Berijovy deníky
Alan Williams
Berijovy soukromé deníky jsou odpornou a otřesnou obžalobou sovětských politických metod. Obsahují nejenom nové informace o tom, co se stalo kolem roku Stalinovy smrti, ale i mnoho dalších zajímavých údajů z politického zákulisí SSSR. Berija se v nich projevuje jako jedna z největších lidských stvůr naší doby, a to v soukromém (především sexuálním) životě, i ve svých politických intrikách z titulu druhého nejmocnějšího muže sovětského režimu.... celý text
Přidat komentář
Román se četl jedním dechem, zkrátka drama s politickým pozadím, jak má být. Nebýt špatného závěru dal bych možná plný počet hvězd. Na druhé straně musím přiznat, že si ústřední tři postavy zahrávaly s ohněm, takže závěr vyzněl poměrně logicky. Autor knihy se dobře seznámil se sovětskými reáliemi i samotnou postavou Beriji. Ten byl sice zápornou postavou, avšak určitě to nebyl ani primitiv, ani jediný sadista v historii špiček SSSR (obojí si autor do jisté míry rovněž uvědomoval).
Politický thriller, který se tváří jako od Forsytha, ale Forsyth to není. Při čtení jsem se bavil, ale k dokonalosti tomu něco chybělo, třeba vypointovanej závěr. Člověk by řekl, že příběh plný agentů, intrik a nebezpečí bude gradovat a ačkoliv se autor snažil rozjet nějaký to napětí, tak se mu to moc nedařilo. Ono taky když místo vykreslení závěrečné scény popisujete sopku na ostrově u Madagaskaru, tak napětí moc nevybudujete. To je trochu škoda, protože potenciál tam byl. Z toho důvodu tedy v celkovém hodnocení ubírám Leninovu pleš, Stalinův knírek a Trockého řečnické charisma, takže ti tam toho už moc nezbylo, Vojtěchu Filipe.