Barva kouzel
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha série
< 1. díl >
Audiokniha ve formátu CD-audio přináší na 8 CD první díl slavné humoristické fantasy série Úžasná Zeměplocha. Čte Jan Kantůrek. Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a poněkud výstřední výprava. Setkáte se s čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, Zavazadlem se spoustou malých nožiček či s draky, kteří existují, pokud na ně opravdu věříte. Úžasná dobrodružství už na vás čekají!... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:Originální název:
The Colour of Magic, 1983
Interpreti: Jan Kantůrek
více info...
Přidat komentář


Zavazadlo bylo super :-)
Dvoukvítek je milý turista s vtipným démonkem ve fotoskříňce :-)
Mrakoplaš je potrhlý a hrabivý čaroděj.
První polovina knihy mě moc bavila, druhá vůbec.
Větší slátaninu jsem dlouho nečetla :-):-):-)
Další díly???.....nevím, možná někdy :-)


Zeměplochu já můžu. Trhlá, chytrá a jazykově hravá. Přesto tento díl trošku zaostává za jinými ze série, prostě po opuštění Ankh-Morporku došla ne šťáva, ale motiv, který by čtenáře napnul a hnal do čtení.


Myslím, že své dojmy mohu shrnout slovy "mírné zklamání".
Zeměplochu považuji za jakýsi fantasy základ, a i proto - ve snaze doplnit si vzdělání - jsem se do Barvy kouzel vůbec pustila. Bohužel kniha nesplnila má (možná přehnaná?) očekávání, ačkoli nedokážu asi úplně dobře pojmenovat, co přesně jí podle mě chybí.
Způsob vyprávění mě úplně neupoutal či mi možná prostě nesedl, mnoho pasáží jsem si musela číst vícekrát, abych vůbec pochopila, co je tam popisováno, měla jsem problém udržet pozornost. Kniha mě prostě nedokázala vtáhnout a zaujmout a musela jsem se nutit pokračovat ve čtení. Ani postavy, ač rádoby zajímavé, podle mě neměly hloubku a nedokázala jsem si k nim vytvořit vztah, jejich osudy mi byly a jsou ukradené.
Barva kouzel není žádná tragédie (tři hvězdičky mi přijdou zasloužené), jen jsem od ní prostě čekala víc, což je nejspíš moje chyba. Na Zeměplochu ale zatím zanevřít nechci, časem jí dám ještě šanci.


Moc milá věc. Asi to nedokážu pojmenovat jinak, zkrátka hodně příjemná a milá fantasy, která je zároveň poctou a parodií mnohých klišé. Užíval jsem si to moc, nemůžu se dočkat, až se pustím do dalších dílů a skoro si vyčítám, že jsem se tak dlouho Zeměplochy "bál".


(SPOILER) Konečně dočteno. Ze začátku mě příběh bavil, ale nějak od druhé poloviny se mi to nedařilo dočíst. Pozor spoiler! Hlavně od pasáže kdy autor zkráceně vyjmenovává jak Mrakoplaš s Dvoukvítkem cestovali po různých místech. A jak i na chvíli se ocitli v jiné vesmírné dimenzi (v letadle). Tam mě to přestalo bavit a hledal jsem vůli to dočíst. Nakonec se to podařilo. Kniha to špatná není, ale znovu si ji určitě nepřečtu. Na pokračování jsem zvědavý, ale asi to nezačnu číst hned.


