Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr
Christopher Golden , Mike Mignola
Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr je fantasy příběh s prvky gotického románu je symbolickým bojem dobra se zlem. Autoři Mike Mignola a Christopher Golden probudili vampýry, aby mohli v hrůzných kulisách zobrazit mrazivou alegorii podstaty a následků války. Na bitevním poli první světové války lord Henry Baltimore rozhněvá mocného vampýra a svět se rázem změní. Evropou se rychle začne šířit vysoce nakažlivý mor, který nezastaví ani smrt.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , TritonOriginální název:
Baltimore, or, The Steadfast Tin Soldier and the Vampire, 2007
více info...
Přidat komentář
Samo počasí se přizpůsobilo ponuré Atmosféře knihy a neničilo deprimující zážitek slunečními paprsky - déšť, chlad, bláto a věčně zamračené nebe pomáhaly hladce vklouznout do mozaiky hororových příběhů a gurmánsky vychutnávat. Však víte: s vystrčenými malíčky zvednout, ohmatat, očichat, zlehka okusit první slova... a lupnout to do sebe!
Objevování různých paralel - literárních, historických i filozofických, bylo hodnotným bonusem; knihu lze ovšem doporučit také těm příznivcům strašidelných povídek a románů, kteří z libovolných důvodů (nemají načteno, nepoznají odkazy atd.) nechtějí nebo nemohou nahlédnout pod povrch.
"Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr" zaujme v regálech knihkupectví už svou nadstandardní velikostí v pevné vazbě a vkusném přebalu, uvnitř provází dějem množství stylových černobílých ilustrací, povedl se překlad (netrčely z něj žádné nesmysly), redakce zaklopýtala jen minimálně. Knihu jsem původně měla půjčenou (díky, Majkle), ale okouzlila mě natolik, že jsem si pořídila vlastní výtisk. K dokonalé pětihvězdičkové vychutnávce si nejspíš budu muset prostudovat související komiksová díla. 80-85%
Román? Povídky? Nevím.
Tři chlapy se sejdou v hospodě, aby si vyprávěly příběhy o svém společném příteli. Jako úvod, aby příběh dál mohl jet "bez keců, které zdržují", dobré.
Nehledala jsem si příběh za příběhem. Pokud bylo plánováno pokračování v komiksu, tak to hodnotím plusově. Pokud nejdřív byla kniha a potom si někdo řekl, že by mohlo být pokračování v komiksu, beru knihu jak mínus. Tak raději nepátrám a dávám čtyři. Protože se prostě moc těším na pokračování.
Sbírka povídek, co se tváří jako román. Je to takové to americké vyprávění u táborového ohně, kdy záleží na tom, kdo zrovna vypráví. Příběhy byly tedy lepší i horší. Jeden se mi líbil hodně a to ten s loutkami, druhý s podvodní potvorou, ale ostatní už bylo klišé, snažící se prodat v originálním obalu. A tak zajímavě to začalo s Baltimorem ve válce. No, alespoň znám historii pro komiksy, do kterých jsem se pustil...
Prvotřídní horor od začátku do konce, mrazivý, depresivní, plný odporných věcí a beznaděje. Hlavní hrdina je neskutečný drsoň a čtenáře v tom vlastně utvrzuje i fakt, že se s ním většinu knihy setkává vlastně jen zprostředkovaně jako s velmi záhadnou legendou. Ostatně zrovna tak na tom je i sugestivní úvod ze zákopů první světové války, ve kterém lze těžko rozeznat, co je realita a co blouznění umírajícího vojáka. Velmi dobře napsáno a řada kapitol je nezapomenutelných (medvěd, řež v kryptě pod kostelem...), Mignolovy ilustrace jsou samozřejmě stejně skvělé jako jeho nápady.
Slabota. Golden se jednoho krásného večera ožral pod obraz a vytvořil patvar, který by se, i s přimhouřením třetího oka, nedal označit jinak než novelová povídka. Průser byl v tom, že to celé mělo jen asi 50 stránek. A tak Chris nelenil a nabalil na to tunu sraček, v podobě vzájemně naprosto nesouvisejících vedlejších příběhů, (jen ještě prázdnějších a blbějších než onen hlavní motiv novely), a korunu tomu všemu nasadil tím, že toto padílo nazval románem. Nedoporučuji.
Do rukou jsem dostal tento grafický román od kterého jsem kvůli obálce čekal naprosto jiného. Něco tak trošku primitivního, kde hlavní hrdina kosí vampýry po stovkách a hláškuje. Sem tam nějaký hororový kecy.
