Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527745/bmid_balada-o-ptacich-a-hadech-657057af7013e.jpg
4
1536
1536
Hunger Games se vracejí! Poznejte minulost Coriolanuse Snowa. Dohánějí ho ambice. Soupeření ho žene kupředu. Ale za moc se platí. Je ráno v Den sklizně, který zahajuje desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow se v Kapitolu připravuje na svou jedinou příležitost získat slávu jako trenér, jeho šance jsou však mizivé. Dostal ponižující úkol trénovat největšího outsidera, splátkyni z Dvanáctého kraje. V Aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo ni Coriolanus zahoří ke své splátkyni city... a stane před zásadním rozhodnutím: řídit se pravidly, nebo přežít?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Fragment (ČR)Originální název:
The Ballad of Songbirds and Snakes, 2020
více info...
Přidat komentář
No bylo to zajímavé to jako jo, ale tak nějak úplně to nebylo takové to wow jako hunger games. Ty mě asi bavily více. Sice vidět udoucího záporáka Snowa jako člověka i s kladnými vlastnostmi (dokonce zamilovaného) a ochotného podstoupit i nějakou oběť pro někoho jiného bylo vcelku překvapující. A taky že jsme se mohli dozvědět nějaké zajímavé informace o vzniku Hladových her a jejich vytváření bylo docela fajn. Ale celkově to na mě až tak nezapůsobilo a místy se mi i kniha docela táhla. Nicméně přečteno v rámci výzvy jako poslední 20 kniha, takže jsem to už jen z toho důvodu dočíst musel.
Pokud bych ji četla před Hunger Games,bylo by to lepší. Takhle jsem měla problém s hlavní postavou, kterou si nešlo oblíbit ani na chvíli. Chválím balady a pěkný překlad.
Tímto se za mnou kapitola Hunger games definitivně uzavřela. Musím říct, že jsem byla hodně zvědavá jaké to bude. Sice jen tam odchylka několik let.
Byla jsem hodně co v takové bychličce bude. Bylo to pěkné překvapení. Nejvíc mě asi překvapily samotné Hladové hry. To jak vypadaly, podmínky. Bylo fajn porovnat 10. a 74. ročník. Hlavně co všechno v tomto ročníku vzniklo. Velké plus dávám za informace o jejich samotném vzniku. Vždy mě zajímalo, kdo s tím nápadem přišel. Překvapil mě i Kapitol, přesněji to v jakých byl troskách.
Další plus dávám za texty písní. Největší radost jsem ovšem měla ze stromu oběšence. Na vznik téhle písně jsem se moc těšila.
Co bych dodala k postavám. Hlavním hrdina a budoucí prezident Panemu Snow. Překvapilo mě, že byl úplně jiný než v původní trilogii. Jeho chování, i jeho myšlenky. Čekala jsem, že bude větší padouch a ne takový dobrák. Myslím, že tohle bylo největší překvapení z celé knížky. Stejně jako informace o jeho rodinně. Jedno je jisté, už se na něho nikdy nebudu dívat stejně.
Lucy Gray jsem si ze začátku oblíbila. Ke konci mě překvapila a myslím, že osud, který jí autorka vymyslela k ní dokonale pasoval. Mohla mít pár kapitol ze svého pohledu např. v aréně.
Sejanu bylo pro mě od začátku do konce nemastný, neslaný. Nijak zvlášť jsem si ho neoblíbila, ale doufala, jsem že to s ním skončí jinak.
Dovedla bych si představit, další díl o Snowovi a jeho vzestupu k moci. Nebo jeho myšlenky po dobu 74. Hladových her. Knížka je za mnou a já jsem smutná, že tento svět opouštím byť jen dočasně. Mám v plánu se k němu v budoucnu vrátit.
