Baskervillský pes
Arthur Conan Doyle
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464799/bmid_pes-baskervillsky-FR2-464799.jpg
5
3872
3872
Příběhy Sherlocka Holmese / Sherlock Holmes série
< 3. díl >
Jedinečné líčení atmosféry tajemství a hrůzy z událostí, které se zprvu vzpírají logickému chápání, činí z Baskervillského psa nejslavnější Doylův detektivní román. Detektiv Sherlock Holmes se svým přítelem a pomocníkem doktorem Watsonem vyšetřují případy záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné krajině vřesovišť. Kdo měl zájem na smrti sira Charlese, dobrosrdečného mecenáše zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutečně nepolapitelný děsivý pes? Geniální dílo v novém překladu Richarda Podaného.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2021 , OdeonOriginální název:
The Complete Sherlock Holmes , 1902
více info...
Přidat komentář
Mám ráda všechny detektivky,ale Pes Baskervillský od A.C.Doyla mě naprosto uchvátil.Teď už se nedivím,proč je považován za nejlepší doylovo dílo.Dokázal skvěle popsat ponurý podzim ve kterém se vše odehrávalo,člověk jen dychtil dozvědět se,kdo že je ta zrůda rodu Baskervillů a přitom všem samozřejmě nechyběla logická kostra příběhu.Vřele doporučuji i těm,kteří ještě žádné "holmesovky" nečetly!
Jako je pro Poirota ikonickým případem Vražda v Orient Expresu, Holmesovým ikonickým případem je nepochybně Pes baskervillský. I když ho člověk nečetl, nepochybně na něj narazil v nejednom zpracování. Ale originál je originál, přestože jsem knihu do ruky vzal s ostudným zpožděním, avšak s nijak nezmenšeným nadšením. Holmes je geniální postava, ještě geniálnější její autor. Těch citátů. Těch vodítek. Těch "aha" okamžiků, kdy si čtenář uvědomí, jak mu Doyle dával indicie, které přehlídl a které zcela logicky ústí v danou dedukci. Připadal jsem si jako Watson, který se přes veškerou snahu nikdy nepřiblíží svému učiteli, cítí se uražen a zároveň pochválen jako malý žáček. Akorát, že mým učitelem je Doyle místo Holmese. To jsou znaky Holmesovských příběhů, které v téhle knížce dosahují vrcholu ještě podtržené až gotickým nádechem baskervillského zámku, jeho tajemství, a mlhou nad nebezpečnými blaty, které ukrývají nejenom uprchlého trestance. Jo, tohle jsou věci, které si lze užít opakovaně.
Mám rád postavu Sherlocka Holmese a ani kniha mě nezklamala. Ideální čtení nejen pro milovníky detektivek.
Má první kniha o Holmesovi, kterou jsem četla. Asi zůstane i navždy jediná, jelikož mě Holmes nijak zvlášť nezaujal, a ani žádný milovník detektivek nejsem. Ale je to klasika a určitě nelituji toho, že jsem ji přečetla.
Existuje důvod, proč jsou knihy se Sherlockem Holmesem tak oblíbené. Mám ráda styl knihy, který nám krásně zprostředkuje tehdejší období. Líbí se mi také, jak jsou případy promyšlené. Ale opět i u tohoto autora musím podotknout, že mám raději méně známé knihy. Každý kdo má rád styl A. C. Doyla by neměl skončit u děl jako je Pes baskervillský nebo třeba Studie v šarlatové, ale zkusit i další
Nejprve jsem si myslela, že BBC dělá padouchy psychopaty, aby byli zajímavější, ale jak vidno, Doyle už je psychopaty udělal sám. Kniha mě nezklamala.
