Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537441/bmid_balada-o-ptacich-a-hadech-66307b19c239d.png
4
1652
1652
Hunger Games série
Hunger Games se vracejí! Poznejte minulost Coriolanuse Snowa. Dohánějí ho ambice. Soupeření ho žene kupředu. Ale za moc se platí. Je ráno v Den sklizně, který zahajuje desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow se v Kapitolu připravuje na svou jedinou příležitost získat slávu jako trenér, jeho šance jsou však mizivé. Dostal ponižující úkol trénovat největšího outsidera, splátkyni z Dvanáctého kraje. V Aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo ni Coriolanus zahoří ke své splátkyni city... a stane před zásadním rozhodnutím: řídit se pravidly, nebo přežít?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
Voxi
Originální název:
The Ballad of Songbirds and Snakes, 2020
Interpreti: Miroslav Táborský
více info...
Přidat komentář
Nejdříve jsem viděla film a tak se mi ted knížka hodila do vyzvy. Mile mě překvapilo, ze film hodně odpovídá knížce. A přesto až v knížce jsem plně pochopila Corionalovu povahu. Ve filmu mi přišel, že je dobrý, jak mu stále opakovala jeho sestřenice. V knize jsem naopak mohla sledovat jeho myšlenky a viděla jsem, jaký opravdu je. Bylo krásné a sem tam i mrazivé sledovat, jak se vyvíjí.
Od dočtení trilogie Hunger Games jsem se těšila na tenhle prequel, který měl být víc o vzniku a historii Hunger Games. Měli jsme se dozvědět něco více o Coriolanusovi a snad přijít na to, co z něho udělalo na staré kolena tak zlého člověka, ani v mládi nebyl nějak moc sympatický.
Na druhé straně to měl jako chudý kluk v Kapitolu o hodné těžší než jeho spolužáci a byl vychován v duchu, že prestiž rodiny je nade vším – z toho plynulo mnoho jeho nepopulárních rozhodnutí vedoucích ještě k většímu pokřivení charakteru. V podstatě se mu nic extra zlého v mládí nestalo, žene ho kupředu jen bezohledná touha po ztracené slávě a úspěchu, takže jestli ho někdo neměl rád už v Hunger games, teď si ho taky nemá důvod oblíbit – intrikuje, manipuluje, přepočítává a lže úplně stejně.
Můžeme být u Desátých her po válce a vidět vývoj od jejích vzniku – ke splátcům se přistupovalo úplně jinak, než jsme mohli vidět v hlavní sérii a také na hry byla určena jiná aréna a trenéři nebyli předešlí vítězové her. Mohli jsme nahlédnout do zákulisí a sledovat vymýšlení marketingových tahů pro přilákaní a udržení pozornosti diváků – posílaní dárku hráčům, stávky apod.
V tomhle příběhu je ponechán prostor na kladení otázek a hádaní odpovědí, hlavně co se týče skutečných charakterů postav, nebo koho potomkem je Katniss. Součástí knihy je několik písní, které krásně doplňují celkový dojem z příběhu. Lucy Gray je zajímavá i když trochu rozporuplná postava jak v knize, tak i ve filmu.
Děkuji autorce za vysvětlení a doplnění mnohého ze světa, který pro čtenáře vytvořila. Těším se na další díl.
Krásná kniha. Četlo se to úplně samo.
Coriolanus Snow je zajímavá postava - ambiciózní. Snow vždycky vítězí.
Věděla jsem, že nemůže umřít v této knize, když se vyskytoval před tím . Stále jsem ale doufala, že bude ovlivněn více Lucy Gray. A skončí to trochu jinak. Ale nepřekvapil mě - to jeho chování dává smysl, když se z něj stal později prezident. Ale byl mi sympatický na začátku knihy - v době kdy byl právě trenér Lucy Gray. Někdy mi ho bylo i líto. Ke konci už ne.
Co se stalo s Lucy Gray …?
Každopádně hezká kniha.
Těším se, až si pustím filmové zpracování, ale nejdřív jsem si chtěla přečíst knihu .
Těším se na další autorčinu knihu z pohledu Haymitche
Do Hunger Games jsem se zamilovala na první přečtení a jsem ráda, že série neskončila. Byla jsem zvědavá, jak se podaří vykreslit aréna z pohledu diváka (samozřejmě nebyla až tak akční a napínavá), a hlavně, co dovedlo Snowa k tomu, že je takový jaký je. Po přečtení nevím, jestli jsem z tohoto hlediska uspokojená. Vidíme, že Coriolanus je ctižádostivý a ambiciózní a na svoje jméno a jeho prestiž nedá dopustit. Na druhou stranu je to právě to, co jej pohání kupředu. Ze začátku mi byl i celkem sympatický, později už jsem tam viděla špatná rozhodnutí, která měla čím dál horší dopad. Konec už byl....no už to bylo moc. Ale vysvětluje to, jak se z něj mohl stát prezident a vlastně už by mě to ani nepřekvapilo, kdybych nečetla trilogii.
