Belie sa plachta osamelá

15.10.2023

Kdysi, kdysi dávno jsem tuhle knížku četla. Pamatuji si, že se mi líbila. Od té doby uplynulo hodně vody. Vše se změnilo a dnes na ní pohlížím velmi a velmi shovívavě. Ale tehdy byla poplatná své době a určitě patří mezi klasiku. Jenom ty dnešní děti už nemají tolik trpělivosti a nebude se jim toto chtít číst. A abych byla upřímná, také bych se k ní asi nevrátila, kdyby se mi nechodila do čtenářské výzvy.
(15. 10. 23 - 22 979 - 64)

10.08.2023

Úlovek z knihobudky, protože se hodila do čtenářské výzvy ´23.
Určitě kvalitní čtení pro děti, pro dospělého už o něco méně. Historické události popisované dětskýma očima mívají své kouzlo, tahle knížka se ale třeba Tomu Sawyerovi nebo Jako zabít ptáčka nevyrovná. Oceňuji krásné popisy přírody i chudinského prostředí, dojem z boje za sociální spravedlnost mi ovšem dost kazilo vědomí, kam to soudruzi bolševici nakonec dovedli. Nádherné jsou ilustrace Kamila Lhotáka. Popisy jsou fakt moc pěkné a až skončí válka, chtěla bych se jet podívat do Oděsy.

15.06.2023

Jako dítě jsem o tuto knihu neměl zájem. Jako většina tehdejších občanů socialistického Československa jsem odmítal vše, co mělo původ v Sovětském svazu. Takže jsem si tuto klasiku přečetl až nyní. A to už je pozdě. Je to kvalitní dětská literatura, ale prováhal jsem tu dobu, kdy jsem ji měl číst. Jednak je opravdu určena dětskému čtenáři (ne jako třeba Tom Sawyer, kterého může číst i dospělý), jednak už se na ní přece jen podepsal i zub času.

23.03.2023

Hledala jsem ve své knihovně ukrajinského autora, abych splnila další bod čtenářské výzvy. Na obzoru plachta bílá - kniha, která tu zůstala po mých synech. Myslím, že ji ani nečetli. Teď jsem ji přečetla já. Nelituji. Dobrodružný příběh dvou chlapců v revolučním roce 1905, který se odehrává po potlačené vzpouře námořníků na křižníku Potěmkin, sledujeme jejich očima. Literární styl spisovatele Katajeva mne v této knize uzemnil. Je skvělý.

26.12.2021

Kniha mi připomněla příběhy Toma Saywera. Dětsky ještě trochu naivnímu Péťovi i protřelejšímu dítěti ulice Gavrikovi v klukovských hrách nepřekáží rozdílný sociální původ a navzájem si tak trochu závidí. Některé příhody jsou úsměvné, postupně narůstají dramatické události. Pěkné a poučné čtení pro děti i dospělé.

13.08.2012

Osmiletý Péťa se vrací s otcem a malým bráškou z venkovského letního bytu do Oděsy, kde na něj již čeká jeho kamarád sirotek Gavrik, kterého vychovává jeho dědeček rybář. Oba kamarádi se setkají s tajemným námořníkem ze vzbouřeného křižníku Potěmkin, který prchá před policií. Autor velmi pěkně vykreslil život v Oděse na začátku 20.století viděný očima malých kluků, kteří sní o dobrodružství. Nejvíce se mi líbily scény popisující Péťovu závislost na hazardu (hra s knoflíky). Komunistická ideologie téměř žádná, jen v předposlední kapitole slaví dělnící a rybáři První máj, kde nechybí plamenný projev o vykořisťování.