Nevím, jestli ta kniha je špatná sama o sobě, anebo jestli jsem prostě už jen nevyrostla z YA žánru. Každopádně se mi nelíbila. Žádná sympatická postava, některé věci občas byly trochu moc, sama Lucy Gray byla určitě moc (kdy autorům dojde, že Mary Sue prostě není dobrá volba?), romantická linka... vadila mi a ani na chvíli jsem tomu nevěřila, v závěru Snow konečně zase připomínal Snowa. Nicméně bylo fajn dozvědět se, jak Hry víceméně začínaly, a musím uznat, že i přes to všechno je kniha opravdu čtivá.
Za mě super kniha. Hned mne to vtáhlo a bavilo až do konce. Bylo skvělé zjistit, jak se vyvíjely Hladové hry a co dopomohlo zformovat Snowa. Hodně mne překvapil konec. Vypadalo to tak nadějně pro ty postavy, a pak najednou otočka a vše nabralo jiný směr.
Knihu mohu jen a jen doporučit. Kdo již četl Hunger games, ví, do čeho jde a jako doplněk k té sérii je to skvělé :)
Zlatý hunger games.
Kniha byla obsáhlá a čtivá ovšem ten děj nic extra až na zajímavé myšlenky a přidané písně. Také nový pohled na Snowa jako na obyčejného zamilovaného kluka je také nový nicméně mně toto nesedlo a místy nudilo takže zůstanu u hunger games :)
V první řadě chci říct, že stejně jako Hunger games, i Balada se čte velmi snadno, příběh prostě plyne a vy ho prožíváte společně s hlavní postavou. All in all se mi to líbilo, je tu však několik ALE...
Z mládí Coriolana Snowa se podle mě dal udělat i zajímavější příběh. Čekal jsem něco víc jako pozadí vývoje jeho osobnosti ze vcelku milého kluka v "netvora" jakého vidíme v Hunger Games. To samé vlastně platí o vzniku celého Kapitolu a jeho zákonů, zkrátka zde pořád zůstalo mnoho nezodpovězených otázek.
Postava Lucy byla velmi zajímavá a knížce by rozhodně prospěly kapitoly napsané z jejího úhlu pohledu. Celý vztah Lucy a Snowa byl takový trochu umělý. Trochu mě taky zklamal konec dějové linky Lucy...
Už na začátku si autorka pohrává s myšlenkami Thomase Hobbese, a mě ve finále hrozně mrzí, že tato sociologická dějová linka v příběhu zaniká, a ve finále zůstává jen čistý Young Adult příběh.
Z knížky se zkrátka dalo vytěžit mnohem víc. Neříkám to často, ale bylo by krásné, kdyby měla knížka klidně o 100/200 stránek víc a nebo měla pokračování a byla zkrátka propracovanější ve všech ohledech. Autorka otevřela Snowovu minulost a kdyby se jí chtělo, mohla z toho být klidně další trilogie, v jejímž středu by stál Snow, jakožto negativně laděná, ale bezesporu zajímavá hlavní postava.
Musím říct, že jako asi většina čtenářů v triologii HG prezidenta Snowa nesnáším, ale zároveň ho jako zápornou postavu (darebáka příběhu) po přečtení této knihy obdivuji.
Byla jsem hodně zvědavá jaký bude návrat do tohoto světa a jak se mi bude kniha o jeho mladší verzi číst. Trochu jsem se bála, že budu zklamaná, ale to se nestalo. Samozřejmě při vědomí co za člověka je v dospělém životě, mi nemohl Snow při růst k srdci a ani jsem mu nefandila. Zároveň bylo fascinující pozorovat jak se jeho charakter v ranném věku utvářel a dotvořil.
Postava Lucy Gray byla sympatická. Nedá se srovnat s Katniss, ale na to nebyl v knize ani prostor, jelikož v příběhu není hlavní postavou.
Velmi se mi v knize líbilo jak S.Collinsová zapojila důležité symboly předešlých knih, ale zároveň napsala nový a zajímavý příběh :)
Z knihy mám dost rozporuplné pocity. První polovinu jsem si neskutečně užívala. Miluju svět, který autorka vytvořila, a tady jsem dostala tolik zajímavých informací navíc, že jsem na začátku s nadšením hltala každou stránku. To, že mi Coriolanus Snow ani Lucy Grey nebyli sympatičtí, mi tedy až tolik nebránilo v užívání si příběhu. Samotné hry zde bohužel byly popsány pouze z pohledu diváka, takže mi docela chyběla ta hlavní akční a emočně vypjatá složka, na kterou jsem v sérii zvyklá.
