Baronka Blixenová
Dominique De Saint Pern
Román o ženě, která prožila románový život. Příběh vášnivé svobodomyslné ženy, jejíž jméno zná díky filmu Vzpomínky na Afriku celý svět Karen Blixenová... baronka, Tania, Tanna, Titanie, Isak... Kolika jmény ji nazývali, kolik tváří tato podivuhodná žena měla. Lovkyně lvů a paní africké farmy, mondénní hostitelka, vypravěčka pohádek, žhavá milenka, divoká, nespoutaná duše, záhadný autor podivuhodných příběhů... Tímhle vším byla. Meryl Streepová, hollywoodská hvězda filmu Vzpomínky na Afriku se dokonce vydala před natáčením do míst, kde Karen žila, aby se dokázala převtělit do ženy, kterou měla představovat. Dominique de Saint Pern uvádí na scénu nejen odvážnou ženu, snad dokonce ďáblici, ale nechává zaznít také hlas její nejvěrnější průvodkyně Clary, která jí byla ošetřovatelkou, sekretářkou i služkou. Otevírá před námi duši tohoto zlatého věku, kdy lidé ještě dokázali velkolepě milovat, psát i umírat. Od Afriky po Dánsko, od New Yorku po Londýn, v tomto románu je v živých barvách a téměř filmovými střihy vylíčena celá bláznivá epocha první poloviny 20. století.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , MetaforaOriginální název:
Baronne Blixen, 2015
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že mě kniha úplně nevtáhla, četla jsem ji docela dlouho, nicméně musím říct, že baronka mi přišla dost sobecká.
Jak zde píší jiní, na baronku B. mám po přečtení knihy jiný názor jako na člověka než po filmu Vzpomínky na Afriku. Avšak možná jí nelze vyčítat, jaká byla - žila jako aristokratka v koloniální éře, nikdy vlastně nemusela pracovat nebo řešit něco existenciálního (kromě nemocí), sice farma zkrachovala, ale pro ni to bylo celé jedna velká zábava za peníze jiných. Vhled do finanční situace mi také hodně otevřel oči. Všichni lidé okolo ní vlastně nemuseli nic dělat, jen se bavit, lovit a chlastat. Úplně jiný svět než ten v jakém žije nyní většina z nás čtenářů. Z mého pohledu měla bezstarostný život a chovala se podle toho - sebestředně.
Kupodivu se mi kniha ani s filmem Vzpomínky na Afriku nespojovala, Afrika byla pouze jedním jevištěm, které hrdinku formovalo. Příběh Velké Vypravěčky, který jsem sledovala dost fascinována a maličko zhnusena, má ale sílu, která na prvních stránkách není až tak zřejmá. Dočetla jsem velmi rychle a za pozitivní považuju zjištění, kdo je autorem předlohy k mému oblíbenému snímku Babettina večeře!
Jak neublížit a být spravedlivá? Neumím si poradit se slovy, která mne napadají: popisné, suché, bez emocí - profesionální novinařina. Neměla jsem pocit, že jde o románové zpracování života Karen Blixen, protože tato mírně chaotická fakta pro mne z pozoruhodné ženy učinila sebestřednou manipulátorku a egoistku.
Zkusím si poopravit názor a Vzpomínky na Afriku od Karen Blixen si přečtu. Snad si aspoň uchovám svoje hezké pocity z filmové verze románu.
Předesílám, že film Vzpomínky na Afriku jsem nikdy neviděla…
Karen Blixenová mi ale v této knize nějak moc sympatická nebyla, mám takový pocit, že jsem o ní dosud měla dost zkreslenou představu. Je opravdu dobré znát i knihu Létala jsem za sluncem, protože se oba příběhy dost prolínají - ale absolutně nutné to není ;-). Pokud jde o barončin život a osud, obojí je zde vykresleno na výbornou. Kniha jako taková je zajímavá a dobře napsaná, jen mně osobně se nezdá Blixenová už tak obdivuhodná jako dřív, bohužel. Nemám totiž ráda lidi, kteří si hrají na boha - byť by to bylo jen na chvíli...
