Bandury

15.07.2024

Bandury mi stylem vyprávění (takovým tím vševidoucím okem) připomněly Chrám mrtvých dívek. I tady se totiž podrobně nakoukává do života několika postav.

Ospalá osada kolem jezera se probudí z letargie, když se postupně ztratí dvě dívky, nerozlučné kamarádky. Jestli si za něco zaslouží Bandury pochvalu, je to jazyk, poetický styl, který mě vrátil do dětství a mládí plného vůní, kdy týden někde u vody byl to nejlepší, co se mohlo stát. Jako detektivka sice nefunguje stoprocentně, ale za ten pocit, že jsem na Bandury strávil kus léta, si zaslouží doporučení a mnohem víc čtenářů.

18.06.2021

Vyprávění je pomalé, ale velmi detailní a barvité. Autorka tak krásně navodí letní atmosféru, která postupně přechází ve společný smutek a komunitní soudržnost, při které jde stranou i jazyková bariéra.
A právě atmosféra, která je zde postupem času temná a velice tísnivá, dělá tuto knihu skvělou. Dokonalé vykreslení charakterů postav je tak „jen“ dalším pozitivem.
Kniha Bandury je jiná, neotřelá, ale obávám se, že nebude pro každého. Ovšem pokud se odvážíte do tohoto příběhu „vstoupit“, čeká Vás opravdu skvělý zážitek.

26.04.2021

50 stran stačilo, abych pochopila, že tohle mě nebaví a nechci s tím ztrácet čas.

04.01.2021

víc než o detektivní linku tady jde o náladu, o zvláštní atmosféru místa, doby, ztraceného dětství a naivity, nevinnosti... letní kempy by prostě měly zůstat krásnou vzpomínkou.

03.01.2021

Bandury jsem si vyhlédl už před jeho vydáním, když jsem se dočetl, že je přirovnáván k Twin Peaks, což je snad můj nejoblíbenější seriál. Začátek tomu dost napovídá, v chatové osadě v hlubinách kanadského lesa se stane vražda jedné z místních krásek, kterou přijede vyšetřovat inspektor Michaud, do toho je zamícháno trochu mystiky. Neohlížel jsem se tedy na zdejších pár hodnocení nebo vlastně skoro žádných (knihu zde na DK v době mého čtení hodnotili dva čtenáři) ani hodnocení z Goodreads, které není kdovíjaké, ale jak se říká, sto lidí sto chutí. Mě kniha neskutečně bavila, i přes to, že děj plyne poněkud pomalejším tempem a autorka se dost podrobně rozepisuje. Ale to je právě to, čím dosáhla fantastické atmosféry jednoho končícího léta, do kterého se pozvolna vplíží zlo a nic už nebude jako dřív. Autorka dává dost prostoru jednotlivým charakterům, jak malé Andreé, z jejíhož dospívajícího pohledu je část knihy vyprávěná, místním rodičům, naruživému čtenáři Brianu Laruemu, tak sympatickému inspektoru Michaudovi, který je také přece jen člověk se svými obavami, strastmi a minulostí, a i samotným obětem zločinu. Vykreslení atmosféry a práce s postavami je to, co pro mě tuhle knihu dělá pětihvězdičkovou záležitostí a určitě budu jedině rád, když Argo opět vydá něco od této frankofonní kanadské spisovatelky. Po Iainu Reidovi, Jeffu Lemireovi je Michaudová další z autorů ze země javorových listů, kteří mě vážně zaujmuly a dál budu sledovat jejich tvorbu.