Toto byla moje první knížka od tohoto autora a abych řekla pravdu, nezklamala. Začátek mě naprosto vtáhl a celou knihu jsem přečetla za pár dní. Jediné, co mi vyloženě vadilo, bylo, když mi lidi, kteří knihu ani nečetli, pořád říkali, že ví, jak to skončí a že je to přece jasné... Ano, konec mi přišel trochu předvídatelný, a proto dávám jen čtyři hvězdy, ale komentáře ostatních mi vyloženě lezly na nervy...
Tajuplná detektivka a napínavá již od začátku. To, že jsem knihu četl ve slovenském jazyce, na kvalitě rozhodně neubralo. Podle mě byla kniha ve slovenštině dokonce lepší, nežli v češtině.
Abych pravdu řekla, nikdy by mě nenapadlo, že by mě mohl Sherlock Holmes bavit. Detektivkám holduju maximálně tak v televizi, ale že bych sáhla i po tištěné verzi? Kdepak. Přesto jsem se k této dostala a byla jsem mile překvapena. Ačkoliv jsem zápletku a její rozuzlení znala předem, i tak mě čtení moc bavilo a aspoň jsem svou znalost obohatila pár informacemi okolo. Ačkoliv je kniha staršího data, čte se opravdu dobře a příběh je poutavý. Pan Doyle popisem okolí skvěle navozuje atmosféru. A jako další plus bych dodala to, že je to celé vyprávěno z pohledu sympatického dr. Watsona. (Nejen) k maturitě doporučuji.
Stará dobrá klasika.... Ke které není potřeba psát dlouhé komentáře. Skvěle vystavěný příběh s výborně vykreslenou ponurou atmosférou vřesovišť....
Sice jsem knihu četl ve slovenštině, ale rozhodně to na kvalitě neztratilo. Od začátku napínavé
Nemůžu si stěžovat. Kniha byla velice dobrá, děj rychle utíkal, měl spád a postavy byly velmi pěkně vylíčené. Naprosto mě fascinovaly Holmesovy myšlenkové pochody a doktora Watsona prostě nemůžete nemít rádi.
Musím se přiznat, že detektivky moc nečtu, ale téhle knížky opravdu nelituju. Bylo super přečíst si po dlouhé době opět něco kvalitního. Jen jsem nestrefila zrovna nejlepší překlad.
Naprostá klasika, ať si říká kdo chce co chce. Doyleovy kultovní detektivky nelze hodnotit běžnými měřítky. Ve své době ovlivnily další vývoj daného žánru a tak je nutno na ně nahlížet.
Tak toto je další mistrovská povinná literatura, kterou si odškrtávám ze svého seznamu. Detektivní příběh známého detektiva prý v této knize upadá narozdíl od jeho kratších povídek, ovšem pro člověka jako já, pro nějž byla tato kniha první přímá četba se Sherlockem Holmesem, se jedná o velmi kvalitní četbu.
Těším se, až si přečtu ostatní Doylovi knihy! Doporučuji!
Asi nejznámější případ Sherlocka Holmese a jeho pomocníka dr. Watsona, který jistě není zapotřebí zdlouhavě komentovat. Stručně tedy - čtivo příjemné, poklidně plynoucí, místy napínavé, skvěle vykreslená pochmurná atmosféra, výtečně popsané prostředí.
Štítky knihy
mýty a legendy detektivní a krimi romány zfilmováno záhady anglická literatura Sherlock Holmes tajemství horory blata
Autorovy další knížky
| 1978 |  Pes baskervillský |
| 2010 | Případy Sherlocka Holmese |
| 1982 | Dobrodružství Sherlocka Holmese |
| 1971 | Ztracený svět |
| 1987 | Muž s dýmkou a houslemi |
„Mezi těmito místy a kol nich rozkládají se smutné močály bez života. To jest tedy jeviště, na kterém se tragedie odehrála, a na kterém přičiněním naším se dále odehrávati bude.“
„Jest to asi pěkná poušť.“
„Ano, sídlo hodné dějův oněch. Chtěl-li ďábel míti skutečně ruku svou ve věcech lidských –“
Před nedávnem čtená kniha (Noc v osamělém říjnu ...kdo má rád „urban fantasy“ doporučuji) mi připomněla Velkého detektiva (najdete v ní spoustu odkazů), a protože Psa baskervillského znám jen z filmového zpracování, řekla jsem si, že je na čase to napravit.
