Běh na dlouhou trať
Jan Cimický
V hlavě mu probíhá nekonečný řetěz vzpomínek, příhody z dětství, první láska, práce. Tok těch vzpomínek nemůže ovlivnit ani zastavit, ale je vlastně rád. Postupně si začíná uvědomovat. Jmenuje se Petr Martínek, je lékař a leží v nemocnici. Neví proč. Nejhorší však je, že nemůže reagovat, nemůže odpovídat, i když rozumí. Nemůže dát najevo, že je duchem přítomen. Je tak svědkem toho, že si nad ním povídají o jeho diagnóze a stejně tak i o perspektivě. Dostane se z tohoto děsivého a mučivého stavu? Kdy? Sledujeme, jak sám začíná pátrat po tom, co se mu stalo. Prodělal průstřel lebky! Proč? Nad jeho bezmocným klidem se rozvíjí systematické pátrání a postupně se dávají dohromady střípky z jeho života. Začíná se před námi odhalovat Martínek chlapec, dospělý muž a lékař se specializací psychiatra. Jdeme po jeho stopách. Podaří se, aby zase byl jako dřív? Aby mluvil a reagoval? Vrátí se do života? A podaří se sehrané Hladíkově mordpartě najít pachatele, který Martínka postřelil a nechal na místě, aniž by mu přivolal pomoc? Kdo to mohl být? Udělal to někdo úmyslně? Byla to pomsta? Je možné, že by to spáchal nějaký nespokojený pacient? Anebo dokonce někdo z doby, kdy Martínek pracoval ve Francii? Máme před sebou mnoho otazníků, a ne každý, kdo je kolem bezmocného doktora, se snaží mu pomáhat. Jsme vtaženi do děje… Podaří se ho zachránit?... celý text
Přidat komentář
První kniha od autora. Detektivka v žádném případě. Řada příběhů z psychiatrické praxe, probíhajících v uzdravujícím se mozku po těžkém traumatu. Některé postavy byly vykreslené příliš černobíle.Je tam dětská láska, šikana učitelkou i zdravotní sestrou, příliš podrobný popis památek v Praze. Dětské postavy podle mě neuvěřitelně kladné nebo záporné.Takové poklidné, často zdlouhavé čtení. Kriminální zápletka také rozvleklá, takhle by se moc případů řešit nedalo. Pro mě zklamání, zkusím ještě další knihu, ale s odstupem.
Slavný autor detektivních příběhů, výborný lékař, obdivovatel Prahy a Paříže nás prostřednictvím svého hlavního hrdiny zahltil encyklopedickými znalostmi o svých (tedy - autorových) zájmech. Detektivka to není - to ani náhodou!
Trochu zklamání, čekala jsem víc. Knihu jsem dokonce na chvíli odložila a pak se musela dokopat ji dočíst.
Moc jsem nepochopila, proč je kniha označovaná jako detektivka, i když je pravda, že se tam řeší, kdo způsobil vážné zranění hlavní postavy. To je ale v knize docela okrajová informace. Zpočátku jsem se zarazila, že čtu něco úplně jiného, než o čem vypovídá anotace. Vypadalo to spíš na knihu pro trochu starší děti, spousta popisů pražských památek, historických údajů, které s dějem moc nesouvisely. To bylo opravdu nutné popisovat školní soutěž se všemi otázkami i volbami odpovědí??? Později se už kniha četla trochu lépe, i když opět obsahovala velkou spoustu popisů a docela zbytečných informací. Trochu příjemněji mě naladil závěr, vždycky ráda čtu knihy z míst, která znám a v případě Luhačovic nebyl problém zařadit si děj do konkrétních budov. Závěr byl očekávaný, i když v jednom detailu to, myslím, autor docela přehnal. Nechci prozrazovat děj, ale některé věci snad ani z lékařského hlediska nejsou možné. Škoda, autora si vážím a oceňuji jako kvalitního lékaře i spisovatele, ale tohle se tak úplně nepovedlo.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány česká literatura
Autorovy další knížky
2004 | Vražedná past |
1980 | Poslední zastávka smrt |
2002 | Oběti života |
1976 | Případy doktora Dvořáka |
2005 | Nevěry II |
Detektivka to není. A připadalo mi to neuvěřitelně dlouhé a docela nudné.