Berge
Jan Kjærstad
Jednoho srpnového dne roku 2008 je ve své chatě nalezen předák sociálnědemokratické strany Arve Storefjeld. Byl zavražděn – stejně jako jeho dcera a další tři osoby, které tam s ním pobývaly. Ihned se vyrojí řada hypotéz, kdo za hrůzným činem stojí. Celé Norsko truchlí, jen novinářka Ine Wangová, jíž se v posledních letech nedařilo, chytá druhý dech. Konzervativní soudce Peter Malm rozmrzele sleduje emoce, s nimiž celá země na událost reaguje. Jako by se lidé ve smutku vyžívali. Stranou všeho dění stojí bývalý přítel Storefjeldovy dcery Nicolai Berge. Až do chvíle, než ho Ine Wangová požádá o rozhovor. Společenský román s náznakem detektivní zápletky zachycuje Norsko v době před Breivikovými útoky z pohledu tří různých osob: novinářky, soudce a bývalého přítele zavražděné. Renomovaný klasik norské postmoderny Jan Kjærstad opět přichází s knihou, v níž nic není předem jasné.... celý text
Přidat komentář
Podle mne to je především kritika současného způsobu života - formou sociálního románu - vytvořená monology tří hlavních postav. Poutavé čtení, které není možné zhltnout za jeden večer, mne přinutilo vícekrát k zamyšlení. Určitě to není pouze kriminální román, a severská krimi už vůbec ne, jak jsem mylně předpokládal před přečtením.
Mile mě překvapila čtivost a zároveň hloubka a propracovanost této knihy. Autor je skvělý vypravěč, kniha mě uhranula jako už dlouho žádná a něčím mi připomněla i můj oblíbený Kolos od Finna Alnæse. Jednotlivé části jsou napsány zcela odlišným stylem, stejně jako jsou odlišní jejich protagonisté, a každý ze tří úhlů pohledu má v celku svůj význam.
Další výhodou je, že kniha se dá číst na různých úrovních - jako kritika norské společnosti, psychologický román, napínavý příběh s kriminální zápletkou. Každý už si v ní najde, co ho osloví nejvíc, ale málokoho asi urazí.
!!! POZOR, SPOILER:
Osobně by se mi kniha líbila ještě trochu víc, kdyby byl B. opravdu tím, za koho ho považovali.
Velkou měrou se o čtyři hvězdičky zasloužila druhá část knihy. Některé myšlenky / názory Petera Malma mě zaujaly natolik, že tuto pasáž čtu znovu a vypisuji si poznámky. A taky si na mapě vyhledávám Osloské ulice, kterými kráčí. Kostelní ulice je v literárním směru velmi frekventovaná a velmi oblíbená je např. u Larse Saabye Christensena. Ale to je vedlejší.
Na knihu jsem se dle anotace těšila a zklamaná nejsem. Hlavním námětem příběhu jsou tři různé úhly pohledu na spáchaný teroristický čin a jeho následky, detektivka jako taková to rozhodně není. Zaujal mě autorův hutný styl vyprávění (dlouhá souvětí, absence přímé řeči, žádné členění do kapitol, nadužívání otázek v textu). Kniha tedy nebude čtivá úplně pro každého. Podobně laděné společenské romány mě baví a politika současného Norska zajímá, celkově hodnotím jako lepší průměr.
Berge
Za mě teda vůbec. Zdlouhavé, nudné (myšlenky mi utíkali mimo příběh). A ještě s otevřeným koncem... Tohle nebyl můj šálek kávy.