Každopádně by mě zajímalo, kolik let Snowovi bylo v původní sérii a ještě víc jeho starší sestřenici Tygris. Děj hlavního příběhu odehrává 64/65 let po této knize a mně nepřipadali jako staříci nad hrobem (minimálně Tygris ne). Jen taková úvaha. Ale to doufám bude objasněno v další knize. Kdo ví
Nicméně mě i zaujalo sledovat vývoj Her a fakt, že z počátku to byla ještě větší zrůdnost než později. To, jak se chovali ke splátcům a jak je vnímali.... hrůza
Každopádně komu se líbila původní trilogie, určitě si užije i toto :)
Tři zásadní body:
- Mladý Snow je ukázkový příklad, proč milujeme psychopaty
- Otravná Lucy Gray
- Film je lepší
Jsem fakt překvapená, že píšu o knize se série Hunger games, že mě bavila. Autorka jako by dovysvětlovala ten zrůdnej svět, kterej vymyslela a kvůli kterému jsem nebyla schopná původní sérii akceptovat. Některé důvody vzniku režimu, představené v prequelu Balada o ptácích a hadech, zní uvěřitelně. Kniha má v sobě snad až varovné poselství a není to jen šokantní marketingová ždímačka, jako mi připadaly všechny předchozí díly. Prezident Snow je ultimátní parchant a jako postava je vážně dobře napsanej. Nemyslím si, že se autorka pokouší přivést k němu sympatie čtenářů, jak zaznívalo v některých recenzích. On je prostě napsanej jako špatnej člověk, a ne jako oběť okolností. A Lucy Gray, divošku nespoutanou, přivést do arény byl super nápad. Na její postavě nesmyslnost toho, kam se země dostala, vyniká ještě víc než na příběhu Katniss.
Možná, že jsem si tuto knihu užila ze všech Hunger Games knih nejvíce, ale taky je pravda, že bez původní trilogie by to nešlo. Krásná studie toho, jak osud protagonistovi nabízí jednu pomocnou ruku za druhou, ale on je vždycky uchopí tím špatným způsobem. Trochu mě překvapuje, že (stejně jako Katniss) Snow vlastně není nijak zvlášť inteligentní/chytrý/moudrý?, a že ve své výchozí pozici se nachází jako nevinná oběť okolností a lidí ho obklopujících. Nikdy se ale nepovznese sám nad sebe a boy oh boy jakými rozhodnutími zpečetí osud svůj a milionů ostatních. -"In a few years, there would be a vague memory that a girl had once sung in the arena. And then that would be forgotten, too. Good-bye, Lucy Gray, we hardly knew you." (Anglicky.)
Chvíli mi trvalo se začíst, ale nakonec přečteno jedním dechem. Nádherná vazba, s knížkou se člověk doslova rád ,,pomazlí,,. Snowa by jeden až politoval, ale nakonec nezklamal....
Na film jsem se podívala až co jsem si přečetla knihu a udělala jsem dobře. Film byl sice hezký, ale působil tak nějak zrychleně. Kniha je krásná a zakoupila jsem ji hlavně kvůli trilogii Hunger Games, kterou naprosto miluju. Zajímalo mě proč Snow se stal takový zmetek a díky této knize jsem si uvědomila, že se jím nestal, ale zkrátka takový byl díky válce. Myslím si, že si Snow myslel, že je prospěšné, pro vyšší dobro, vybírat děti z krajů do arény aby se vraždily. Kniha je napínavá a čtivá, přesto se Snowem nikdy nebudu sympatizovat, jeho postava a vlastně i názory, mě štvaly od samého začátku až do konce. Chvílemi jsem se usmívala a říkala si, že se mění a jeho ledové srdce pomalu taje, ale pak jsem přemýšlela co se mu asi stalo, že byl pak tak zlý.
Každopádně knihu určitě doporučuji lidem co mají rádi Hunger Games, protože tady ,,hry,, jsou teprve v začátcích a je zajímavé číst, jak to probíhalo předtím, než byly hry vyloženě modernizované.