O Úžasné Zeměploše slyšel snad každý, kdo má trochu rád fantasy knížky. Já jsem se této sérii dlouho vyhýbala, přece jen začíst se do série, která má kolem 50 knížek, to už chce hodně nadšení :-) Na konec jsem zrovna neměla, co poslouchat a tuhle audioknížku jsem měla v mobilu, tak jsem se rozhodla, že to zkusím.
Vzhledem k tomu, co jsem o knížce slyšela jsem měla velmi vysoká očekávání a asi to byla chyba, protože jsem teda dost zklamaná. Možná to je i tím, že nám autor na začátek potřeboval vykreslit svět Zeměplochy, představit hlavní postavy a byl to takový úvod do série, ale já jsem očekávala víc. Jsem rozmazlená Gaimanem, a tohle mi proti němu přišlo dost slabé.
Co se týče humoru, tak knížka vtipná je, jenže taky to není žádný zázrak, do knížky jsem se pustila hned po doposlouchání Stopařova průvodce galaxií a tam je humor podle mě o třídu lepší.
Bohužel knížce ani nepomohl projev pana Kantůrka, který ne že by knihu načetl vyloženě špatně, ale žádný zázrak to také nebyl.
No abych to shrnula, první díl by mě měl nalákat na pokračování v sérii, ale to se bohužel nestalo. Nevylučuji, že dám autorovi ještě druhou šanci a zkusím druhý díl, ale zatím se mi do toho moc nechce.


Moc se mi líbí ten svět a fakt dlouho jsem se těšila, až se začtu.
Ale prvním dílem jsem byla trošku zklamaná- ale vážně jen malinko!
Totiž, zjistila jsem, že se nedokážu úplně soustředit. Mám potřebu dělat u čtení jiné věci (uvařit si kafe, dojít si na cígo a tak) a když se vrátim, vlastně vůbec nevím, co jsem četla před chvílí. :D četla jsem tři dny a až dnes jsem dočetla v kuse asi 100 stran, a bavilo mě to, i když jsem se v ději občas trochu ztratila. :)
Tuhle knihu rozhodně nezavrhuju, vlastně po dočtení jsem hned chtěla sáhnout po druhém díle. :)
Ale o čem to je a co mě bavilo?
Moc mě bavil Dvoukvítek tím, jak se prostě ničím nestresoval, moc jsem si oblíbila taky truhlu a samozřejmě Mrakoplaše. :) a ten neuvěřitelnej svět! To, jak se ti dva dokázali vymotat ze všech problémů, ty postavy.. prostě neuvěřitelné. :)
Upřímně se těším, až otevřu další díl. :)


Kniha vypráví příběh vyloučeného čaroděje Mrakoplaše a jeho druha Dvoukvítka, který se stává prvním turistou na Zeměploše. Díky této skutečnosti se obě postavy dostávají do různých dobrodružství, ve kterých se snaží všemožnými způsoby přežít... Kniha je čtivá, zajímavá, mohla by být více vtipná, místy je děj příliš osekán.


Jsem ráda, že když jsem se před lety rozhodla číst Terryho Pratchetta, vybírala jsem první knihy podle hodnocení a ne podle pořadí. Kdybych začala tímto dílem, nevím, jestli bych tím i neskončila, a to by byla určitě škoda.
Ne že by se kniha četla špatně, ale tentokrát mi úplně nesedla. Přišlo mi, jako by se autor bál, že se čtenář bude nudit a tak popisuje jednu nebezpečnou akci za druhou, až nemají hlavní hrdinové čas vydechnout. Možná už jsem zmlsaná, ale chybělo mi tam více té Pratchettovské lehkosti a vtipných poznámek pronášených vypravěčem nebo hlavními postavami, které tak nějak uberou na vážnosti situace. Dávám 3 a půl hvězdičky.


Je hodně znát, ze se jedna a úvodní knihu, protože zde autor vykresloval svět zemeplochy a taky se ještě trochu hledá. Znovu bych určitě nečetla, přesto však chápu tu oblibu a ten boom.


Musím říct, že Barva kouzel mě vůbec neoslovila. Fantasy literaturu mám moc ráda, avšak v tomto případě jsem si říkala, že to je na mě až moc. Párkrát jsem se sice zasmála, ale v ději jsem se často ztrácela a do čtení se místy nutila. Od vychvalovaného Pratchetta jsem očekávala víc, avšak autora jsem zcela nezavrhla a sáhla radši po novějších knihách ze Zeměplochy a musím říct, že tam je vidět výrazný posun k lepšímu.