Jak jsem se spletl. Nejvíc mě udivuje, jak kniha dokáže měnit styly. Z počátku jsem myslel, že to bude chytře vymyšlená alegorie na válku. Z části je. Poté jsem myslel, že to bude Grimmovsky střihnutá sbírka povídek. Z velké části je. A nakonec... Nechte se překvapit.
Všechny tyto styly, které mají svůj prostor a důvod, do sebe perfektně zapadají a převážně povídková část mě nadchla svoji originalitou a promyšleností. Netuším, jestli autor čerpal ze skutečných legend, ale zpracování mě prostě získalo. Musel jsem však přistoupit na to, že kniha mění styly. Přesto v sobě skrývá mnohá ponaučení. Není to ten typ, kdy pejsek a kočička upekli dort a ve výsledku je to nechutný plivanec. Každá část je zvládnuta skvěle.
Mignolova kresba je jako vždy skvělá a atmosférická. Kdo někdy třeba četl Hellboye, tak ví, co čekat a nebude zklamaný. Ostatní mohou čekat stylovou kresbu, která je založená na jednoduchých tazích, které ve výsledku tvoří gotický styl.
Chybný překlad občas dodává dojem, že je kniha špatně napsaná. Občas nebyla věta přeložená podle mě hezky. Nesouvislý text tak kazí trochu dojem stejně jako málo hraní se slovy. Překladatel se mohl trochu vyšvihnout. Povětšinou si toho ale nevšimnete.
Ve výsledku je tedy kniha určená pro fanoušky Mignoly a čtenáři, kteří mají rádi ostřejší pohádky a neotřelý děj, založený na tak trochu alternativní historii.
Mike Mignola zbožňuje strašidelné legendy celého světa. Je to znát na veškeré jeho práci a on sám se tím nikdy netajil. Román Baltimore je parafráze na Andersonovu pohádku Statečný cínový vojáček (jak je zřejmé z podtitulu), ovšem spíše autorsky chtěná, než že by s předlohou souvisela. Jak už je u Mignoly zvykem, rád používá přehršel nápadů, které se sice drobně tlučou, ale přesto nakonec - pakliže nejste příliš cimprlich - vytváří pestrou a poživatelnou směsici fantaskního hororu. A to samozřejmě v duchu poctivého gotického románu, jehož hutná atmosféra je pečlivě vyšperkovaná podrobnými popisy temných míst.
Z Mikea Mignoly jsou zde znát nápady a samozřejmě velké množství (bohužel nečekaně statických) ilustrací a z Christophera Goldena profesně dobře odvedená práce, která sice má všechna ta správná písmena, ale přesto jí ve finále tak nějak chybějí rodinné klenoty. Důvod proč tomu tak je, určit nedokážu.
Gotika, to je moje. Přidejte lásku, smrt, Zradu a pomstu a na temnotu je krásně zaděláno. Tohle si musím časem přečíst znovu. Malá ochutnávka: Rudé oči krys zářily jejich vlastním světlem v temnotě všude kolem mne.
Skvělá atmosférická kniha. Kresba je sice minimalistická, ale nádherná a černobílý styl je trefou do černého.
Starosvětsky pojatý upírský horor říznutý postapo tématikou. Gotika, Lovecraftovský styl budování napětí a hrůzy, k tomu zasazení do alternativní historie – výborné čtení.
Azirafale, ano překlad měl záměrně vyznít stylově. Jednak se to odehrává v době první světové války a po ní, druhak to celé zavání starými vampýrskými příběhy a hlavně je to tak trochu parabola s Andersenovou pohádkou o statečném cínovém vojáčkovi. Baltimore je chladně vykalkulovaná hrůza, kde všechno strašné, ohyzdné a mrtvé má člověka zahltit, až začne mít dojem, že není úniku, že všechno krásné bylo zničeno a všude číhá jen smrt, rozklad, šeď a trosky. Baltimore tak trochu připomíná Starce a moře a jeho ústřední myšlenku: A man can be destroyed, but not defeated. Je to Hemingwayovi podobné i úsporným a strohým stylem, kde obsah rázně naservírovaného sdělení má čtenáře ochromit. Žádná nadbytečná slova, jen hrůza z jejich významu. Báječná kniha, naprosto vynikající ilustrace!!!!
Já si nemohu pomoci, ale knihu jsem si opravdu užil. Možné je to tím, že jsem nejprve četl komiksy, proto jsem si připadal, že jsem ve známem světě, nebo to bylo povídkami, které mi opravdu sedly???