Banco
Henri Charrière
Tato kniha dějově navazuje na Motýlka. Podává obraz celého dalšího autorova života na Venezuele. Děj se odehrává po útěku z pevnosti El Dorado v roce 1945. Motýlek se chce pomstít všem, kteří zapříčinili jeho utrpení ve vězení, a vymýšlí proto různé plány. Všechny selžou, a tak se smíří s klidným životem. Díky tomu se setkává s částí své rodiny. ... celý text
Přidat komentář
Vždycky funguje, když se o hrdinu čtenář bojí. V knize Motýlek to vyšlo jedna báseň. Čtenář s hrdinou cítil, sám by nechtěl prožít to co on na Ďábelských ostrovech. Banco sice nabízí podobné, ale ta obava, ta stísněnost už není taková, nicméně se jedná o zdařilý román. Kdo si zamiluje Motýlka, tímhle si musí doplnit knihovničku, ať sním svůj slamák, jestli to není pravda.
(SPOILER) Kniha plynule naváže tam, kde končí Motýlek.Henri je hnaný touhou po pomstě.A tak se na ni snaží sehnat finanční prostředky, aby se dostal zpátky do Francie a tam se všemi zúčtoval.Rozjede při tom několik neúspěšných akcí, které jsou všechny většinou na hraně.Potom natrefí na Ritu, která mu pomstu vymluví a tak si pak chvíli spokojeně žijí s občasnými vzestupy a pády, až po nápad sepsat všechny své zážitky v knize a zajistit se tak na stáří.Přičemž se dozvídáme více o Motýlkově mladí, rodině a dalších osudech jeho života, které zde rekapituluje.
nalezena v knihobudce...a protože jsem byla líná si opětovně přečíst Motýlka, pustila jsem se rovnou do Banca...začátek teda nic moc - Motýlek leze z jakési mezistanice vězení na svobodu ve Venezuele, kde má ještě hlídaný pobyt...(jak že skončil ten Motýlek . díl první ??? no nic, bylas líná, hezky čti dál..)trestanec, ale všichni ho milují, celá Venezuela přátelsky nakloněna trestancům. A na každém kroku potkává nějaké jiné trestance, samozřejmě kámoše...no a kromě nich - nějakou tu kočku - kdy jedna z nejhezčích, 18letá Maria si jej stěhuje do baráku a ostele, protože to fakt musíš, tady jsou ženy horkem zblblé a bez sexu by umřely... jako fakt ?? pochopila jsem, proč je kniha v modrých číslech. Takže....Motýlek je kdesi ve Venezuele u Marie a místo snahy o nový slušný život (když je tak bezúhonný) pořád spřádá plány na pomstu ve Francii... na tu potřebuje prachy. Ale jak je sehnat ? a hned nám nabídne několik pokusů o zbohatnutí, samozřejmě za hranou zákona..vyberte si, které bylo lepší : kostky v pralese, tunel do banky, zástavárna, či ještě něco dalšího ? a protože si Moty svoji pomstu fakt zaslouží, nic z toho samozřejmě neklapne a ještě může být rád, že přežil... Postupem času ho zavane do Maracaiba, kde potkává ženu svých snů, zamiluje se snad definitivně, a díky Ritě opouští touhu po pomstě. A začíná žít jako hoteliér, později vlastník baru či kavárny. Dokonce se povede i najít svoji rodinu a navázat kontakty, tatínek se toho ale nedožil. Ba v úplném finále otkává v nemocnici i manželku/bývalou manželku ? Nenette - to tam (taky jako spousta dalších detailů) nebylo dovysvtleno , ak to tedea bylo, jak to, že si nakonec mohl vzít Ritu a podobně....ale ber to čert.
A Motýlek neváhá vytáhnout z rukávu vzpomínky na dětství, smrt maminky. pocity ublíženého dítěte. A opět líčení nespravedlivého procesu... vše však s takovým zaujetím, že se to normálně dobře čte ! že mu to čtenář věří - to zaujetí a zapálení. A dokonce že mu to přeje... co ? no úspěch přeci...a klid. A konečně se někde usadit a nenimrat se v nějaké pomstě. Přestat vymýšlet hovadiny...a to se povede v úplném závěru knihy, kde nám Motýlek barvitě popíše, jak vydal svoji prvotinu - Motýlka...
takže ať to shrnu - nebudu hodnotit jeho osobu a osobnost - lilií a vzorem skromnosti rozhodně nebyl, už jen v tom svém letitém snažení ve Venezuele.... ale ve finále čtivou knížku vytvořil ;) fajn oddechové a dobrodružné čtení, po kterém nabydete dojmu, že Venezuela minimálně v polovině 20.století byla plná snad jen kriminálníků, kteří si pomáhali, měli se rádi, no idylka to byla... a to, že místy možná taky nepochopíte, jak to ten Moty myslel, zažil, či měl (třeba manželky a podobně, nebo skvělé lány a pozadí či realizace kšeftů)) to je vlastně úplně jedno :D
Motýlka jsem četl několikrát ale k Bancu ne a ne najít cestu. Kniha se mi zdála poněkud slabá a nedosahujíc kvalit Motýlka. Teprve při jednom pokusu jsem ji přečetl celou a byl jsem nadšen. Uvědomil jsem si, že je stejně dobrá jak předchozí dva díly, i když není tak tvrdá a drastická, nicméně dobrodružná je dost. Navíc je velice lidská, plná hřejivého tepla a skvělých myšlenek a byla by pro mě velká škoda, kdybych ji nedočetl celou a to ve správný čas.
