Balada o žaláři v Readingu
Oscar Wilde
Baladou o žaláři v Readingu (1898) se Oscar Wilde vyrovnával se svým pobytem ve vězení - byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací za homosexualitu, která byla od roku 1895 trestná. Šlo ovšem o zástupný důvod: soudobá společnost se jej především chtěla zbavit. Prostřednictvím osudu vojáka, který zabil svou milou a je uvězněn a následně popraven, autor balady s hořkostí nahlíží na krutost a odlidštěnost viktoriánského vězení. Vězňův příběh jej vede také k úvahám o lidské lásce, pomíjivé a člověkem málo ceněné. Působivými ilustracemi doprovodil Ivan Štrouf.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1967 ,Originální název:
The Ballad of Reading Gaol, 1898
více info...
Přidat komentář
Na Wilda jsem se chystal už dlouho a balada mě moc příjemně překvapila. Působivé verše se skvělou atmosférou.
Temnotu, jež obestře člověka, který žije ve vězení a vnímá strach a smrt, a útrapy a nelásku, a nehostinný svět, vylíčil Oscar Wilde více než věrohodně.
Navíc přidal dokonalou řemeslnou kvalitu veršování, příkladný rytmus rýmů a hloubku sděleného.
Jen skutečný básník dovede upoutat čtenářův zájem v celkem rozměrném textu. Balada obtáčí čtenáře jako had a on jen těžko hledá prostor k nadechnutí.
Umění...
Navíc musím vyzdvihnout i překlad Františka Vrby, který zpřístupnil báseň českému okruhu příznivců poezie.
Mohu svými slovy přimět více lidí k tomu, aby četli poezii?
Zde se setkáváme s TOP kvalitou lyrické poezie a nikterak nevadí, že byla napsána na začátku 20. století. S přesahem do všech budoucích věků bude připomínat všem lidem, že zlo je trestáno, pokud existuje zákon. A není nic smysluplnějšího, nežli láska k druhému člověku, čistá a netrýznivá. I když se někdy může přihodit, že selžete, aniž byste chtěli ublížit. A o všem tomhle jsou verše Oscara Wildea...
..... úžasné verše tohoto autora, který nikdy nevolil řadovost - sám sebou, provokující a nechápaný ....
Ten má rád málo, ten přespříliš
ten kupčí, ten si hrá ....
ten při svém činu nevzdechne,
ten slzy utírá
ač vraždí každý lásku svou
ne každý umírá ....
Jinak by možná soucitně
chtěl podat útěchu
co může chtít však lidský cit
v mordýřském pelechu
a čím by chtěl v tom pekle cel
být duši k prospěchu ?
Balada o osudu a trestu vojáka, který zavraždil svou milou dívku. Hodně smutné a depresivní dílo, kdy Oscar Wilde čerpal ze svého života ve vězení ...
Nikdy jsem ještě neviděl
tak roztoužený žal
v pohledu na pruh blankytu,
co se nám nebem stal,
kde rozevláté beránky
míjely v širou dál.
Velmi pěkná, ale zároveň velmi smutná balada. V jednotlivých verších se ukrývá mnoho smutku autora.
Jak šašci v hadrech obludných
se znaky divných střel
asfaltem dvora dokola
každý jsme mlčky šel,
mlčky jsme šlapali dokola
a každý oněměl.
Co dodat?
Oscar Wilde bohužel velmi dobře věděl, o čem píše.
On! Takový estét, člověk tak milující život a jeho radosti, a najednou se ocitne až na samotném dně... Muselo to být pro něj strašné. Kdyby žil o nějakých 120 let později, byl by dál ozdobou každé společnosti, ve které by se ocitl, a jeho "jinakost" by byla brána spíš jako přednost. Zaplať pánbůh, aspoň v tomto se společnost změnila k lepšímu.
Balada o žaláři v Readingu je především velice smutná báseň. I z tohoto kratičkého úryvku je patrné, jak moc se Oscar Wilde ve vězení změnil. Kam zmizel ten člověk, který napsal Jak je důležité míti Filipa?
2022/9
Mám ráda Wilda, a líbilo se mi, že se to pěkně rýmovalo, vystihnutí všeho... Dokonce budu znít posh a řeknu, že úchvatně zachytil syrovou atmosféru. I tak dávám mizerné hodnocení, protože prostředí Readingu a situace vězňů byla hrozná. Nekritizuji dílo, ale spíš situaci. Z toho by jako zlomený člověk vyšel asi každý.
Mi se to líbilo. Bylo to ponuré, smutné a svým způsobem bolestivé. Ani jsem nevěděla, že O. Wilde psal poezii, ale šlo mu to velmi dobře.
A každý člověk na světě
svou lásku zabíjí.
ten vraždí hořkým pohledem,
ten sladce opíjí,
zbabělec vraždí polibkem,
muž mečem vraždí ji.
Nejsem žádný milovník a bohužel ani znalec poezie, takže tahle literární díla nedokážu příliš ocenit. Ale mám slabost pro Oscara Wilda. Přečteno v podstatě za chvilku, z hrůzy a zoufalství obsažené v tomhle dílku jsem měla slušnou husí kůži. Když se tak člověk zamyslí nad tím, že se v dnešní době mají ve vězení leckdy mnohem lépe než na svobodě... Z tohohle vězení by asi málokdo vyšel nezlomený.
Snadno čtivé,
krasně melodické.
Pěkný překlad,
rýmy povedené,
zbytečný odklad,
za 30 min přečtené. :)
Wilde moralizoval ve všem, co napsal. Tentokrát to ale není kritika z ironického odstupu, nýbrž přímé účastenství a z něj vyplývající čisté zoufalství a hrůza.
„A bolest toho výkřiku
tím spíše rvala mne,
výčitek hrot a hořký pot
jsem znal i za jiné:
kdo žije více životů,
i víckrát zahyne.“
Tragičtější než Dorian Gray, patetičtější než závěr Strašidla cantervillského, dojímavější a životnější než Pohádky. K tomu krásné verše a krásný překlad Františka Vrby. Citáty už psali jiní, refrén zmíněný hned v prvním příspěvku se zaryje pod kůži opravdu hodně.
Autorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
1999 | Lady Fuckingham |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1919 | Slavík a růže |
"... a zoufalství je žalářník
těžkých vrat pro duši."
Při čtení Balady nepřemýšlím o onom vrahovi a jeho trudném osudu, ale o tom, co udělalo vězení s tak nadaným umělcem jako byl Oscar Wilde. Mám obavu, že zlomení člověka je horší než zlomený vaz.