Barrandov pod vlajkou hákového kříže
Miloš Heyduk , Miloš Fiala
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79903/barrandov-pod-vlajkou-hakoveho-krize-79903.jpg
4
13
13
Je historickou skutečností, že mnohé z dnes už kultovních filmů, které jsme si zvykli považovat za předválečné (Kristián, Noční motýl, Přednosta stanice, Škola základ života), vznikly v dobu, kdy byly české země pod kutnou protektorátu a ve stínu hákového kříže. Tento zdánlivý rozpor vyvolával a vyvolává řadu otázek. Tou nejzákladněj�ší je, do jaké míry byl nucen tehdejší Barrandov jako symbol českého filmu a jeho hlavní protagonisté, scénáristé, herci a režiséři, spolupracovat či dokonce kolaborovat s německou mocí. Na podstatu tohoto rozporu se snaží pravdivě a nezkresleně odpovědět kniha, která je sice postavena na více než 200 dobových fotografií, ale právě její textová část se nebojí vyslovit třeba i kontroverzní východiska z dosud poněkud tabuizovaného tématu.... celý text
Přidat komentář
Malý ilustrovaný průvodce provede čtenáře Barrandovským ateliérem, jeho působením během 2.sv. války a slavnými herci, kteří už nejsou mezi námi. Dozvíte se mnohem více. Třeba jak to bylo s osudem Lídy Baarové a její sestry Zorky Janů, kinematografií a programem kin za dob temna nebo jaké filmy v té době byly slavné, teda jaké se vůbec mohly hrát. Slavná éra ateliéru první republiky čeká na své příznivce :)
Téma český film za okupace mě zajímá a proto jsem se na knížku hodně těšil. Bohužel musím napsat že je to jedno z největších zklamání za hodně dlouhou dobu. Něco tak odfláknutého se jen tak nevidí. Nemám ve zvyku knihy nedočíst a proto jsem to protrpěl až do konce ale nebýt toho, že byla z knihovny, okamžitě by letěla do modrého kontejneru. Množství chyb v textu (např. úsměvný překlep "není sportu o tom, že ..... " atd.) ale překonaly chyby u přiložených obrázků. Když je pod snímkem Rudolfa Hrušínského napsáno Jan Hrušínský, prosím, chybička se vloudí. Ale pokud dá někdo k fotografii Jindřicha Plachty titulek František Smolík, zavání to diletantstvím. Vrcholem byl popisek k fotografii Lídy Baarové z filmu Paličova dcera, u které je napsáno : Marie Glázrová v hlavní ženské roli Čápova "beskydského" filmu "O děvčicu". To opravdu neprošlo žádnou kontrolou? Nebo další blbost, u Krškova filmu Řeka čaruje je obrázek z filmu Kluci na řece. A mohl bych pokračovat. Další věc která mě docela nadzdvihla je popisek u herečky Lídy Baarové. Že ji autoři nemají rádi protože o ní nenapsali jedinou kladnou větu, bych snad ještě pochopil. Ale napsat o ní, že důkazem jejího nerovnoměrného vývoje je to, že co jí přidala příroda na kráse, to jí ubrala na inteligenci, je podle mě nehoráznost.
Nedávám knihám ocenění "odpad", protože už jenom to , že ji někdo napsal a dal si s ní práci, je minimálně na jednu hvězdičku. Ovšem tady někdo tu práci šeredně odbyl a ten odpad si kniha zaslouží. Pro ty, kdo se touží něco dozvědět o filmu za protektorátu doporučuji Jirasovu Oázu uprostřed běsů (Barrandov III), to je jiná káva.
Malá obrazová publikace nám pomůže nahlédnout do světa války, ale hlavně filmové produkce , která v té ne moc veselé době vznikala. Dovolené programy tehdejších kinosálů , kdy veškeré změny procházely zrakem gestapáků a SS se chvílemi střídají s černou kronikou herců, kteří na tu dobu zažili mnoho a už bohužel nežijí. Filmové ateliéry nás vpoušti do svých světů...
Autor se zabývá kinematografií v protektorátu a snaží se zhodnotit , zda vůbec mělo nějaký význam natáčet v té době české filmy. Domnívá se, že ano a že žádný z natočených filmů se nepropůjčil k propagaci nacismu, ale naopak řada z nich posilovala myšlení o národní hrdosti a touhu ke svobodě. Je také zajímavé, že z filmové protektorátní distribuce jsou do dneška uváděny téměř jen veselohry, přestože byly vyráběny i dramata atd. Kniha je zajímavá i množstvím fotodokumentace .
Na tak útlou knihu jsem našel pár chyb u popisek fotografií,což tuto knihu tak trochu degraduje a to je škoda.Např. str 125foto z filmu Jan Cimbura/Jindřich Průcha.Mělo být Jaroslav Průcha.,dále str.161 foto udajně Fr.Smolík a Jaroslav Marvan.Nejedná se zde o Smolíka,ale J.Plachtu.Je škoda,že si někdo nedal práci zkontrolovat textovou část..Tímto obsahem je kniha pro mne dílem amatérským počinem.Je to škoda.Další chyby v knize jsem už raději nehledal.Kdo knihu má ať se přesvědčí.