Nestoudná zvědavost

26.01.2023

Tak, toto bolo presne podľa môjho vkusu.
Svieže, nápadité čítanie.
Jane Austen 21. storočia "šmrncnutá" detektívkou.
Vtipné a zmysluplné dialógy, priebeh vyšetrovania mal hlavu a pätu.
A k tomu hlavná hrdinka Bea. Žiadna ufňukaná krehotinka, ale zaujímavá žena, ktorá sa dokáže presadiť svojou inteligenciou a bystrým postrehom. Super.
V angličtine už vyšlo kopec ďalších dielov, tak dúfam, že sa dočkáme aj českého prekladu.
Za mňa odporúčam.

„Bolehlav,“ odsouhlasila teta Vera.
„Všem mužům se sebevražednými sklony bych doporučila bolehlav,“ prohlásila Flora.
„Velmi chvályhodná volba,“ přisadila si teta Vera. „Nebo velkou dávku opia. Existuje více možností, jak ukončit život, aniž by po vás musel uklízet celý regiment sloužících, než vám příbuzní budou moci přijít projevit úctu.“
Bea na své příbuzné hleděla, jako by zešílely. Nemohla uvěřit, že pomlouvají ubohého mrtvého muže za to, že se zabil nevhodným způsobem.

„Tohle je velmi nebezpečná záležitost, slečno Hyde-Clareová. Ne nějaká kratochvíle pro ukojení vašeho pochybného smyslu pro humor.“
Vzhledem k tomu, že jí nikdy dřív smysl pro humor nepřisuzovali, potěšilo ji, že on ten její považuje za pochybný. Doufala, že než jejich zdejší pobyt skončí, povýší ho na naprosto nehorázný.
„Ovšem, Vaše Milosti,“ řekla uklidňujícím tónem. „O něčem takovém by se mi ani nesnilo.“
Její rychlou odpověď považoval z nějakého záhadného důvodu spíš za zneklidňující. „Myslím to vážně,“ řekl přísně. „Necháte to být.“
Beatrice vstala a přitom se zasmála, neboť ještě před večeří musela zařídit spoustu věcí, například vrhnout se naplno do vyšetřování smrti pana Otleyho.

26.01.2023

Fakt nechápu, že jsem tohle dočetla. Asi že jsem si to koupila jako e-knihu a tu nemůžu jen tak zprovodit ze světa.

Jak to jenom shrnout. To bylo tak... hloupý? Jo, to je asi ono. Nevím, která postava mě iritovala víc. Příběh (jestli se tomu dá tak říkat) byl spíš jak takový děsivý mix pseudodetektivky/drbnutý rádoby romantiky s pokusem zasadit celou věc do 19. století (v současnosti evidentně nějaká spisovatelská móda či co).

Na knihu mě nalákala reklama od jednoho knihkupectví - boží obálka, zajímavá anotace a k tomu sleva - no neberte to! Ale skutek utek. Kdybych měla doma papírovou verzi, už by se skvěla v bazaru.

26.01.2023

(SPOILER) Je to jasný. Jsem beznadějná romantička, která při dobře napsané interakci mezi hrdiny odpustí snad úplně vše. A to se stalo u téhle knížky. Protože Nestoudná zvědavost není zrovna z nejlepších knížek.

Knížka je pokus o eleganci a břitký humor Jane Austenové (viz označení vévody za ideální materiál na ženění jak vytržený z Pýchy a Předsudku) s detektivní zápletkou jak od Agathy Christie s jejím Hercule Poirotem, nebo slečnou Marplovou (ale to nemohu posoudit, protože jsem knihy s touto postavou od A. Christie nečetla). Minimálně závěrečné shromáždění všech postav jednom pokoji a vysvětlení celého procesu vyšetřování a myšlenkových pochodů je pěkně obšlehnuté, ale nechme být, ono to závěrečné vysvětlení má své kouzlo (hlavně pro mě, co by ignoranta na indicie - ne, prostě je v detektivkách nevidím :-D). Jenže v čem byla Agatha Christie geniální, to zde nefunguje. Hlavní postava je tak moc svázaná konvencemi “té doby“ že se prakticky nemůže svobodně nikam rozejít a pátrat, nebo šikovně vše vydedukovat z rozhovorů. K rozhovorům ji navíc brání její zakřiknutost, kterou si částečně zavinila sama. Takže tu máme zakřiknutou poslušnou hlavní hrdinku, kterou všichni vesměs ignorují. Autorka jí alespoň udělala zajímavou v její hlavě, i když to málem zabila na prvních 50 stránkách, kdy se hrdinka neustále opakovala a stále nás utvrzovala, jaká to je vlastně chudinka. Taky mě nehorázně iritovalo její dlouhé myšlenkové pochody. Jako když se jí vévoda na něco zeptal a jí trvalo stránku a půl než si to promyslela a odpověděla. Divím se, že věděla, na co se jí to vlastně vévoda ptal, protože já to už zapomněla.
Přes výčet těchto nedostatků (a že bych mohla směle pokračovat) jsem se stejně na konci knihy usmívala. Knížka se i přes nedostatky lehce četla a hrdinka se nám cestou posunula. A pak tu máme interakce s vévodou, které byli fakt dobré, ne boží, ale hodně hodně dobré. To, jak s ním dokázala uvolněně mluvit a navzájem se špičkovali, bylo dobře napsané a dobře se to četlo. A tohle byli ty části, které zasáhli tu mou beznadějnou romantičku, která mě přiměla dát 4 hvězdy a díky ní už vyhlížím další díl. A jako část, kdy vévoda prohlásil: „Budu křičet.“, mě definitivně dostala. Jen doufám, že nejsem jediná, která v tom prohlášení viděla skrytý význam, kdy si vévoda uvědomil, jak je Beatrice vlastně úžasná, inteligentní a zajímavá, a že si jí chce vzít.
Závěrem tedy promiňte mé romantičce, která mě přinutila dát 4 hvězdy a zvednout skóre u jinak průměrné knihy. Teď jdu čekat do jiných příběhů na duben, kdy se nám Beatrice s vévodou vrátí.