V druhé polovině se už bohužel nic moc zajímavého neděje, pouze sledujeme, jak se u Coriolana, který byl už od začátku dost zkažený, upevňují charakterové rysy a morální hodnoty (nebo spíš jejich absence) a stává se z něj stoprocentní padouch. Jo, to je něco na moje nervy být v hlavě člověka, který na první místo staví prestiž, bohatství a slávu a je schopný podrazit kohokoli a bez jakýchkoli výčitek svědomí převzít výhody lidí, kterých se zbavil.
Pokud vás zajímá, jak Snow přišel ke své osobnosti, jaký vliv měla rodina a okolnosti, pak to pro vás bude určitě zajímavé čtení. Já jsem osobně čekala mnohem větší zvrat, který by ho donutil sejít z cesty, ale ve své podstatě si tu cestu zvolil sám, takže žádné velké překvapení se pro mě nekonalo.
Romantická linka nebyla vůbec uvěřitelná a dost pochybuji, že se jednalo o lásku jak ze strany Lucy, tak ze strany Coriolana.
Co se týče Lucy - mohla by to být zajímavá postava, ale v knize chybí její úhel pohledu a mnoho věcí u ní zůstalo s otazníkem, a tak se Lucy stala spíš záhadou.
Hodnotím 3*/5*. Jsem moc ráda za všechny zajímavosti ohledně vzniku a utváření her, fungování krajů atd., druhá polovina knihy se ale neskutečně táhla a pro mě osobně být v hlavě Snowa po tak dlouhou dobu bylo toxické. :D
Bylo fajn se vrátit zpět do světa Hunger Games, a o to víc bylo zajímavější, že zde hlavni roli hrál mladý Snow a jeho Chráněnkyne Lucy Gray.
Příběh mě rozhodně nenudil ba co víc měla jsem problém se od čtení odtrhnout.
Bohužel mě zklamal konec resp. jak to dopadlo mezi Snowem a Lucy Gray, to byl pro mě až moc otevřený konec co zanechal spoustu otázek.
Nejnovější kniha k mojí milované sérii Hunger games mě nezklamala. Příběh je protkaný písněmi a odkazy k původní trilogii, které určitě všechny nezaznamenáte hned při prvním čtení. Máte možnost pozorovat vývoj později velkolepých a oblíbených Hunger games a také mladého prezidenta Snowa. Kniha není tak akční jako původní trilogie, obohatí vás ale o spoustu informací. Balada o ptácích a hadech je jednoduše nutnost pro všechny fanoušky knih a filmů z tohoto univerza!
Velmi zajímavý pohled na Kapitol a život v něm, nevadil by mi další díl. :-) Chvílema se to teda táhlo, ale jinak super.
Kniha mě velmi bavila. Pokud máte rádi hunger games, tohle je nutnost. Spousta lidí říká, že to kazí sérii. Mě to možná bavilo více než nějaké díly. Minulost Snowa, začátek her, Lucy Gray, to vše bylo skvělé. Můžete i najít nějaké klipy na youtube. Prý se to bude i natáčet, ale zatím žádné novinky nejsou.
Doporučuji
(SPOILER)
Fuu, úplně nevím, co k tomu říct. Snowa pořád nesnáším. Původní trilogie HG mě bavila (oukej, poslední díl jsem nedočetla ale to bylo kvůli výpůjční době xd) a tohle ze začátku taky. Bavilo mě, jak se společně s Lucy Gray dostávali skrze hry. Na Coriolanovi (mám to vůbec dobře?) jsem nesnášela, jak nebyl ochotný poslechnout si, proč si ostatní myslí něco jiného (například povstalci, Sejanus, všichni odpůrci Kapitolu) a to bylo sobecké. Jako by si myslel, že jen on má pravdu. To, co udělal Sejanovi je neodpustitelné a stejně tak Lucy Gray. V poslední kapitole jsem se trochu ztratila a jakože co to bylo? Podle mě ten had neměl být past. Fakt by se hodilo buď, co si Lucy Gray myslela, nebo její osud. Prostě náhled do jejího života.
