Beatles
Lars Saabye Christensen
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19524/bmid_beatles-Mvs-19524.jpg
5
60
60
U nás již známý norský autor Lars Saabye Christensen vydal roku 1984 úspěšný román Beatles. Sleduje v něm osudy čtyř kamarádů v letech 1965—1972. Kluci milují Beatles a identifikují se s nimi; jednotlivá údobí zrání svých hrdinů autor dokonce rozčlenil do kapitol s názvy nejznámějších písniček legendární kapely. Zpočátku bezelstně idylické až komické zážitky čtyř spolužáků postupně nabývají na vážnosti a posouvají chlapce různými směry do těžce vydobyté dospělosti. Všechno nakonec dopadne jinak, než si představovali, zůstávají však přáteli. Beatles je román o přátelství.... celý text
Přidat komentář
Upřímně-když jsem knížku četla, nevěděla jsem, co si mám myslet. Nevěděla jsem nic, jen že musím číst dál. Musím. Až postupně mi začalo docházet, jak neuvěřitelná kniha to je. Během těch pár dní strávených v šedesátkovém Oslu jsem si vybudovala na tomto šest seti stránkovém svazku závislost tak silnou, že jsem měla problém donutit se i ke všedním činnostem. Nejčtivější kniha, jakou jsem kdy třímala v ruce. Je zde krásně zachyceno několik let dospívání, (ne)všední chvíle a detaily oněch sedmi let, které dohromady dávají úžasný obraz doby, hlavního hrdiny a všech ostatních postav, ke kterým si chtě nechtě kvůli tloušťce knihy vztah najdete. A musím přiznat, že mě překvapilo, kam se příběh v průběhu knihy (ne)vydal. Kde se postavy-i ty zdánlivě bezvýznamné-octly i neoctly. Navíc je vše neotřele napsané, takže mě protentokrát ani ze slangové mluvy nebolely oči.
Na tuto knížku jsem narazila opravdu náhodou a sehnat ji se ukázalo jako poměrně herkulovský úkol, a proto doufám, že neupadne v zapomnění či do zapečetěných antikvariátních skladů. Toho bych byla nerada svědkem, jelikož v mých subjektivních očích se Beatles ukázala jednou z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla.
Krásný, čtivý román. Takové knihy miluju - díky velkorysému rozsahu máme spoustu času se seznámit a sžít s hlavními hrdiny, abychom se pak s nimi jen velmi těžko loučili... není co vytknout - všechno od příběhu, přes autentické postavy po dokonalé vykreslení atmosféry si tady sedlo přesně tak, jak mělo. Doporučuji, moc příjemný čtenářský zážitek (a ani film není špatný: https://www.csfd.cz/film/401874-beatles/prehled/).
Kniha, která neuvěřitelně plyne - podobně jako písničky Beatles. Autor si do detailu pamatuje svoje dospívání, všechny dobrý i špatný stránky. Hlavní hrdinové jsou fajn. Hned jsem si po přečtení běžel koupit Rubby soul.
Další z knih, které rozhodně nelze vzít do kabelky a číst cestou do práce. Stejně tak nedoporučuji ji číst v posteli těsně před usnutím, protože pokud během její četby usnete, může Vám polámat nos. Ale zpátky ke knize. Četla jsem ji již podruhé. Poprvé se mi do ruky dostala asi před deseti lety a jediné, co jsem si uchovala v paměti byla skutečnost, že mě zaujala natolik, že jsem v zápětí přečetla všechny knihy od pana Christensena, které u nás vyšly. Vzpomněla jsem si na ni při vymýšlení dárku pro mého osmnáctiletého syna, a tak se stala součástí jeho knihovny. Příběh čtveřice dospívajících chlapců z Norska na přelomu 60.-70.let 20.století je pro nás v mnohém překvapením. Zajímavý je popis atmosféry v jedné ze skandinávských zemí v době, kdy jsme žili odříznutí od okolního světa a spousta informací k nám pronikala se zpožděním a značně zcenzurována. Chlapci hledají své místo na slunci, mnohdy s mohutnými pády až na samé dno. Celou společností (a knihou) se nese podivná atmosféra té doby, nevím proč, ale působila na mě tak trochu beznadějně. Neznám podrobnosti z politického života v Norsku na počátku 70.let, ale předpokládám, že ani zde nebyla situace růžová. Odrazilo se to na celé spokečnosti, kterou v tomto případě představuje skupinka mladých chlapců. Fascinováni a inspirována kapelou Beatles bojují svým levicově orientovaným pohledem na svět s rodiči, učiteli a vlastně i celou společností. Prožívají první lásky a zklamání, první prohry. Nejcenějším z celého románu je však naděje, že pravé přátelství přežije všechny krize a šlápnutí vedle... Proto není konec beznadějný a stojí zato si ji přečíst.
Krásny príbeh o priateľstve a meniacom sa pohľade na svet od cca 15 do 21 rokov života dospievajúceho chlapca-muža, ktorý hľadá sám seba a svoju cestu životom. Vďaka hlavnému hrdinovi som si zaspomínala na tie pubertálne pocity a vlastné myšlienky spred pár rokov. Možno by dobre poslúžila rodičom adolescentov, ktorí svojim deťom nerozumejú :P Každopádne si autor u mňa vyslúžil palec hore a určite sa čoskoro vrhnem na ďalšiu jeho knihu.
Dospět z kluka v muže není snadné. A když se to navíc děje v době války ve Vietnamu, sociálních a protiválečných demonstrací, rozpadu The Beatles, pnutí v rodině a jiných celosvětových katastrof, tak to bolí o to více. Žádné strhující, přesto dobré čtení.
Oslo 60. let viděno očima 4 kluků, jejichž životy se trochu zašmodrchaly. Příjemná četba na konec léta.
Jako mávnutím kouzelného proutku jsem se rázem vrátil do období vlastního dospívání – i když jsem ročník ´91, tak adolescencí mě provázela právě skvělá a jedinečná hudba The Beatles. Počítejte s tím, že během četby budete mít nejednou silné nutkání si je znovu pustit, protože celý román (a zvlášť jeho druhá část) je skrz na skrz prostoupen oním legendárním duchem doby, souvisejícím s hnutím hippies, experimentováním se vším možným i nemožným a válkou ve Vietnamu. Nelze zde vypíchnout jedinou zápletku, právě změny a vývoj postav je na celém románu tím nejvíce vzrušujícím aspektem.
Úžasný příběh čtyř kamarádů milujících Beatles. Skvěle plyne a mezi čtením vás donutí pustit si písničky Beatles. Čiší z něj atmosféra doby a můžete se v něm najít. Opravdový román o přátelství.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Poloviční bratr |
| 2009 | Beatles |
| 2019 | Stopy města |
| 2006 | Model |
| 2013 |  Pět severských her |
Sedm let ze živola partičky čtyř norskej teenagerů. Nejdříve to vypadalo nevinně jako Bylo nás pět, první lásky, trable s rodičema a se školou a skončilo to v alkoholovém a drogovém oparu jako Trainspotting. Ale skvělý, v jejich opilecké fázi jsem měla pocit, jako kdybych se ráno probouzela taky po nějakém alkoholovém dýchánku.