Básník neumírá
František Kožík
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22512/bmid_basnik-neumira-yvq-22512.jpg
4
35
35
Román o životě portugalského básníka Luíze de Camoes. Román o dobrodružném životě a osudech slavného portugalského básníka 16. století.
Přidat komentář
Dočetla jsem krásnou knihu, která je báseň v próze. Hrdinovi jsem držela palce a bylo mi ho nakonec líto. Žil v 16. století a poznal krutost koloniálních výprav i lesk paláců mocných.
Kožíkův historický epos Básník neumírá je román o životě slavného portugalského básníka Luíze de Camões. Nutno říct, že ho pojal vskutku velkolepě a spíš než životopisnou beletrii román připomíná mnohovrstevnou básnickou fresku o vášnivé nenaplněné lásce, o létech vyhnanství a strádání, o cti a úctě k rodné zemi, pro kterou chtěl Luíz de Camões vydobýt slávu a velikost. V Kožíkově provedení cítíte všechnu tu epickou velkolepost královských dvorských ceremonií, jakož i špínu a ubohost bídných konkvistadorů a námořníků v portugalských koloniích v Africe a Indii. Na jedné straně pompa a lesk zlata, na straně druhé chamtivost, pokrytectví, závist a bída. Tragédie vášnivého a poctivého člověka, který až za hrob miluje svou vlast, přestože ta pro něho nikdy neudělala nic dobrého. Kožík píše vzletně a bohémsky. Jeho elegie je oslavou opravdovosti, která je stejně tak syrově skutečná jako básnicky snová. Útržky Camõesových sonetů i fragmenty z jeho životního díla Lusovci, rámují a doplňují úžasný příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Pár citátů z této krásně napsané knihy:
"Modlit se?" zaváhal ctihodný převor. "Znám dvě rychlejší cesty k moudrosti. Jednou z nich je hovořit často sám se sebou. Ale to má smysl jen pro toho, kdo se miluje tak, že dokáže být k sobě nemilosrdný jako k úhlavnímu nepříteli. Kdo se jen zhlíží v zrcadle ješitnosti, vede marné samomluvy."
"A druhá cesta?"
"Vědět víc než druzí. Tam, kde jiný spatřil květinu, najít její zrod a smysl. Tam, kde se jiní smějí chybě, vyzkoumat její příčinu a její význam na cestě k hrobu. Také tak se rodí blaho, které nemůže ohrozit ani zloděj, ani žhář, ani zbraň, ani pomluva, nikdo, ba ani ne přítel nebo žena. Je to, synu, základní kámen lidského pocitu, kterému se falešně říká štěstí."
"Co tedy poradí tvá moudrost mé lásce? Jak skončit ten věčný svár mezi snem a skutečností?"
"Má rada by tě asi zarmoutila. Nemyslím, že by láska byla vtělena v tom, koho milujeme. Láska je vždy jen naším citem."
"Ale ženeme se za jejím splněním. Nemohu se přece smířit s cestou, kterou mi určuje náhodný cizí osud."
"Jsi Portugalec, a proto možná dokážeš zasvětit jednomu citu celý život. Ale prosím tě: když dojdeš na konec života, a tvá láska se s tvou cestou přece nesejde, zachovej si moudrost, které má dostatek příroda kolem tebe, a řekni si: Stačí, že jsem žil krásný sen. Buď pak vděčný, že se můžeš ohlédnout a říci si: Hle, jakou jsem urazil cestu... Tehdy teprve poznáš svou pravou sílu. Sílu svého snu. A to je ocenění života, činy, které vykonáme pro sen."
"Noc spustila šat až k zemi".
Nesouhlasím s Nahnilourukou. Mně připadá kniha strhující od samého začátku, je to poezie v próze. Autor píše tak nádherným jazykem, že děj se v některých momentech stává až podružným. Přesto má kniha spád a čtenář lituje, když se blíží k jejímu konci. A to se u mnoha knih nestává.
co k tomuto dílu napsat? Prvních cca 100 - 120 stran mě tohle dílo vůbec nezaujalo. Děj se nějak vlekl, nedělo se nic moc zajímavého, do jisté míry stručný a nudný děj nemající co nabídnout. To se ale v následující části mění. Děj dostává rychlejší spád a v začínají se objevovat nové a nové zvraty a kniha je poutavější stranu od stránky. Ale i v pozdější části knihy se najdou ty "neubíhající části děje".
Autor je mistrem v popisu, ať už charakteru nebo okolí. Při pozorném čtení si lze dokonale představit přesné prostředí, v němž se román odehrává, od čehož se odvíjí další slabina, kdy jsem přečetl několik stran, ale děj či postava v románu se nepohnuli ani o píď. Charaktery jsou excelentní a jejich vyjádření dokáže vytvořit reálnou představu o tom, jak v té době žili jednotlivé kruhy společností. A že jich Luis za dobu svého života vystřídá.
V první části jsem chtěl dát hodnocení 50%, bez prvních 100 stran 100%, závěr byl velmi epický a vynáší knihu. Celkové hodnocení 90%. Rozhodně doporučují ke čtení, jedná se o velmi kvalitní literaturu od českého autora.
Štítky knihy
16. století životopisné, biografické romány básníci Portugalsko dobrodružství dobrodruhové zámořské objevy kolonialismus dobrodružné romány
Autorovy další knížky
| 1954 |  Největší z Pierotů |
| 1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
| 1989 | Na křídle větrného mlýna |
| 2006 | Synové hor |
| 1988 | Svátky krásné hvězdy |
Jedním slovem: ÚCHVATNÉ