Básničky pro dětičky

20.06.2017

Tak jsem s vnučkami započala pokus- My a poezie. Začátek byl velolepý, básničky v téhle knížečce jsou milé a holky to moc bavilo. Leč přišel zcela nepoetický závěr. Po poledním odpočinku, kdy jsem holkám básničky četla a z jejich zájmu vycítila jejich nadšení a užuž je viděla, jak svým přednesem bortí stěny školních tělocvičen při školních besídkách v minimálně celostátních kolech školních básnických soutěží. Ovšem pak jsme dorazili na dětské hřiště, kde jsem se mezi ostatníma babičkama naparovala , jak ty naše holky jsou sečtělé - ale v tom přišel nečekaný zvrat, který mě z piedestalu vzorné babičky mrsknul rovnou do světa babiček , které nemají mezi slušnými babičkami naprosto co dělat. Moje menší 4letá vnučka se nedaleko mě houpala na houpačce a zatímco já vykládala, jak v neděli po obědě holky poslouchají dětskou poezii,místo trapného sledování akčích bojovek v televizi - a v tu chvíli se za mnou ozvalo - Houpu se z vršku, rozbiju si držku - a to všechno z roztomilé pusinky mé malé princezny. Samozřejmě jsem se ohradila, co to říká a Háňa mi to hned a předevšemi vrátila a to s plnou parádou - tys ale babi taky nedávno říkala dědovi v Třebové , když jsi se vybourala na kole- žes jela z vršku a rozbila sis držku - což byla pravda, tahle jsem to nějak opravdu řekla , když jsem se loni vybourala , když jsem přehlídla, že se opravuje silnice, která vede z kopce a zrovna se brousil alfalt. Tak jsem se to snažila honem zahrát do autu, jak je ta naše holka panečku šikovná, jak si to z podzimu všechno pamatuje- ale myslím, že kýžený efekt nenastal. No a večer místo básniček jsem pustila na počítači pohádku Máša a medvěd. No a co že se tam pořád pošťuchují a dohadují - lepší, než dělat ze sebe inteligenta u básniček, když na to nemám, ne?