Taky mi přijde nepředstavitelné, že většinu her vymyslel sám Coriolanus (až na základ od děkana Highbottoma). Doktorka Gaulová byla další pro mě naprosto nepochopitelná postava. Aspoň zmíněného děkana jsem nakonci celkem pochopila a hlavně jeho závislost na drogách. Nebála bych se říct, že kdyby v jeho morfionu nebyl jed a i se Snowem by žili dál, byl by mnohem lepší člověk než právě Snow. Toho, co vymyslel opravdu litoval.
Bohužel se ale dostáváme k negativní stránce. Tak moc, jako mě začátek bavil mě konec bohužel už nudil. Několikrát jsem přestala a přečetla mezitím jinou knihu. A myslím, že u spousty postav by nám prospěla aspoň trocha vysvětlení jejich chování (doktorka Gaulová - nemůže být přeci takhle přirozeně krutá, vlastně i děkan trochu, Billy byl vysvětlen, ale bylo to celkem naivní si myslím, neumím si to představit v realitě. I Lucy Gray mě občas mátla.).
Romantická linka je určitě lepší v originálních Hunger Games, tady to bylo takové nijaké, což na druhou stranu dává smysl vzhledem k tomu kým ti dva byli. O jménech se ani nezmiňuji - některá byla celkem dobrá, ale jména jako Bůhvície nebo Žnec? Uf. Nejsympatičtější postava byla... asi Sejanus, ale nikdo mě vyloženě nezaujal. Toho je mi taky celkem líto.
Celkově to bylo docela dobré a čtení nelituji, ale před přečtením je asi dobré se zamyslet jestli máte vážně tak rádi HG. Jinak vás to podle mě tolik bavit nebude. Zvlášť ten konec. Přidávám ale bonusové body za písničky, i když byly občas taky trochu zmatené. Ale to může být překladem. ⭐️⭐️⭐️/ ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Konečně jsem se k ní dostala a zdolala ji.
Trilogii Hladove hry zboznuji, takze tahle kniha nemohla chybet.
Je to dobre doplneni informaci o samotne podstate Hladovych her i o tom, proc je Snow, jaký je. Cela kniha je vlastne jakymsi nahledem do psychickeho vyvoje Snowa. Diky tomu dokazeme po docteni i lepe pochopit, proc jsou Hladove hry pod jeho vedenim tak krute.
Jelikoz Snowa “utvorila” velka rada udalosti, v knize se stale neco deje a vylozene budi ve ctenari zvedavost.
Fanouskum sveta Hladovych her jen doporucuji.
Spousta lidí říká, že to kazí Hunger games sérii. Já si, ale myslím, že je to hezky zpracovaná kniha, která se hodí přečíst, pokud jste si zamilovali HG. Je tam popsán život Snowa a začátek her. Za mě je balada stejně dobrá, ne-li lepší.
Edit: četla jsem recenze a souhlasím s "Vjeerus" s tím, že by se hodil pohled Lucy.
(SPOILER)
Svět HG miluju, takže Balada pro mě byla nutností, i když jsem věděla, že to nebudou ty klasické hry, které známe. Kniha je rozdělena na tři části, ta první se neuvěřitelně táhla, takže bych ji o dost zkrátila, zbylé dvě části mi vyhovovaly.
Z trilogie víme, že Snow je zlý, krutý a arogantní. To, že nemá svědomí a soucit, víme. To, že se stal prezidentem díky svým velkým ambicím, manipulativností a šarmu, jsme mohli tušit. To, co jsme ale nevěděli, je, že se v mládí zamiloval.. Probírat Snowovy vzestupy a pády nechci, spíš bych se pozastavila nad jeho splátkyní.