Po přečtení prvních dvou knih jsem chtěl vyprávění Motýlka plně dokončit, ačkoliv ani předešlé mě příliš nechytly. Banco bylo ale pro mě spíše utrpení, usínání po pěti stranách i za bílého dne se mi dlouho nestalo :)
Potvrdil jsem si, že mi Motýlek není příliš sympatický, jeho životní osudy jsou zpochybnitelné a neustálé sebepřesvědčování, že je skvělý člověk a hořekování pomalu každých 20 stran nad tím, že ho poslali na galeje, mě přestalo brzy bavit. Lehce otravné čtení, které začalo být zajímavé ke konci, když popisoval vydání své první knihy, nicméně oblíbená morální kázání od někoho, kdo byl tak trochu šmejd i po propuštění, se zde opět objevovala a byla úsměvná. Asi zbytečný díl, který by mohl být shrnut i na 50 stranách.
Motýlek je moje zamilovaná kniha, a proto jsem si nemohla nechat ujít Banco, které vypraví o dalších osudech Henriho Charrièra a dovysvětluje události z předchozí knihy. Opět skvělé počtení!
Jedná se o dodatek k Charrieriho životu po úspěšném útěku z trestaneckých kolonií, mapuje více než následující dvě desetiletí (do začátku sedmdesátých let 20. stol.) Podle mě je to neméně zajímavé, včetně náhledu do nitra Motýlkovy osobnosti. Na několika místech jsem cítil osobní pohnutí.
Protože Motýlek musela být neuvěřitelně silná osoba, kterou nezlomilo nic. Protože pořád miloval život a stal se inspirací pro mnoho lidí. Protože přes všechno, co udělal špatně se z něj stal skvělý člověk. Protože byl velice chytrý a schopný. A protože stále nebyl zkažený a mohlo se mu věřit. A konečně, protože dokázal napsat tak úžasnou knihu plnou zvratů, chytrých pasáží i dojemných částí. Tak dobře napsaných, že vyvolaly všelijaké smíšené pocity a dokonce i slzy. Proto se mi tak líbila. Protože byla úžasně, úžasně, úžasně napsaná.
Na tom nezáleží, život je tak nádherný!
Na shledanou.
Pokračování Motýlka jsem četl několikrát pro spoustu skvělých myšlenek, pravd a emocí až po několikerém shlédnutí mého oblíbeného filmu z dětství. Až později se mě do rukou dostala kniha Motýlek. Banco sice už není tak napínavé a dobrodružné jako ve vězení, ale je to opět vypravěčsky nádherné pokračování po útěku z ostrovů.
Motýlek je moje oblíbená knížka a sympatizoval jsem s hlavním hrdinou. Toto pokračování se prvním 2 dílům vůbec nevyrovná. Když někdo napadal "moralizování" hlavního hrdiny v prvním dílu, říkal jsem si že to jsou šťouralové. V Bancu již s nimi musím souhlasit.
První část popisující další příběhy Motýlka po propuštění byla stejně dobrá jako předchozí kniha , potom se to ale pokazilo. Kniha byla zbytečně natahovaná , pořád se opakovalo jedno a totéž dokola a příběh se stal nudným až otravným. Závěr popisující vydání knihy Motýlek byl o poznání lepší a zajímavější , ale stejně už to nebylo ono. Kdyby měla kniha o sto až stopadesát stran méně jen by jí to prospělo. Škoda že si tímhle nepodrželi dobrou úroveň.
Rozhodně doporučuji po přečtení Motýlka. Je to sice již trochu slabší, ale pořád paráda. Příběh se uzavírá...
Pokračování pohádky z předchozích dvou dílů - kvalita šla ještě dolů a Motýlkovo přesvědčování sebe sama, moralizování a venezuelský život mně už dost otravovaly - 40 %
Pretože ma zaujímal ďalší osud Henriho po prepustení, prečítala som túto knihu rýchlo.
Motýľa som čítala už dosť dávno, ale pamätám si, že som dej hltala. Nehovorím, že pokračovanie je zlé, ale chýbala mi tu taká nedočkavosť, kedy si sadnem ku knihe a budem čítať...po úteku Motýľa z galejí, sa postupne dostaneme až k jeho odsúdeniu (toto som si vôbec nevedela vybaviť, že prečo bol odsúdený) a začleneniu do spoločnosti....
Aka trilogie? Ja znam jenom knihu Motylek a Banco...Chystam se na Motylka ale nevím o tom že jsou 2 knihy. Je možné že mám obe čati v jednej knihe? Mám tu modru s tím žloutým motýlkem. Děkuji.
Moc hezká knížka!
Pravda, že po předešlých dvou dílech už není tak akční, ale přesto doporučuji přečíst. Knížka na minulé díly přímo navazuje a dozvídáme se v ní vše, co se dělo nejen po propuštění z posledních galejí, ale je v ní upřesněn i Motýlkův život před vězením. Motýlek se několikrát také vrátí zpět do Francie i na místa, kde se stala údajná vražda, za kterou byl odsouzen. V závěru je vyprávění o tom, jak vydával knihy Motýlek 1 a 2.
logicky po Motýľovi musel prísť na rad Vabank. tiež putoval z ruky do ruky a bol aj predmetom mnohých rozhovorov, v ktorých dominovalo najmä porovnávanie s Motýľom. už to nebolo také fascinujúce ako trestanecká kolónia, ale pre nás, neustále oblbovaných kdejakými dietlovinami to bol nádherný únik do sveta, kde malo slovo svoju váhu.