowovo politické a rodinné pozadí, motivace a názory.
Původní Hunger Games dostávají větší smysl, dozvídáme se, jak a proč vznikly, bavila mě i Tigris a informace o Kapitolu.
Moc se mi nelíbil český překlad balad, ale s poezií je to prostě těžké. :)
Za mě naprostá spokojenost a doporučila bych to všem fanouškům původní trilogie.
(SPOILER)
Původní Hunger games mě sice tolik nenadchly, i tak jsem nemohla odolat a nedoplnit si další část příběhu :-)
Nevím, jestli autorka s touto knihou počítala už u předchozích částí, ale je vidět značný posun ve stylu psaní. Příběh mi sedl mnohem víc, moc dobře se četl, rychle mě vtáhl do děje.
Nedozvíme se celý životní a kariérní postup prezidenta Snowa - je nám představena jen část jeho mládí, která ale velmi zásadně ovlivnila pozdější trilogii. Ve své podstatě není mladý Coriolanus zlý člověk, ale drží se svého hodnotového žebříčku a snaží se udělat vše potřebné, aby dosáhl svého snu - moci. Díky tomu je nakonec schopný jít přes mrtvoly... Doslova....
Bylo to hodně čtivé a v podstatě se mi to hodně líbilo, čtenář se alespoň dozví o pozadí Her a samotného prezidenta, také důvodu, proč mu 12. kraj tak trochu “ležel” v žaludku. Ale část, kterou strávil jako mírotvorce, mi úplně nesedla. Nevím, prostě mi přišlo, že postava v předchozích částech nebyla vykreslena tak, aby pak zastával tak radikální názory. Jistě to byl zhýralý spratek, který ztrátu bohatství těžce nesl, ale že by opravdu věřil tomu, že Kapitol pro kraje dělá vše, co může a jejich obyvatelé jsou prostě jen zvířata, podlidi, co si za svou bídu mohou sami, se mi věřit nechtělo. Nehledě na to, že ta jeho averze vůči reprodrozdům mi přišla příliš vyhnaná do extrému - působilo to dojmem, že je to tam právě proto, aby čtenářům Hunger games došlo, jak šíleně mu Katniss musela vadit… Ale jinak jsem spokojená, dostala jsem tak nějak vše, co jsem od knihy očekávala…
Nemám slov jak tohle bylo propracované. Hrozně ráda čtu o záporných postavách a podívat se do hlavy krutému Snowovi bylo husté. Kniha je sice celkově pomalejší ale miluju ty balady. A jak říká Míša Radši Knihu odhalí tajemství. Celkově jsem s knihy měla smíšené pocity kdy jsem v jednu chvíli Snowovi i fandila a ke konci my bylo až špatně s jeho chování .Mě jinak fascinuje vývoj hladových her .Pro fanoušky Hunger Games je to kniha kterou si musí přečíst.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura reality show pro dospívající mládež (young adult) fantasyAutorovy další knížky
| 2010 |  Aréna smrti |
| 2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
| 2011 | Síla vzdoru |
| 2020 | Balada o ptácích a hadech |
| 2010 | Vražedná pomsta |
Neměla jsem kdo ví jaké očekávání, vlastně jsem věděla jen to, že se to má točit kolem Snowa zamlada. A pořád jsem měla trošku problém v tom klukovi vidět toho budoucího bezcitného starého taktika. Místy se knížka trošku táhla přiznávám, že začátek a vlastně i část po ukončení Hladových her, mě tolik nebavily. Sice tam jsou zvraty takřka na konci každé kapitoly, ale bylo to místy vyplněno vcelku nepotřebným dějem. Kdo mi moc nesedl byla Lucy Gray, ale možná bych si ji oblíbila víc, kdyby se to během her víc točilo kolem ní. Například pohled z arény. Protože jinak na mě způsob Her působil docela nudně, ne moc propracovaně. Holt to asi vylepšili až časem.
Lucy mi přestala vadit vlastně až na konci a tam mě zase svým chováním nemile překvapila. Ale jejich vztah mi přišel celý takový zvláštní, nejen to vyústění. Čekala jsem, co ze Snowa udělá toho zmetka nebo co k tomu alespoň povede. V tom jsem spokojená tak z části, asi jsem čekala něco víc dramatického. Pořád ale hodnotím dost kladně. Sice bych něco s klidem vyškrtla, ale jinak to byl hodně solidní prequel.