Tato kniha dokázala, že i geografie fantasy světů může být nejen převelice zajímavá, ale také velmi vtipná. Příběh v zásadě spočívá na satyře a absurdnosti, avšak rozsah toho, co může nabídnout, je velký a originální, a to i když se jedná o úplně první díl série. Mohu s jistotou říci, že jsem se u žádné knihy nesmál tak moc jako u této. Stala se jednou z mých nejoblíbenějších. Vrhá na fantasy žánr světlo humoru a odpovídá na otázky, které si klademe o možném běžném životě postav typických pro takový žánr. Nutno také podotknout, že knize přidává na váze také český překlad. Například postava kostlivce s kosou se v originále jmenuje obyčejně Death, ale v češtině je to Smrť (nikoli Smrt). Celá kniha se čte velice dobře a děj rychle ubíhá. Nemohu opomenout ani atmosféru příběhu, která i dlouho po dočtení zůstává v mysli, ani ten krásný pocit, když si na ni vzpomenu. Je jako magické pole obklopující Zeměplochu nebo právě oktarína - barva magie. Barva dobrodružství, barva neznámého, barva větru prohřátého druholetním sluncem vanoucího na travnatých pláních pod dračími horami. Barva této knihy. Barva kouzel.


Terry Pratchett se trefil hned s první knihou ze série Úžasná zeměplocha rovnou do černého. Knihu jsem přečetl snad třikrát a pokaždé jsem se bavil. Eskapády Mrakoplaše, Dvoukvítka a dřevěné truhly jsou jednoduše úžasné. Další rozměr přidává knize vynikající překlad pana Kantůrka.


tento díl mě nebavil tolik jako jiné knížky ale stále je napsaný se skvělým humorem takže jsem se i občas zasmála ;)


První část ve městě byla skvělá. Uvedení hlavní dvojice a seznámení se s městem mě moc bavilo, ale po tom, co opustili Ankh-Morpork a začala "povídková" cesta po zemi, to pro mě nějak ztratilo dech. Bylo to dobré, ale série hlídky je pro mě úplně někde jinde.


Na začátku mě kniha příliš nebavila, ale po chvíli jsem si ji zamilovala. Líbily se mi především některé autorovi výrazy např. Pojí-štenic.


Já to žeru! Vážně ta fantazie je neskutečná a ty hlášky. Mrakoplaš boží. Je to čtivé a stojí za to! :)


Pratchettova fantazie je bezpochyby skvělá, zábavná. Jeho nápady mě bavily a leckdy i překvapily. Je vskutku neotřelý a originální, jen jsem si u pár pasáží říkal, jestli ještě o takovou originalitu stojím, jestli už to není ztřeštěné až moc. Ale celkový dojem samozřejmě dobrý, styl lehký a čitelný. Navíc mi pár známých říkalo ať jen čtu dál, že první Barva kouzel ze série se jen rozjíždí a čeká mě ještě pořádný tobogán zábavy. Tak uvidíme!
Autorovy další knížky
1993 | ![]() |
1997 | ![]() |
2007 | ![]() |
2003 | ![]() |
1995 | ![]() |
(SPOILER) Náhlá radost z neočekávané záplavy nezaslouženého štěstí. Pocit rovnající se nalezení oázy v poušti s chladnou, čistou, pitnou vodou... Co je sen, může zítra být skutečnost.. S naprostou lhostejností jsem nakoukla do knihy a ejhle...! Humorem k nadhledu a zafungovalo to. Najednou vidím truhlo-stonožku, co nemá vlastní mozek, ale je připravena zničit kdekoho a cokoliv, co by ohrožovalo jeho majitele, kterého stále a věrně a všude následuje.
Pobavilo mě vzácné dřevo, které vědělo, že zloděj zlo dělá a bude dělat stále, protože je zloděj a ten se musí lapit .
Parodie na bednu dobrá, doporučuji.