Barrandovská bohéma?
Pavel Taussig
Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna! Koho by neoslnily? Byli to však opravdoví bohémové, jak by napovídal i název televizního seriálu Bohéma, mapujícího barrandovské ateliéry od nástupu fašismu po 50. a 60. léta? U mnohých s tím lze polemizovat. Největší bohém prvorepublikových filmů Žid Hugo Haas byl v nucené emigraci a životy i práci ostatních filmařů, možná víc než koho jiného, od nástupu fašismu přes komunistické řádění, semílalo soukolí dějin. Nahlédněte do zákulisí filmových studií!... celý text
Přidat komentář
Stejný případ jako Filmfárum: odbyté autorsky i redakčně, v tomto případě navíc dramaturgicky značně zflikováno...
Autorovy další knížky
2013 | Neznámí hrdinové |
2011 | O věrném filmování Antonie Nedošínské a Theodora Pištěka |
2001 | České filmové nebe |
2009 | Český biják |
2017 | Vlasta Burian: Život za smích |
Poměrně čtivá publikace o historii českého filmu, zejména o období třicátých a čtyřicátých let 20. století, avšak většina informací v ní uvedených je docela známá. Kniha je tak podle mne určena spíše obecně zvídavějším lidem, než skutečným znalcům české kinematografie. V publikaci je největší pozornost věnována slavným hvězdám našeho stříbrného plátna – Vlastovi Burianovi, Jaroslavu Marvanovi, Oldřichu Novému, Zdeňku Štěpánkovi, Karlu Högerovi. Z režisérů jsou samostatné kapitoly věnovány Otakaru Vávrovi, Vladislavu Vančurovi, Františku Čápovi, Martinu Fričovi, Elmaru Klosovi, Jiřímu Weissovi a Věře Chytilové. Další kapitoly jsou věnovány filmům (Jan Cimbura, Městečko na dlani, Přijdu hned, Uloupená hranice), Karlu Hašlerovi, Miloši Havlovi či fenomenálnímu Jiřímu Brdečkovi.