Berezina

11.09.2023

Cestovat v tuhé zimě na motorce (nebo na sajdkáře) mi příliš rozumné nebo dokonce romantické nepřipadá. Kličkovat na motorce na hlavním tahu na kluzké silnici mezi kamiony - to je nerozum. Chlubit se, že jsem tak krátkozraký, že stěží rozeznám světla vozů před sebou - to je hazard. Autor chtěl společně se svými přáteli uctít a připomenout muže Napoleonovy armády, kteří v otřesných podmínkách ustupovali zpět do Francie. To samo o sobě vůbec není špatný nápad, jen jeho reálné provedení mi přijde trošku jako samolibé pozérství. Protože zatímco vojáci každou noc mrzli ve strašlivé ruské zimě a umírali po stovkách hladem, vyčerpáním a zimou, Tesson se vždy ubytoval v nějakém hotelu, dopřál si horkou sprchu, teplou večeři a poměrně výrazné množství alkoholu. Proč třeba jednu noc nepřespal venku ve stanu, aby alespoň vzdáleně poznal, co každý den zažívali ustupující Napoleonovi vojáci? Reflexe celého tažení je celkem zajímavá, postřehy o ruské duši a vnímání velikosti Ruska jsou vzhledem k současnému dění takřka pozoruhodné. Je třeba doplnit, že i v češtině máme k tažení do Ruska více kvalitních titulů. Celkově Je dobře, že Tesson umí psát čtivě a zajímavě, jinak by kniha byla jen záznamem nabubřelého zbytečného dobrodružství.