Bergersdorf
Herma Kennel
Obyvatelé vesnice Bergersdorf v německém jazykovém ostrově na Jihlavsku (dnes Kamenná) vítají patnáctý březen 1939 nadšeně jako den osvobození. Od tohoto okamžiku odvíjí autorka poutavé vyprávění o osudech obyčejných „malých“ lidí zasažených „velkými“ osudovými událostmi. Po nezdařeném atentátu na Hitlera nastává zatýkání, záhy vzplane synagoga, šéf berlínského Hlavního úřadu SS Gottlob Berger prohlašuje „svoji“ ves za SS-Dorf, tedy ves SS, a starosta Hondl se chtě nechtě zaplétá s novou mocí. Když se v květnu 1945 karta obrací, nastupuje msta a nenávist, stejná jako ta, jež stála na počátku popisovaných událostí. ... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha mapující události v jihlavském jazykovém ostrově těsně před druhou světovou válkou a při jejím průběhu. Velmi poutavě napsaný příběh jedné vesnice a jejích obyvatel nejprve pod vlajkou Československa a později pod hákovým křížem. Kdo chce pochopit sudetsko-německou otázku rozhodně se pusťte do četby tohoto exkurzu na Jihlavsko.
Hodně zajímavé čtení, spíš dokument než román. Ať už se na to dívá člověk z kterékoli strany, ta doba byla šílená a oceňuji, že autorka projevila snahu popisovat události v obci co možná nejobjektivněji, i když určité pochybnosti jsou namístě (vzpomínky pamětníků nezřídka popisují to, čemu lidé chtějí věřit a věří, že se stalo, proto tutéž scénu každý z aktérů popisuje trochu jinak). Otevřeně popisuje německý nacionalismus, vítání Hitlera jako osvoboditele, vytloukání oken a surovosti vůči Židům i Čechům, vynucovaný vstup do strany ve stylu "když nejsi s námi, jsi proti nám", všechnu tu nadřazenost a neochotu připustit si, na čem se podíleli. A pak samozřejmě druhý pól - česká poválečná odveta, která si s nimi v ničem nezadala. Nejzajímavější pro mne ale byl popis každodenního života, dcery jezdící na učňovské statky, zemědělští brigádníci z Říše, okázalost slavností, jaká jídla vařili...
Jedná se o kroniku života obyvatel vesnice Kamenná v jihlavském jazykovém ostrově v letech 1939 až 1945. Hlavními hrdiny jsou členové rodiny starosty Hondla (dvě dospívající dcery a syn), kteří mají radost, že se konečně stali součástí Říše a osvobodili se z útlaku Čechů. Autorka popisuje různé slavnosti a průvody v uniformách, veselice, přehlídky, které se konaly v Jihlavě a kam všichni Němci jezdili. Rodině se žije skvěle, obec v roce 1942 získá titul Vesnice SS, protože měla nejvíc přihlášek do řad všeobecných SS a do Zbraní SS (v roce 1939 zde žilo (92 Čechů) 239 Němců, z nichž se 47 mužů přihlásilo do SS). Později začnou přicházet úmrtní oznámení, padlo 22 místních a další byli nezvěstní.Autorka po osvobození popisuje řádění partyzánů, Rusů a rabování českými sousedy i odsun.
Autorka informace získala hlavně od své tchýně, která byla dcerou starosty Hondla, cituje i projevy různých nacistických pohlavárů, dobový tisk i vyhlášky. Chyběla mi zpětná reakce či reflexe na celou válečnou dobu i odsun vyhnaných Němců. Zajímalo by mě, jaký mají vztah k Čechům a zda se považují za oběti nebo uznávají svůj podíl na rozbití Československa a napomáhání Hitlerovi v jeho vraždění (třeba i tím, že drželi eintopfovou neděli a ušetřené peníze za maso posílali na konto Díla válečné zimní pomoci).
Velmi zajímavá kniha o osudech obyvatel jedné moravské vesnice obývané především německým obyvatelstvem. Autorce se podařilo na základně vzpomínek pamětníků a dalších pramenů přiblížit současným čtenářům život sudetských Němců, kteří nejprve přívitali nacismus, ale pak pochopili svou chybu.
Nelehké téma - ostuda obou národů - Čechoslováků i Němců. Kratší zápisky, chronologicky jdoucí za sebou, popisující životy rodin v oblasti Sudet v průběhu let 1938-1945.
Zpočátku jsem se do nich vůbec nemohla začíst, vzhledem ke spoustě jmen a míst, jsem se ztrácela jak v místě, tak v ději. Až později jsem se začala orientovat a více se zajímat o rodinu bývalého starosty Bergersdorfu, W. Hondla. Zažijete počátek obsazení Sudet a následnou árizaci vesnice i okolí. Tam se má vlastenecká dušička zhrozila nad chováním Němců/nacistů - ale přece jen to se dalo očekávat. Průběh války celá vesnice prožívala víceméně klidně, až v pokročilích letech války byl chod vesnice narušen zprávami o zmizelých či padlých vojáků původem z Bergersdorfu.
Konec je samozřejmě v duchu pomsty Čechů i Slováků - pochopitelné po všech válečných útrapách.
Kniha je vlastně kronikou zla a zášti v duši člověka. Smutné, a doufám, že poučné pro další generace. Pro mě povinnost pro pochopení situace obyčejných lidí při zabíraní Sudet, a posléze při vysídlování Němců.
Všední i nevšední život na jedné německé vsi u Jihlavy. Zpočátku jsem se trochu nudila při popisování nespočtu děkovných slavností a uvítacích akci po příjezdu německé armády, ale s postupem války docházelo i v životech obyvatel Bergersdorfu k zásadním změnám. Přibývalo zpráv o padlých a ostatní se museli přizpůsobovat novým pořádkům. Snad nakonec i pochopili, že to vytoužené osvobození je stálo až příliš a skutečnou svobodu jim nepřineslo.
Kapitoly, které se věnují nechutným událostem po skončení války jsou jen důkazem toho, že krutost není vlastní národům, ale lidem. Smutné.
Už podle popisu velmi zajímavá knížka - pro mě i kvůli tomu, že zpracovávám historii jednoho domu v Kamenné, právě jednoho z těch, odkud byli Němci vystěhováni. Literatura tohoto typu mě velmi zajímá a doufám, že knih, jako je tato, bude přibývat. Případně uvítám tipy na další knížky zabývající se mimo jiné tématem vyhnání Němců.
Štítky knihy
sudetští Němci Sudety poválečná doba odsun, vysídlení Němců Češi a Němci Jihlavsko Jihlava Protektorát Čechy a MoravaAutorovy další knížky
2011 | Bergersdorf |
2015 | Je smutné opouštět svět na jaře... |
Pro mě velice překvapivá kniha. Zjistil jsem plno nových poznatků, které jsem vůbec netušil.