Meryl Streep se pred natacenim Vzpominek na Afriku poznat blize osobu Baronky Blixenove. Jeji zivotni pribeh ji vypravi baroncina dlouholeta spolecnice. Afrika, exotika. Doporucuji precist si Letala jsem za sluncem, obe knihy na sebe urcitym zpusobem navazuji a vzajemne se doplnuji.
A je to! Dočteno. Z celé knížky mám takový zvláštní smíšený pocit. Začátek nic extra, pak to bylo fajn a s koncem jsem bojovala. Dokonce jsem se pristihla, ze preskakuji odstavce. Znova bych si tuto knihu už neprecetla. Je mi líto :( ale i tak byla K. Blixenová kabrňák
Byla to velká žena. Zkusila v životě velmi mnoho i když na sklonku života si s lidmi celkem pohrála místy až krutě. Na druhou stranu její tvorba mluví sama za sebe. Kniha určitě stojí za přečtení.
Pozoruhodný životní příběh baronky Blixenové zpracovaný sice citlivou formou, nicméně oproštěn od jakýchkoli růžových obláčků. Baronka Blixenová je vyobrazená jako velice barvitá osobnost, kterou čtenář může vnímat jak pozitivně, tak negativně, ale určitě mu nebude lhostejná.
Za výborný nápad pak považuji volbu tajemnice coby vypravěčky životních osudů baronky včetně přiznání jejího ambivalentního vztahu k její zaměstnavatelce.
Knížku jsem nedočetla, proto nebudu hodnotit. Možná na ni není ta správná doba, možná jsem čekala něco jiného, nevím. Prostě se do ni nemohu začíst. Ve třetině odkládám.
Knížku jsem začínala číst s obdivem ke Karen Blixenové a končila s velkým rozčarováním k její osobě. Těžko říct, co bylo příčinou jejího sebestředného , despotického .., místy až tyranského jednání . Jestli sláva, talent... , aristokratický původ nebo zahořklost, nemoci.., léky.. . Přeci jen v té době a ve vyšší společnosti, bylo užívání kokainu běžnou záležitostí .. Každopádně ten obraz Karen ze Vzpomínek na Afriku byl spíš výsledkem amerického filmařského průmyslu, který divákovi představil jen jednu "upravenou" tvář baronky , a to ještě spíš v těch šťastnějších letech.
Kniha se mi v částech týkajících se baronky velmi dobře četla, byla zajímává, nutila k zamyšlení i k představivosti. Části týkající se natáčení mě z valné většiny nezaujaly a popravdě musím napsat, že mě zdržovaly až nudily.
Na psaní komentáře jsem si nechala odstup pár dní a čekala, zda bezprostřední dojem z baronky odezní, abych světoznámé osobnosti nekřivdila. Neodezněl. ;) Tak jako měla baronka mé sympatie a možná i obdiv k první polovině jejího života, tak k závěru bych ji označila za manipulativní sebestřednou paničku.
Knihu každopádně doporučuji ke čtení.
Velmi zajímavá kniha, která poodkrývá život K. Blixenové z realističtějšího a méně romantického hlediska, než jak by se na první pohled mohlo zdát.
