Bel Canto
Ann Patchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19542/bmid_bel-canto-Hii-19542.jpg
4
33
33
Bel Canto je situováno do blíže neurčené jihoamerické země, kde se odehrává narozeninová oslava na počest japonského velkopodnikatele. Hvězdou večírku je světoznámá sopranistka Roxane Cossová. Koncert je však náhle přerušen, protože do viceprezidentovy vily, kde se večírek koná, vniknou ozbrojení teroristé a zajmou všechny hosty. Část je po vyjednávání propuštěna, ale menší skupinka je zde po několik měsíců držena jako rukojmí. Román popisuje postupný vývoj vztahů mezi rukojmími a ozbrojenci; věkově, národnostně i názorově různorodá komunita uvnitř vily začíná žít vlastním životem, vznikají nová přátelství i lásky a lidem z nejrůznějších koutů světa dávají zapomenout na nebezpečnou hru, která byla rozehrána a kterou už nelze zastavit. Ann Patchettová se volně inspirovala obsazením japonského velvyslanectví v Limě příslušníky revolučního hnutí Tupac Amaru. – Román byl oceněn prestižní americkou literární cenou PEN/Faulkner Award.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Volvox GlobatorOriginální název:
Bel Canto, 2001
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka pro mě patří k těm, u kterých nechcete, aby skončila, i když jste napnutí, jak to vlastně celé dopadne. Sice fiktivní, ale uvěřitelný příběh napsaný krásně čtivým stylem. Hrozně mě bavilo, jak jednotlivé postavy uvažují, jak se celý jejich mikrosvět a vzájemné vztahy mění a jak všechno plyne sice pomalým a líným tempem, ale pořád je tam cítit neurčitý strach, jaký to všechno bude mít konec.
A ještě je to proložené nenápadným humorem... Vysloveně mě pobavilo uvažování viceprezidenta nad žehličkou :-)
Konec trochu zvláštní, úplně mi nesedl, ale když se člověk trochu zamyslí, co postavy prožily, tak snad i pochopitelný.
Poněkud méně záživný rozjezd, ale v průběhu nenápadně narůstá poutavý rozvoj postav a vztahů mezi nimi, aby vše vyvrcholilo v nemilosrdném závěru.
Četlo se to dobře i v originále. Napínavé, zábavné i dojemné. Konec mi přišel takový divný, ale jinak jsem si to moc užil.
Skvělá kniha, jsem nadšená. O příběhu moc napsat nelze, aby člověk nevyzrazoval zápletku. Moc se mi líbily kontrasty operního světa a smetánky se světem teroristů. Pro mě jako pro operní zpěvačku to byl zajímavý zážitek knihu číst.
O téhle knize se hned po dočtení nedá psát – prostě vám ty silné emoce, které probouzí, nedovolí racionálně myslet. Navíc lze napsat jen máloco, co by současně nepoodhalilo děj – a to by v případě této knihy byla škoda. Možná něco více dopíšu později. Teď snad jen, že se divím, že v anglicky mluvících zemích (a možná nejen v nich) patří tahle knížka mezi nejpopulárnější (a kritikou také vysoce hodnocené) knihy, zatímco u nás má průměrné hodnocení a musí se prodávat v Levných knihách ani ne za padesát korun (což jsem na druhé straně velmi ocenil :-) ).
Čekala jsem od knihy vlastně úplně něco jiného. Příběh není špatný, ale kniha mě tolik nezaujala. Doporučuji spíš těm, kdo se zajímají o tuto tématiku.
Štítky knihy
americká literatura rukojmí terorismus vztahy ocenění operní pěvci únosy Stockholmský syndrom sopránAutorovy další knížky
| 2009 |  Bel Canto |
| 2012 |  Země divů |
| 2019 | Společenství |
| 2020 | Holandský dom |
| 2024 | Divadlo na Tomovom jazere |
(SPOILER) Uuf.
Musela jsem si po přečtení nechat odstup, tak silné to bylo. 200 stran, z nichž většina líčí poklidný, téměř idylický život ve vile. Přesto čtení druhé poloviny fyzicky bolí - nad vším visí dusno neodvratného konce. Ten přijde a skončí předvídatelně - krutě, fatálně a nemilosrdně.