Lucy Gray. Tahle holka mi nedá spát. Čím více o ní přemýšlím, tím více mi připadá úžasnější. Tato dívka - splátkyně z 12. kraje si podmanila svým zpěvem celý Kapitol, dokonce i Korju, jejího přiřazeného trenéra. Oba dva se potřebovali navzájem, on z ní musí udělat vítězku, aby se dostal na Univerzitu, ona potřebovala jeho, aby přežila. Během občasných rozhovorů, které se uskutečňovaly před nástupem do arény, se do sebe zamilovali (teda aspoň Korja) a vznikl něco jako "vztah". Jenže já mám s tou romantickou linkou problém.. prostě nevěřím, že se do něj Lucy Gray skutečně zamilovala. Ani před, během, nebo potom. Ne, podle mě poznala, s kým má tu čest a využila to ve svůj prospěch. Byla mnohem chytřejší a mazanější, než jsme si mysleli, vždy pár kroků před Snowem, tak na mě po celou dobu čtení působila.
Ať už byla její důvěra ke Korjovi opravdová, nebo ne. Všichni moc dobře víme, že jejich láska fungovat nebude, ona ani nemůže. Oba dva pocházejí z jiného světa, a každý má jiný názor na.. všechno. Jsou příliš odlišní na to, aby jim to fungovalo. To je jako kdyby se do sebe zamilovali pták a had, taky to není možné, protože jsou oba jiní, rozdílní. Přesto ale všichni doufáme a věříme, že ten happyend nastane.
Závěr knihy je příšerný. Otevřené konce nenávidím. Já chci vědět víc.
,,Je to záhada, drahoušku. Stejně jako já. Proto je to moje píseň."
"Lidé nejsou tak strašní, to je jenom svět nutí k hrozným věcem".
Těšila jsem se, jak se setkám s příšerným Snowem a zjistím více z jeho minulosti... Ne úplně se to povedlo...
Více v recenzích nebo na FB Tučňákův knižní svět.
Těšila jsem se moc, ve výsledku jsem lehce zklamaná.
Myslím, že kdybychom měli možnost sledovat Snowův život včetně jeho pozdější politické kariéry, bylo by to nejen zajímavější, ale i uvěřitelnější co se týče vývoje jeho postavy. Dostali jsme ale "jen" teenagera Snowa, který na pěti stech stranách balancuje na hraně a sledujeme, jak ztrácí svou lidskost - během ani ne jednoho roku.
První půlka se mi líbila - vyprávění mělo tempo, postavy potenciál, náhled do zákusí Hladových her, které se výrazně lišily od těch Katnissiných, byl zajímavý a lepíkovala jsem si skoro všechno, co ohledně Her řekl Sejanus (což byla absolutně nejlepší postava knihy. Ta třetí hvězda je pro něj). Někde kolem strany 330 se to ale bohužel zlomilo. Tempo vyprávění přestalo být vyrovnané, děj a osudy postav předvídatelné a potenciál zvláště jedné konkrétní postavy zůstal podle mého nevyužit. Ani úplný závěr na mě dojem neudělal, všechno to bylo rychle ráz na ráz...
Úplně špatné to tedy nebylo, Collinsové se díky Bohu podařilo popsat Snowovu minulost bez glorifikace a nesnažila se ho za každou cenu přeměnit v hrdinu. Ze světa HG by mě ale upřímně víc zajímal třeba Haymitchův příběh.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura reality show pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Aréna smrti |
| 2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
| 2011 | Síla vzdoru |
| 2020 | Balada o ptácích a hadech |
| 2010 | Vražedná pomsta |
Za mne trochu slabší a vleklejsi nez trilogie Hunger games. Něco mi na knize chybělo/nesedělo. Zajímavý byl ale vnitřní boj Coriolana Snowa s vlohy po matce (láska, jemnost, soucit) a po otci (vypočítavost, strategie, sobectví). Co zvítězí? Přečtěte si :)