23.01.2023

Co tohle mělo být? Vůbec nechápu ta vysoká hodnocení.
Kniha je nezajímavá slátanina....
Jako opravdu. Kniha si hraje na detektivku. Ale opravdu jen hraje.
Máme zde hlavní hrdinku, které umřeli rodiče, tak se ji ujal strýček s rodinnou. Vzali ji skoro , jako za vlastni, ale vlastně nikdy nepřestali poukazovat, že je chudá.
A tahle šedá myška se rozhodne řešit záhadu. Samozřejmě se zde snaží autorka připravit nás na budoucí romantiku. Ale to se bohužel nezadaří.... asi si máme počkat do dalších dílů.
A ten konec? Naprostý nesmysl. Jako by autorce došli nápady, jak nás víc napínat. A tak ho celkem rychle ukončila. Na to ,ze se v knize věnujeme docela dopodrobna všem podezřelým. Tak konec příběhu se sám vycucal z prstu bez pořádného vysvětlení, jak se k závěru došlo.
No... prislo mi, ze se autorka snazila o lehkost psaní , jako jsou treba Bridgertonovi... ale bohužel neúspěšně. Nebylo to vtipné a nečetlo se to dobře.
A ten děj? To asi nebudu raději ani komentovat. Za mě jentohle jeden velký průšvih. A myslím, ze se povedl jen název knihy a obálka.

22.01.2023

Jednoduchý, ale rozhodně humorný příběh, který je tak trochu zábavným spojením Agathy Christie a Jane Austen. Děj je založen na vtipných rozhovorech ústřední dvojice tajně řešící zločin, který se stal u jejich hostitelů. Postava Beatrice roste spolu s dějem, kdy se z chudé a tiché příbuzné začíná klubat její výrazná osobnost. Je to pěkný začátek nové série, od které očekávejte pouze lehkost a oddych. Bez problému mohu doporučit všem věkovým kategoriím.

18.01.2023

(SPOILER) Po dlouhé době mě tato kniha přinutila číst bez ohledu na místo a čas (a jiné povinnosti). Což samo o sobě značí, že pro mě se jednalo o skvost.
Jak by to vypadalo, kdyby Elizabeth Bennettová a pan Darcy vyšetřovali vraždu? Zpočátku pýcha a předsudek na obou stranách, přesto oboustranný zájem na zajištění spravedlnosti, jiskrné slovní přestřelky mezi oběma hlavními hrdiny, vyšetřování přesně v duchu britské vyšší společnosti počátku 19. století.
Klady jsem víceméně zmínila – na detektivku nevšední zápletka, klasické vyšetřování bez násilí a hektolitrů prolité krve, zajímaví trojrozměrní hrdinové, vtipné dialogy, uvěřitelná zápletka, žádná extrémní logická nesrovnalost. A hlavně povedené vtípky a suchý humor ústřední dvojice, za to rozhodně palec nahoru.
Na druhou stranu sem tam chybička se vloudila. Ne všechny postavy měly hloubku, takový Noneaton mi splýval se vzorem tapety na pozadí. Z téhož důvodu jsem měla potíže tipovat vraha – podezřelí se málo vyprofilovali (i když uhodnout bych ho měla, a to podle klasických detektivních klišé). Beatriciny úvahy mě bavily, ale bylo jich prostě moc. Dialogy či akce proložené celými odstavci doplňujícího textu ztrácely na plynulosti (na druhou stranu díky parádní čtivosti jsem nad tím vesele mávala rukou).
Logické nesrovnalosti. Asi nejhorší byla krádež kompromitujícího dopisu. To se po něm nikdo nesháněl? To mi připadne divné. A ledový klid pachatele rovněž. Ale jak jsem uvedla výš, zas taková tragédie to nebyla.
Nejvíc se mi líbila scéna, v níž byla Beatrice obviněna z vraždy, tedy nikoli to, že se tak stalo, nýbrž jak se k ní zachovali všichni kolem. Bylo to velmi konzistentní a v důsledku příjemné.
Konec? Čekala jsem trochu víc posunu ve vztahu hlavních hrdinů, i když závěrečná scéna byla dost přirozená a odpovídala době a prostředí. Snad se dočkám dalších dílů, protože – jako detektivku bych knihu podruhé nepřečetla (koneckonců už vím, kdo je vrah), nicméně jako zábavný společenský román ji určitě znovu otevřu.
Vřele doporučuji.

27.12.2022

Napínavá detektiva to rozhodně není. Celý dej se táhne nesmyslnými rozhovory, které se opakují a po pár stránkách začnou čtenáře nudit. Vztah mezi ústřední dvojící není téměř žádný, takže přeslazenou romantiku neočekávejte, a rozuzlení mi přišlo tak uspěchané, jako by to autorka chtěla co nejrychleji ukončit. Kniha je sice krátká ale to jí spíše škodí.