„Svět jest samá věc samozřejmá, kterou však nikdo zpravidla nepozoruje.“
…
„Uniklo mně snad něco?“ tázal se Watson s jistým vzrušením své samolibosti. „Myslím, že jsem nic důležitého nepřehlédl.“
„Bojím se, milý Watsone, že většina závěrků vašich byla mylná. Řekl-li jsem, že jste mne povzbuzoval leckdy, mínil jsem tím, abych upřímně řekl, že přezkoumáváním omylů vašich býval jsem tu a tam uveden na pravou cestu.“
„Holmes vrátil se na své místo s klidným pohledem vnitřního uspokojení, kterýž svědčil, že má před sebou úkol sebe důstojný … ve chvílích úsilného soustředění myšlenek, … kdy odvažuje každou součástku důkazu, kdy buduje různé theorie, kdy staví jednu proti druhé, a kdy rozhoduje v mysli své, která věc jest důležitá, a která bez váhy.“
Sherlock Holmes, jeden z prvních velkých detektivů, je opravdu originální osobnost … se spoustou excentrických návyků, výstřední, přesto gentleman, který si ovšem s oblibou dělá věci po svém – účel světí prostředky, a je jedno, jestli je/není záležitost společensky považovaná za konvenční a přijatelnou, … a v neposlední řadě pak, se sklony k špatné životosprávě (kouření, drogy, zanedbávané jídlo) … zvlášť, když spletitý propletenec věcí, událostí, detailů (pro ostatní – totální chaos, pro Holmese – uspořádaný soubor) …vede k nevyřešené záhadě, v tu chvíli není nic důležitějšího … vše ostatní, vč. zmíněných konvencí, jde stranou - je to totiž VÝZVA! – to je to, co Holmese pohání, dokázat něco, co nikdo jiný nedokáže, objasnit i tu nejpodivnější záhadu.
S detektivním žánrem to mám tak, … „jdu spíš po klasicích“, po těch z kterých tento žánr vychází – jako např. E.A. Poe, který je nejen průkopník hororu, ale i detektivního románu, Chesterton a jeho otec Brown, paní Agáta a její pan Poirot, a samozřejmě sir Doyle a jeho Velký detektiv … s nimi si naprosto vystačím, je to takové hezké a už dlouhodobé „přátelství“ s občasnými, vždy zajímavými návštěvami. V téhle poloze mi detektivní žánr naprosto vyhovuje (přiznávám, že současným detektivkám nijak zvlášť neholduji, ani knižním, a už vůbec ne televizním, to už musí být, když mě v nějaké formě zaujmou, … ale jsou i takové výjimky). Tohle je totiž poloha, kde se mísí nevysvětlitelná tajemství, často dobrodružství, občasné mystické prvky, a pronikavý intelekt … a k tomu si dosaďte, jako bonus, detektiva – gentlemana :-) … tak to je přesně to, co mě na těchto příbězích baví a proč se k ním pravidelně čas od času vracím ... a sledovat metody pana Holmese, vždycky stojí za to :-).
„Ovšem docela nepravdu v nynějším případě jste, milý Watsone, neměl. … Neuhodnete toho sám? Znáte přece moje methody. Užijte jich!“
Zkuste to taky … na chvíli se zastavit, nalít si sklenku vína (jako podpůrný prostředek doporučuji :-), v klidu se usadit a přemýšlet … nechat plynou volné asociace … přebírat a třídit … prostě dívat se slavnému detektivovi „pod ruce“, ale ještě víc „do mysli“ … za mě, bezva zkušenost :-).