Při četbě této knihy jsem se neubránila hlubokému smutku a rozčarování - z ženy, kterou jsem po léta velice obdivovala. Pro její odvahu, skvělý vypravěčský styl a neobyčejný život. K. Blixenová v sobě ale nesla i mnoho stínu, který by bylo snad lépe ani nevidět a nevědět o něm. Na konci svého života se stala velice tvrdou ženou, která manipulovala s okolím a neváhala citově vydírat ty, které si zvolila. Dokázala s nimi zacházet podobně jako zacházela se svými lit,. postavami - jenže zapomněla, že není tvůrkyní jejich osudu, ani bohyní, aní osudem samým. Její jednání přineslo pokus o sebevraždu jedné ženě a dokonanou sebevraždu ženy další. To, samo o sobě úplně stačí, aby z toho člověka mrazilo. Blixenová ztratila korekci nad svým jednáním - zřejmě ze své pozice světové spisovatelky - a přestala mít docela obyčejnou soudnost sama nad sebou. V tom je jednání velmi smutné. Nevím, do jaké míry autorka životopisu fabulovala, ale pokud se držela aspoň v hrubých obrysech faktů, tak se nemůžu ubránit pocitu zklamání a určité deziluze....
Musím říci, že zprvu jsem s touto knihou trochu bojovala. V úvodu se v ní objevuje velká spousta jmen a tak mi chvíli trvalo než jsem se zorientovala. Pak už se mi kniha četla lépe, a líbilo se mi, že je v knize i zmíňka o Beryl, o které jsem četla v krásném románu s názvem Létala jsem za sluncem.
Pro Karen Blixenovou neexistovalo nic co by ji zastavilo, tudíž ani závažná nemoc ji nebránila prožít svůj život přesně tak jak ona si přála.
Tuto podivuhodnou ženu a její život si můžete také přiblížit díky filmu Vzpomínky na Afriku.
To jsem si zase početla! Román o osudech odvážné ženy, kterou geniálně ztvárnila ve známém filmu "Vzpomínky na Afriku" Meryl Streepová, se čte jedním dechem. Autorce knihy se podařilo téměř filmovými střihy vylíčit nespoutanou atmosféru první poloviny 20. století, onoho "Zlatého věku", kdy lidé ještě dokázali velkolepě milovat, psát i umírat. Nakladatelství Metafora obohatilo plejádu zajímavých ženských osudů o další strhující příběh ženy, která se vymykala všem konvencím. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého nejen o životě velké dánské spisovatelky, baronky Blïxenové, ale také méně známé skutečnosti o známých osobnostech, které v průběhu svého života potkala.
Rozhodně to musela být zajímavá dáma. Škoda, že ze severské literatury té doby neznám tolik jmen, jako když jsem četla různé životopisné romány ze stejného období z evropského či amerického prostředí. Tam se člověk tolik neztrácí. Ale to v žádném případě není chyba knihy (jen mých neznalostí).
Čtivá a především zajímavá četba. Baronku Blixenovou poznáváme jako ženu, která se musela vypořádat s nepřízní osudu. Zpočátku silná žena, ke konci už mírně zahořklá.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta Dánsko životopisné, biografické romány 50. léta 20. století Jihoafrická republika farmáři meziválečné období (1918-1938)
Koloniální správa britského impéria je na vrcholu ... Karen Blixen je vskutku renesanční osoba, hodna v mnohém obdivu a ve stejně mnohých "volných mravech", jak píše anotace, je hodna kritického pohledu.
Nechci soudit ani vážit klady a zápory, doba ani africký prostor nebylo jistě nic snadného, ale soustředěně a se zájmem jsem dočetla do poloviny a kniha je vlastně i trochu bulvární. Chce se stejně jako Vzpomínky na Afriku tvářit trochu romanticky, trochu melancholicky, ale děj je lehce chaotický a já ji na chvilku odložím.
Ani překlad není zcela bez vady, protože formulace překladatelky v příběhu z dvacátých let 19. století:
"Nosila příjmení týpka, kterého málem přivedla do blázince.." mě trochu tahalo za oči!
Zajímají mě další osudy baronky v Dánsku, příběh si ponechám v mobilu a pokud jej nevytlačí zajímavější či lépe zpracované kousky, časem dočtu a komentář doplním....odnáším si poučení o složitosti doby a různých šlechtických rozmarech a manýrách...ale stejně tak o odvaze a nasazení pro africký život...
3/2