10.let po válce můžeme vidět, že hladové hry jsou ještě v plenkách. Takže hádám, že Snow jako prezident pozvedl jejich úroveň a to včetně lepšího pohodlí a podmínek pro splátce. Tento příběh byl zajímavou sondou do duše Snowa za mlada. Ale původní Hunger Games se mi samozřejmě líbili víc
Jako mnozí tady jsem velký fanoušek Hunger games. Baladu o ptácích a hadech jsem ale i přesto nějak neměla potřebu číst, řekla jsem si, že si vystačím s filmem. Bohužel mi tam ale pár věcí přišlo nejasných, tak jsem nakonec sáhla i po knize. Jelikož jsem právě nejdřív viděla film, věděla jsem, co se bude v knize dít, což mi zpětně přijde škoda, protože jsem si čtení i přesto velmi užila a bez filmových spoilerů bych byla asi i dost napjatá, jak bude vše pokračovat. Jak už jsem ale napsala, i přesto byla kniha velmi dobře napsaná a já byla spokojená a jsem ráda, že jsem po ní nakonec šáhla.
Miluju sérii Hunger games, takže Baladu o ptácích a hadech jsem si nemohla nechat ujít, i když mi to trvalo pěkně dlouho, než jsem se k ní dostala. Asi jsem čekala trošku víc, musím říct, že jsem se místy celkem nudila a knížku jsem odkládala. Každopádně bylo super vrátit se do oblíbeného fantasy světa a dozvědět se více o minulosti prezidenta Snowa. Čtyři hvězdičky si knížka ale určitě zaslouží.
Hunger games mám nakoukané a naposlouchané tam a zpátky… Postava prezidenta Snowa byla už tam jedna z nejzajímavějších… Balada o ptácích a hadech přidává k jeho osobnosti mnoho dalších vrstev… člověk se neubrání tomu, aby Baladu neustále nedával do kontextu s Hunger games… od začátku do konce mi se vzrůstající intenzitou v hlavě rezonovala jediná myšlenka: jak moc musel Katniss nenávidět a jak moc v něm ožívaly vzpomínky na jedno šílené léto v mládí, které ho zřejmě ovlivnilo víc, než by byl kdy ochoten připustit…
I přes to, že nejsem skalní fanda Hunger games, tak mám ságu moc ráda a vždy se na ní ráda kouknu. A proto mi nemohl uniknout ani tento kousek.
Příběh je prequel k ději Hunger games a odehrává se v době konání 10. hladových her. Ty jsou oproti hrám v prvním dílu jiné než je známe. Teprve začínají být „populární“. Začínají být jako forma zábavy pro Panem. Hlavním hrdinou je Coriolanus Snow, jenž se snaží získat stipendium aby i nadále mohl předstírat, že je bohatý, tak jak jeho rodina byla před válkou. Válkou, která postihla celou zemi, a rozdělila společnost. Coria je vybrán jako mentor pro největšího outsidera mezi splátci. Mladičkou Lucy Gray z 12 kraje. Snowovým úkolem je udržet Lucy co nejdéle naživu, aby hry měli co největší sledovanost. To ale bude ještě těžší než si původně myslel. Nejen kvůli otřesným podmínkám ve kterých jsou splátci drženi před hrami, ale také kvůli probouzejícím se citům. Přežije Lucy Gray Bairdová, nebo právě její smrt může za to, že je Snow o 64 let později v Hunger games tak krutý?
Coriolanus mi seděl už od první stránky. Čímž tedy asi jdu proti proudu. Ale nepřišlo mi, že by byl od začátku zlý, nebo zkažený. Jen dělal, co bylo třeba pro zachování sebe sama. Dřel na sobě aby udržel jméno Snow na vysokých příčkách i přes to, že mu osud házel klacky pod nohy. Mrzí mě, že jeho sestřenice Tigris v příběhu nedostala větší prostor a doufám, že se o ní ještě něco dozvíme v budoucnu. A nakonec tu máme Lucy Gray, která mi tedy nesedla. Nevěřila jsem jí ani lásku, ani minulost. Prostě pro mě taková nezajímavá šedá myš.
Každopádně kniha se mi moc líbila a těším se a doufám v pokračování.
Předchozími knihami jsem nepolíbená, viděla jsem pouze filmy podle prvních knih. O to zvědavější jsem byla na knižní podobu doby předcházející Hladovým hrám. Musím říct, že ta kniha je silně manipulativní, nutí čtenáře po pár stránkách přemýšlet způsobem, jakým uvažuje Coriolanus Snow. To jest tak, aby měl z čehokoliv prospěch. Moje vnitřní já se tomu bránilo, ale pak jsem na tu hru přistoupila a užívala si jeho přerod z relativně slušného studenta, který hleděl na každé slovíčko, aby působil co nejlépe, po hajzlíka, který udělá doslova cokoliv, aby se prodral nahoru.
Kdybych tuhle knihu četla jako dospívající, asi by mě mimoděk docela ovlivnila, že bych začala více uvažovat cílevědoměji - co a jak působí, co kde řeknu a udělám. Jako dospělou, s vlastním životem a kariérou, už jsem to četla s nadhledem. Přestože je to YA, má to určitý přesah a přidává to knize na kvalitě.
Kniha má velmi dobře vystavený příběh. Začátek je poněkud pomalejší, ale zhruba od třetiny jsem se od ní nemohla odtrhnout. A zhruba od 3/4 jsem začala nenávidět do té doby relativně sympatického chlapce, Coriolana.
Originál je originál, nicméně bylo úžasné sledovat, jak se autorčin styl psaní rapidně zlepšil. Snowova origin story je uvěřitelná, stejně zajímavý je i proces vývoje samotných her a detailnější náhled do Kapitolu. Na to, že se stále jedná o Young Adult, v knize přibyly i filozofické pasáže, které knihu "postaršují". Za mě super, těším se na Haymitche :)
Jak nemám ráda, když musím číst některou sérii na přeskáčku. A než to, raději několik let čekám na to správné pokračování, tak v tomto případě je určitě lepší a zajímavější, číst tento prequel, až na samotný závěr celé série. Je totiž velice zajímavé sledovat, jak se zrodil diktátor Coriolan Snow. Z počátku je to docela hodný a milý kluk. Takže co ho tak změnilo? Hladové hry slaví 10 let od svého vzniku a autoři tohoto projektu hledají způsob, jak tuto pro veřejnost upadající zábavu, něčím okořenit. A tak bojovníci z krajů, dostanou své trenéry. Jedním z nich je Coriolan Snow. Málo kdo dovede literaturu ocenit, když se hlavní postavou příběhu stane záporák. Já v tom naopak spatřuji příležitost, pro sepsání něčeho výjimečného a netradičního. A to se týká také této knihy, kterou především z tohoto důvodu, považuji z celé série za nejvydařenější. Audioknihu načetl pan Miroslav Táborský. Jeho uklidňující hlas mám moc ráda, ale hodí se daleko víc pro literaturu faktu, nebo životopisy. V tomto případě, by se hodil hlas mnohem dynamičtější, který lépe pracuje s emocemi.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura reality show pro dospívající mládež (young adult) fantasyAutorovy další knížky
| 2010 |  Aréna smrti |
| 2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
| 2011 | Síla vzdoru |
| 2020 | Balada o ptácích a hadech |
| 2010 | Vražedná pomsta |
Snow, postava, která v sérii Hunger games nebyla mou oblíbenou. A přeci jen jsem k němu po začtení se do Balady o ptácích a hadech pociťovala lítost. Z počátku jsem přemýšlela nad tím, kde je ten Snow, tak jak ho známe. Vždyť to je obyčejný chlapec, který utrpěl bolest a musel se chovat tak, aby přežil. Má city, bojuje za spravedlnost, žije pro svou rodinu. Skoro do konce jsem měla tendenci jeho budoucí chování obhajovat. Ano, občas mi jeho chování lezlo krkem, ale neviděla jsem tu jeho krutost a snahu mít vše pod kontrolou. Ale na konci jsem vše pochopila. Poslední stránky jsem dočítala s překvapením a uvědoměním "Hele, tak tady je ten Snow, kterého všichni známe".
Mimo Snowa se v knize objevuje i kočovná muzikantka Lucy gray, kterou jsem nedokázala vůbec přečíst. Ze začátku jsem myslela, že se jedná o ubohou dívku s krutým osudem a připomínala mi přesný opak Katniss. Po dočtení vlastně nevím, kým skutečně byla. Mám v hlavě spoustu otázek a z konce jsem byla velmi překvapená.
Další významnou postavou příběhu je Sejanus Plinth. Kluk bojující za spravedlivost, který věří nesprávným lidem. Z prvu mi nepřišel v ději tak důležitý, ale nakonec jsem si ho oblíbila. Možná kdyby nebyl tak naivní a o svých činech by více přemýšlel, tak by byl jeho osud jiný.
Celý příběh byl skvělý. Několikrát jsem byla překvapená z vývoje děje a říkala si to snad není možné. I styl psaní vás ponoří do děje tak, jak jste u autorky zvyklí.
Baladu o ptácích a hadech velmi doporučuji. A nezapomeňte na to, že Snow vždycky vítězí.